Každý den, když se člověk probudí

Roman Faktor, 31 let, Lomnice nad Lužnicí
Letos jsem měl největší štěstí, když se mi 12. května narodila dcera. Vloni v červnu jsem měl svatbu. Ale štěstí mám každý den, když se člověk probudí a jde do práce.

V životě si na nic nestěžuji. Mám hodně práce a mám se dobře. Od rána do večera pracuji a pak si užívám s kamarády a rodinou. Jsem rád za každý komín a těší mě, když mohu prokázat dobrou službu zákazníkům, kteří jsou spokojení. Hlavní je, že mě pak doporučí svým známým a kamarádům. Tak to u mě funguje 10 let. Stále se rozrůstám díky doporučení mých zákazníků a dělám asi 1000 komínů ročně.

Začínal jsem jako učeň tříletého oboru kominík, což byla jediná škola v ČR v Praze na Jarově.

Potom jsem byl na praxi u mého dědy. Tady jsem pracoval do doby, než jsem složil zkoušky na revizního technika s kulatým razítkem. Pak jsem se osamostatnil a vrátil se na jih, protože jsem se narodil v Lomnici a bydlí tu i moje mamka.

Jsem pátá generace z pražského kominického rodu Palkaninů. Takhle se mi se štěstím podařilo vybudovat firmu, domov a založit rodinu.

Kdy má štěstí kominík…

Skvělá žena…

Miroslav Janeš, 55 let
Mirovice: Mým největším štěstím je, že mám skvělou manželku, se kterou jsem 32 let, a že mám zdravé, chytré a vystudované děti.

Kdy má štěstí kominík…

Práce mě baví

František Regál, 46 let
Strakonice: Za své největší štěstí považuji to, že dělám kominíka. Bude to pomalu deset let. Je to práce, která mě opravdu baví.

Kdy má štěstí kominík…

Utěšovali jsme se v těžké chvíli – a jsme spolu 20 let

Jan Novotný, 58 let
České Budějovice: Když jsem potkal svou ženu. Pracovali jsme v obchodním domě, ona byla modelka a já se na ni chodil dívat, když předváděla. Říkala, že je ráda, když přijdu, protože se má na koho smát. Bylo mi 22, kamarádili jsme se. Pak se vdala. Po 16 letech jsme se potkali náhodou na ulici, právě jsem se rozvedl a jí zemřel manžel. Utěšovali jsme se v těžké chvíli – a jsme spolu už 20 let.

Kdy má štěstí kominík…