O titul se ucházelo 159 zahrádkářů. Schnetzingerovi zvítězili jak u odborné poroty, tak v hlasování čtenářů, kteří pořadí „proklikali“ celkem 212 571krát. Jejich „zahrádka“ má 1500 metrů čtverečních a je v ní také 52 metrů velký rybníček, ve kterém si domácí v létě s chutí plavou, píše list. Oba studovali zemědělskou univerzitu ve Vídni a jsou tedy opravdovými profíky co do pěstování, ale i co do zpracovávání plodů. Obdiv sklízejí i jejich květiny – a ptactvo, kterého tu hodně i hnízdí. „Ledňáček, žluna zelená, konipas,“ zmiňuje hosty pan Schnetzinger a jeho manželka nadšeně vypráví o baletu netopýrů nad rybníčkem…

Schnezingerovi ve svém ráji.Zdroj: Deník/OÖN

Druhé místo získali Ingrid a Norbert Holzingerovi s 2800 metrů velkým zahradním rájem v Marchtrenku s idylickým leknínovým rybníčkem, pleskajícím tokem potůčku a bohatými plantážemi bobulí. O třetí místo se dělí Renate a Roman Scheucheneggerovi z Unterweitersdorfu, pěstující a zpracovávající levanduli, a veterinářka Josefine Sternová z Altenbergu se svou „umělou divočinou“ plnou hmyzu, ptáků a jiných zvířat. Foto: Deník/OÖN/ Alexander Schwarzl

Graffiti na katolické univerzitě

Ozdobil katolickou univerzitu.Zdroj: Deník/OÖN

Na vnějších stěnách katolické privátní univerzity linecké diecéze jsou dvě obrovská graffiti, třetí má přibýt v říjnu, píší OÖN. Díla vznikla v "Linz Mural Projectu 2020" z iniciativy profesorky školy Ilarie Hoppeové. Ta upozorňuje, že graffiti v této kampani obsahují i kritické složky. „To navazuje na původ umění muralismu, malířství spjatého s revolucí v Mexiku ve dvacátých letech, a na americká občanská hnutí let šedesátých a sedmdesátých,“ říká. Projekt podporují město, spolková země a kulturní centrum Tabačka. Mětská radní pro kulturu Doris Lang-Mayerhoferová si myslí, že velkoplošné muraly, malby na stěny ve veřejném prostoru, budou v budoucnu spoluvytvářet vzhled města, uvádí list. Na snímku je graffiti tvůrce označujícího se „NDZW“ - hokejista, tučňák a slunce by mohli podle Hoppeové naznačovat změnu klimatu… Foto: Deník/OÖN/KU Linz/Schwarzl

Zastaví islamisty?

V linecké radnici je na neděli plánováno generální shromáždění Alif, „Austria Linz Islamische Föderation“. Proti setkání se formuje široký odpor, píše Volksblatt. Vysvětluje, že Alif je regionální skupinou islámského společenství Milli Görüs (IGMG), které bavorská ochrana státu zařazuje mezi ohrožující ústavu. Předseda IGMG Kemal Ergün je také do Lince ohlášen jako čestný host.

„Jak je možné, že nacionálně-islámističtí fundamentalisté se znovu a znovu vynořují s akcemi v linecké radnici?“ ptá se lidovecký místostarosta Bernhard Baier (ÖVP). „V Linci nesmí být místo pro zástupce politického islámu, v oficiálních prostorách města už vůbec.“ Podle něho jde o „fatální signál a prohlášení bankrotu městské integrační politiky“. Místostarosta za FPÖ Markus Hein se pokouší starostu Klause Lugera (SPÖ) přesvědčit k revidování přislíbení prostoru. „Lhostejno, zda jde o islamisty nebo komunisty, SPÖ vábí očividně voliče z obou extremistických spekter,“ říká. SPÖ se hájí: „Alif v Linci je třeba vidět jinak než IGMG v Německu,“ míní poslanec zemského sněmu za tuto stranu Peter Binder. Z radnice je naznačováno, že s Alif ještě o akci budou jednat z hlediska opatření proti koronaviru.

Zemský policejní ředitel Andreas Pilsl řekl, že Milli Görüs je počítán k politickému islámu, velmi fundamentalisticky zaměřenému, který je „holt“ taky nakloněn nadřazovat právo šaria nad naše zákony. „Páky“ k odřeknutí shromáždění na radnici ale policie nemá.

Pouta se osvědčila

Při zavádění elektronických pout odsouzeným pachatelům, kteří tak nemusejí do výkonu trestu, byla v Rakousku velká skepse, ale deset let poté experti bilancují pozitivně, píše Volksblatt. Počet jejich nositelů se zmnohonásobil – koncem roku 2010 bylo v tomto kontrolovaném „domácím vězení“ jen 75 osob, k 1. září 2020 už 7043, z toho 893 v Horních Rakousích. Odpykávají si přinejmenším část trestu s maximální výměrou jednoho roku ve vlastním bytě a vycházet mohou jen za zaměstnáním a k udržení sociálního kontaktu s okolím. List zdůrazňuje, že podle studie z roku 2018, která hodnotila pachatele odsouzené k těmto poutům v roce 2014, se jen 1,8 procenta dopustilo opět trestného činu. Trest byl pro prohřešky s dodržováním přeměněn jen deseti procentům „vězňů“. Volksblatt dodává, že mezi takto potrestanými byli i prominenti, například exprezident fotbalového svazu, bývalý ministr, šéf obchodního koncernu dovedeného k úpadku nebo hornorakouský lékař, který s „náramky“ na nohou dokonce operoval.

Elektrošokery dalším policistům?

Od roku 2006 používají speciální jednotky bavorské policie elektrošokové pistole, paralyzující pachatele elektrickým impulsem na dálku (DEIG), takzvané tasery. „Po úspěšném pilotním pokusu v roce 2015 je chce ministerstvo vnitra výrazně rozšířit,“ píše PNP. Tehdy byly přístroje použity v asi třiceti případech. Plán jejich rozšíření kritizují Zelení v zemské sněmu. Podle předsedkyně jejich klubu Kathariny Schulzeové nejsou tasery žádnou nevinnou zbraní – rizika elektrických impulsů vyvolávajících svalové křeče nejsou dostatečně vyšetřena, ohrožují prý zejména starší, děti, těhotné a kardiaky. Dokumentace Amnesty International o užívání elektrošoků v USA má podle ní už mnoho svazků. „Tasery nesmějí být standardní služební zbraní bavorské policie!“ varuje.

Policejní odbory záměr rozšíření vítají. „Ve většině případů se násilníci vzdávají už při hrozbě použití taseru,“ říká jejich zemský předseda Jürgen Köhnlein. Podle něho stále dochází ke kritickým situacím, při kterých pepřový sprej a obušek nestačí a je třeba užít střelné zbraně. Taser umožňuje mezeru překlenout. Je prý nutné vybavit touto zbraní všechny zásahové jednotky policie.

Nařídili Čechům testy

Hornofalcký okres Cham zavedl povinnost koronatestů pro pendlery z Čech, píše PNP. Musejí mít každých čtrnáct dnů nový negativní test, ti, kteří pracují v oblasti zdravotnictví, každých pět dnů. Osvědčení nemusejí předkládat denně na hranici, ale podle okresního hejtmana Franze Löfflera je myslitelné, že hygienické orgány a policie přistoupí k namátkovým kontrolám v jednotlivých podnicích. Pro hejtmana je důležité, že hranice zůstane otevřená. Do Horní Falce přijíždí denně na 12 000 pendlerů z Čech. V okrese Cham se mohli dosud nechat testovat dobrovolně, nyní to bude povinné. Rozhodnutí bude v úředním listě zveřejněno v pátek, týden nato musejí lidé předkládat negativní osvědčení. Počet infikovaných v okrese je celkově 17,2 na 100 000 lidí během sedmi dnů, a tedy hodně pod kritickou hranicí 50 nemocných.