Politické diskuse k tomu v radě pokračují. Starosta Peter Koits (SPÖ) je spokojen, protože vždycky říkal, že vyhláška je protiprávní,  místostarosta Andreas Rabl (Svobodní) zase trvá na tom, že kempování v areálu je tak jako tak zakázáno, protože není popsáno v územním plánu. Koits se zase odvolává na právní názor zemské vlády, že krátkodobé odstavení karavanů nevyžaduje žádné územní rozhodnutí. To je prý třeba jen pro turistické kempy aktivně usilující o hosty. Romové a Sinti ale přicházejí spontánně…  Prezidentka výstav a poslankyně zemského sněmu Doris Schulzová cítí úlevu – město prý teď musí doopravdy hledat náhradní prostory pro kempování. Koits k tomu požaduje podporu zemské vlády.

Ušetří na kultuře?

Město Linec hledá úspory. Sociální demokraté se Svobodnými chtějí prosadit zkrácení volných subvencí klubům a dalším organizacím o deset procent, tedy o 450 000 eur, napsaly OÖN. Z toho tzv. svobodná kulturní scéna má tratit 97 000. Ta už křičí, kulturní poradní výbor protestuje otevřeným dopisem. Upozorňuje mimo jiné, že tyto podpory, stanovované vždy na tři roky, s nimiž mohou organizace volně nakládat, se už deset let nezvýšily. Zkrácení o desetinu by prý mnoho příjemců z kulturní scény neuneslo. Výbor žádá jiné řešení, třeba zrušení brožury Linec aktivní, která vychází čtyřikrát ročně, má 84 abonentů a stojí za rok 150 000 eur…

Trochu moc kontrol?

Občan z oblasti Mnichova byl během tří let padesátkrát kontrolován policií a postěžoval si proti tomu peticí zemskému sněmu. „Muž je Sinti a cítí se policií diskriminován," píše deník PNP. Vícekrát si marně stěžoval na ministerstvu vnitra a teď neuspěl ani u zákonodárců. „Ti  sice také shledali, že 50 kontrol je neobvykle mnoho, ale diskriminaci v nich nespatřili." List cituje poslance Petera Paula Gantzera z petičního výboru, že důvodem pro časté zastavování  byly noční jízdy stěžovatele na minivozítku rolleru. Kontrolován byl přinejmenším deseti různými inspektoráty. Kromě toho byl muž prověřen při pohybu pivním Oktoberfestem s velkým  batohem na zádech a po jedné sousedské hádce. Stěžovateli poslal petiční výbor protokol ze svého zasedání, „aby věděl, že jeho záležitost byla vzata vážně a že se na výbor může vždycky obrátit".

Leonardo v Norimberku

Objevy italského univerzálního génia Leonarda da Vinci (1452-1519) budou od soboty 12. dubna poprvé vystaveny v Německu. Po Tokiu, Moskvě, Washingtonu, Kapském Městě a naposledy Bruselu bude putovní výstava „Da Vinci – génius" do 10. srpna v Norimberku. Prezentuje 75 přístrojů a strojů Vinciho v originální velikosti, které si návštěvníci většinou budou moci vyzkoušet, píše PNP. Jsou tu třeba i věrné kopie válečných strojů jako předchůdců tanků či kulometů, letecké a měřicí přístroje atd. Kromě strojů tu budou i obrazy, technické objevy a nástroje, „které by mohly být užívány už dávno, kdyby byly publikovány", říká Stefaan Missinne, belgický expert na Vinciho. Nechybějí ani hudební nástroje. Zvláštní část výstavy ukazuje detaily Mony Lisy odhalované 240megapixelovou multispektrální kamerou. Expozice je otevřena od úterý do neděle od 10 do 18 h, vstupné je 13 eur, mládež šest, o víkendech 15 a 8 eur.

Staví Stifterovu kavárnu

Na kávu k básníkovi.U vily Adalberta Stiftera v Kirchschlagu má vyrůst ve spojení se starou budovou kulturně gastronomická kavárna. „Od roku 2004, kdy obec získala dům, nyní již památkově chráněný, se hledalo smysluplné využití. Do přízemí je plánováno zřízení pamětního místa ke Stifterově vazbám v Kirchschlagu, salon už se osvědčil jako místo veřejných čtení a výstav, teď přichází další krok," píše deník OÖN. Linecký architekt Josef Ullmann, podle listu expert na architektonicko-funkční spojení starých staveb s novými prvky, autor například Salzhofu ve Freistadtu, je autorem návrhu na rozšíření stavby. Přidaný objekt se 170 místy k sezení propojený s vilou by mohl plnit funkci v obci prý naléhavě nutné kavárny a být místem konání různých akcí včetně prodejních. Projektu za milion eur je prý památkový úřad nakloněn, příznivě vypadají jednání se zemskou vládou o podpoře na léta 2015-17. Na obci by leželo 20 procent nákladů.

Kolik stojí pohřeb

Svaz daňových poplatníků srovnal ceny pohřbů ve 25 statutárních městech Bavorska a zjistil značné rozdíly. „V Pasově stojí pohřeb s rakví do země s 20letým nájmem hrobového místa, bez nákladů na pohřební službu a pomník, 2000 eur, což je dvakrát víc než v Kemptenu a zhruba na úrovni cen v Mnichově," píše deník PNP. Rainer Krieg z městské pohřební služby k tomu poznamenává, že svých šest hřbitovů spravují „za režii". Urnový pohřeb přijde jen na 1000 eur.

V Altöttingu vychází nejjednodušší pohřeb v rakvi s 20letým nájmem místa 1286 eur, v Deggendorfu 1170.  „Nejvýhodnější cesta k legálnímu pohřbení je mimo jiné užití tzv. bio-urny jako ve Freyungu," radí list. „Protože je samorozpadná, vyžaduje pronájem místa k jejímu uložení jen pět let, takže pohřbení pak stojí  necelých tisíc eur. U rakví sahá předepsaná doba klidu daleko přes deset let."

Rychlostezky pro kola?

Odborný seminář ve Würzburgu se zabýval tzv. rychlostních cest pro cyklisty. Pořádají jej klub cyklistů ADFC a společenství obcí přátelských k cyklistům v Bavorsku.  „Podobně jako motoristé na dálnicích by mohli mít na dobře postavených cestách cyklisté tolik přednosti, jak jen bude možné, a díky tomu se pohybovat rychleji," vysvětluje PNP. Rychlostezky by měly být obousměrné, široké minimálně čtyři metry, s co nejméně křižovatkami a semafory a bez stopek. Měly by umožnit jezdit rychlostí alespoň 25 km/h.  Cílem je i touto nabídkou pohnout víc pendlerů k přechodu na bicykl. Podle PNP je v pozadí i trend k elektrokolům, které umožňují i méně vyspělým cyklistům rychlejší přesun.

„Plány rychlostezek mají i v Severním Porýní – Vestfálsku a v Hessensku. ADFC by si je přál například i v regionu Norimberka," uzavírá pasovský list.