Kliknutím zvětšíteVýročí připomíná úterní deník OÖN. „Ten den skončila v Linci sedmiletá nadvláda nacistů, naštěstí bez boje. Mohlo to ale být také horší,“ píše. Městem se šířily informace, že místodržící August Eigruber chtěl nechat ještě vyhodit Most Nibelungů. V noci na 2. květen rozkázal vyklidit všechny domy v okruhu 600 metrů, ale podle OÖN ho od toho odradilo jeho okolí. 4. května už se Eigruber ve vile na Guglu, v roce 1938 zabavené židovskému advokátovi Hermannu Schneeweißovi, připravoval na útěk. Toho dne už armáda USA byla v Gramastettenu a děly ostřelovala Linec.
Na šéfovi nacistické správy Franzi Danzerovi nechal Eigruber vyjednávání s Američany o předání města. Ten v doprovodu chirurga Fritze Rosenauera jako tlumočníka při setkání s vojáky US v Rotteneggu dohodl odevzdání další den, ale během pár hodin bylo všechno jinak – Linec měl být bráněn za každou cenu, dům od domu, nařídil generálplukovník Lothar Rendulic onoho 4. května. Eigrubera, který už město opustil, zastihly telefony večer v Kirchdorfu. Slíbil promluvit si s Rendulicem a ten kolem 20. hodiny rozkaz odvolal. Wehrmacht mohl začít Linec opouštět bez oficiální kapitulace, strážníci už navlekli pásky v rakouských červeno-bílo-červených barvách, pokračuje list.
Američané se hlášení zpátky nedočkali a odpoledne zase na město stříleli. Druhý den jeli Danzer a Rosenauer znovu do Rotteneggu, ale už zbytečně. „Brigádní generál Willard A. Holbrook, přezdívkou Hunk, zjednal se svou 11. tankovou divizí jasno. Z Gramastettenu přejel přes Hellmonsödt na Urfahr, překonal Most Nibelingů, v 11.07 stál na Hlavním náměstí a nechal si předvolat nacistického starostu Franze Langotha,“ pokračuje list.
Připomíná, že do Steyru vpochodovala rovněž 5. května 71. pěší divize US-armády, která den předtím obsadila i Wels. 65. divize získala bez boje Enns a dosáhla tak demarkační linie sjednané mezi USA a Sovětským svazem.
K výročí konce války přinesly linecké noviny i vzpomínky četných pamětníků. Je mezi nimi i Stefan Fatul, který žil v květnu 1945 ve Chvalšinách a dnes bydlí v Linci. „Od východu přišla ruská armáda, od západu Američané,“ napsal redakci. „Američané se ubytovali v zámku Rotenhof. Já pak ministroval u amerického vojenského faráře, protože neměli vojáka, který by to dělal. To byl můj první výdělek – pomeranče, čokoláda, jídlo, k tomu cigarety pro taťku a káva pro babičku…“
Zdaleka ovšem nejsou vzpomínky tak milé. Ještě 5. května, den předtím, než Ternberg obsadili Američané, zabily kulky SS zemědělce Aloise Auera, jak pro OÖN popsala jeho vnučka ze vzpomínek rodičů. Nacistický velitel ze Steyru chtěl tehdy se skupinou SS klást odpor ve škole v Ternbergu. „Skupina místních lidí včetně Aloise Auera pod vedením hraběte Benigniho je přemohla a dopravila na jednu zemědělskou usedlost. Auer odešel zpátky ke škole, aby vyvěsil bílou vlajku. Když to jeden z místních řekl zbývajícím esesákům, ti na školu zaútočili. Alois Auer byl zasažen do břicha a těžce zraněn. Nechali ho žalostně umřít bez lékařské pomoci,“ uvádí list.
Kuriózně začal 5. květen 1945 v Aschachu, u něhož byl sklad potravin spravovaný wehrmachtem. Jak OÖN napsala tehdy 15letá Elisabeth Dienstlová, místo aby nechal jídlo zničit, jak bylo nařízeno, pozval velitel města večer 4. května před příchodem Američanů obyvatele, aby si přišli pro potraviny. „Od čaje, zrnkové kávy, nudlí, hrachu, mouky až k tisícovkám cigaret – Aschaští se pilně zásobili. Američané přišli odpoledne 5. května. Elisabethin otec, lékař Hans Dienstl, byl ustanoven starostou, kterým byl už v letech 1924 až 1938. Druhý den vyzval občany k tomu, aby potraviny, které rodiny nepotřebují, přinesli zpátky. A bylo toho tolik, že hasičská zbrojnice v Aschachu byla znovu zaplněna…“
Vzpomínka v lágru
K 75. výročí osvobození koncentračního tábora v Mauthausenu a jeho 49 vedlejších táborů položil rakouský prezident Alexander Van der Bellen v úterý na apelplacu bývalého lágru věnec, zaznamenaly OÖN.
"Šokováni ještě dnes a plni studu skláníme se před oběťmi tehdejška,“ řekla hlava státu na snímku s partnerkou už den předtím ve videoposelství. Tradiční oslava výročí bude jako vždy 10. května, letos ale kvůli pandémii jen na webové stránce mauthausenského komitétu. Kancléř Sebastian Kurz připomněl historickou odpovědnost Rakouska za tuto nejtemnější stránku dějin. „Mauthausen je symbolem hrůz nacistického teroru jako žádné jiné místo v naší zemi. O to důležitější je přihlásit se i dnes k historické odpovědnosti,“ uvedl. „Je nezbytné 75 let po osvobození vzpomenout hrůz a zločinů napáchaných nacismem, a připomenout si také, že Rakušané nebyli jen oběťmi, ale i pachateli. Jsme odpovědni těm 100 000 lidí, z velké části židovských spoluobčanů, kteří v Mauthausenu zahynuli. Postižení, Romové a Sinti, homosexuálové, odbojáři a lidé odlišných názorů ztratili na tomto osudovém místě Rakouska život. Jim všem jsme odpovědni…“
Lékař s "diagnózou"
Praktický a alternativní lékař v Putzleinsdorfu Michael Rechberger (54) je „postižen“ vášní - sbírat, napsal linecký Volksblatt. Majitel vinice „na vedlejší úvazek“ a extrémní běžec má totiž k těmto koníčkům ještě malé, ale špičkové muzeum historie pivovarnictví v Mühlviertlu.
Před více než deseti lety získal bývalý ledový sklep dlouho uzavřeného, ba částečně už strženého švarcenberského pivovar v Hinterweißenbachu. Prvotní zájem o zvláštní architekturu objektu zapuštěného do přírodního svahu rychle přenesl i na produkty uskladněné ve stejném sklepě a na technologie jejich výroby a všeho dalšího, co k tomu patří.
V internetu rychle našel sběratelskou scénu se stejným tématem, obchodující s pivními tácky, značenými pivními láhvemi, emailovými deskami, dřevěnými sudy, chladničkami atd. Začal od nuly, jak přiznává, ale dnes má obrovskou sbírku zabírající půdní vestavbu svépomocně restaurované budovy – tisíce originálních láhví rakouských pivovarů, staré malby, půllitry, mázy, všechno, nad čím srdce sběratele plesá, pokračuje Volksblatt. Protože své poklady nechce držet tajně, plánuje jejich prezentaci při zvláštních příležitostech, třeba ke Dnu muzeí a podobně. Další prostory jeho objektu mají sloužit veřejným akcím a ke skladování jeho vína. Otevření zatím zpozdila korona, uzavírá list.
K doplnění profilu pana doktora ještě zmiňme jeho aktuální profesní aktivitu. „Při ošetřování našich pacientů se můžeme cítit bezpečně před viry Covid-19 jen nošením respirátorů FFP 2 nebo FFP 3,“ říká. Ty se prý musí po šesti hodinách používání zlikvidovat, protože déle už nejsou odolné virům. „Protože těchto prostředkůmá většina ordinací nedostatek, prosím firmy, které by masky FFP2/3 mohly postrádat, o jejich věnování. Jako svůj osobní sportovní příspěvek k této pomoci se chci pokusit 30. května na mé vinici v Helfenbergu uběhnout tisíc kol po stometrovém okruhu, tedy celkově sto kilometrů, a tím podpořit mou prosbu o věnování respirátorů,“ končí. Foto: Deník/Volksblatt/Röbl
Za humny bez nákazy!
Poprvé od začátku koronakrize neregistrovali včera v Horních Rakousích za 24 hodin žádnou novou nákazu, napsaly OÖN. Už ze soboty na neděli přibyla jediná. V okrese Kirchdorf už dokonce nemají žádný aktivní případ. V této spolkové zemi mají celkově 2258 nemocných koronavirem, aktuálně v úterý 75. Z nich je 33 léčeno v nemocnicích. Uzdravilo se 2115 lidí, zemřelo 57, jako zatím poslední 89letá pacientka v Linci.
Pípající kontrola
Automobilová firma Schwarzmüller s centrálou ve Freinbergu (okres Schärding) opatřila svým zaměstnancům v produkci několik set distančních vest nového typu k ochraně před šířením nákazy Covid-19, napsaly OÖN. Pokud je vzdálenost mezi lidmi příliš malá, pípají, svítí a vibrují. Ve vestách jsou zabudovány senzory. Ultrazvukem je měřen odstup mezi dvěma jejich nositeli. „Nyní mají být vesty nasazeny v oblastech logistiky a montáže v Rakousku, Česku a Maďarsku,“ cituje list šéfa firmy Rolanda Hartwiga. Foto Deník/OÖN/Schwarzmüller Gruppe
19
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
