Poslední „modrotiskaři“ Horních Rakous, Karl a Maria Wagnerovi z Bad Leonfeldenu, dokázali za jeden jediný frank pojíst v luxusní restauraci na švýcarské hoře Rigi. „K velké zábavě majitele,“ podotýká list a líčí, jak to bylo.

Před skoro 150 lety byl pradědeček Karla Wagnera modrotiskařem v českém Vyšším Brodě. Aby se mohl stát mistrem, musel kolem roku 1870 jít na vandr. Po tři roky se nesměl k domovu přiblížit blíž než na 50 kilometrů. Ze tří let bylo nakonec devět, ve kterých na své mapě zaznamenal více než 150 štací. Mapa i jeho vandrovní knížka jsou ve vlastnictví Karla Wagnera, který si ze zkoumání historie rodiny udělal hobby. Vzal si za cíl projít všechna pradědova tovaryšská místa a hledat stopy kdysi významného řemesla – a svého předka.

Jeden příběh v jeho vadrovní knížce ho obzvlášť zaujal. „V osm hodin jsem přišel do kláštera, klepal jsem a zkoušel jsem tam přenocovat. Kapucín mi řekl, že nesmějí nikoho vzít, kvůli hotelu U Slunce, ale chtěl mi dát peníze, abych tam mohl přespat. Dostal jsem jeden frank. Za ten mi dali polévku, vuřt a chleba, skleničku moštu a nocleh.“

„Když jsem to četl, řekl jsem manželce, že to uděláme také,“ vypráví Karl mladší v OÖN. Mířili na festival do Bregenzu, tak to nebylo daleko, jen Hotel Slunce při svých internetových rešerších nenašli, jen hotel „U Horského Slunce“. Navázali spojení s majitelem a vydali se nejstarší zubačkou Evropy na Rigi a do tamního hotelu. „Menu tam stálo 89 franků, pivo devět. Oba pojedli a při placení Karl vytáhl jeden frank. Majitel to kvitoval veselým ,passt´…,“ pokračuje list.

Samozřejmě pak ještě dlouho debatovali, přičemž se ukázalo, že hotel „U Horského Slunce“ nemá vůbec nic společného s oním Hotelem Slunce, který už dávno neexistuje. Ten příběh se ale majitelům Willimu a Dorly Camps-Stalderovým tak líbil, že se skutečně s jediným frankem spokojili. „A pak se vždycky říká, že Švýcarsko je drahé,“ dodává Karl Wagner. Poděkovali se pak hoteliérům zasláním pěkného modrotiskového ubrusu

Maluje svými vlasy

Maluje na plátno svými vlasy.Zdroj: Deník/repro

Jednou z atrakcí festivalu vína a umění v lineckém Starém Městě o prvním zářijovém víkendu denně od 15 do 23 hodin, bude performance "Messaging" Isy Steinové. V sobotu bude od 19 hodin „naživo“ malovat vlastními vlasy po sedmimetrovém plátně v prvním patře rekonstruované tržní haly „eins zwo“ . „Performativní práce s tělem vyžaduje nejvyšší koncentraci, proto bude účast diváků při produkci omezena,“ píší OÖN.

Přeshraniční literární dny

Z přeshraničních literárních dnů.Zdroj: Deník/repro PNP

V září 2013 došlo nejprve k sympoziu v Prachaticích a pár dnů poté „naostro“, v prostředí pozdního podzimu v přírodě, v Haidmühle, k prvnímu literárnímu východobavorsko-jihočeskému setkání autorů, čtenářů, turistů. Účastníci těchto literárních dnů byli tak nadšeni, že si přáli, aby Ecce Libri, jízda „literárního vlaku“ z Čech nahoru do Haidmühle, a jízda Ilztalskou drahou z Pasova do Waldkirchenu a pak autobusem na hranici z druhé strany nezůstaly jednorázovou akcí. „A teď se opravdu opakují, v sobotu 2. září,“ napsala PNP.

Rozebírá atmosféru prvního ročníku. „Byl to fantasticky zdařilý příspěvek pro bezhraniční soužití. Bavorští a čeští přátelé přírody, toulek a literatury se vydali na cestu železnicí a po chodníčcích, aby si vyposlechli v idylické krajině čtení autorů a s nimi poznávali život v této společné kulturní oblasti, o soužití lidí tehdy a nyní, bez železné opony,“ píše list. Záštitu nad akcí převzali ministr Helmut Brunner a kníže Karel Schwarzenberg, což, jak píše PNP, ukazovalo na význam projektu..

Nové „vydání“ literárních dnů tentokrát na hraničním nádraží Nové Údolí podpořilo na žádost Českých drah, knihovny v Prachaticích a podpůrného spolku muzea kulturní krajiny (KuLaMu) euregio jako partner. Z 85 procent pokryje náklady.

Program začne jízdou zájemců spolu se spisovateli zvláštním vlakem ČD z Prachatic. Souprava vícekrát zastaví k autorským čtením. Kolem čtrnácté hodiny spoj dorazí do Nového Údolí, kam z druhé strany zamíří i bavorská část – ve vlaku z Pasova do Waldkirchenu pojedou v historických kostýmech herci KuLaMu a budou se bavit s cestujícími. Z Waldkirchenu účastníky odvezou autobusy do Haidmühle.

V Novém Údolí má začít hlavní program ve 14 hodin. Vystavovat tu bude české knihkupectví, KuLaMu a obec Haidmühle představí své přeshraniční projekty, centrem ale budou spisovatelé, kteří budou číst ze svých knih. Od 14 do 15 hodin bude hrát česká muzika, skláři se pochlubí svými produkty, představí se muzeum šumavské dráhy, Národní park Šumava a tvůrčími dílnami různá umělecká řemesla.

Snímek z I. ročníku Dnů zachycuje výstavku starých pohlednic s původními razítky.

Elektrokola chtějí umět

Kuratorium dopravní bezpečnosti eviduje v Horních Rakousích za uplynulý rok 630 nehod s elektrokoly. Je to 17 procent všech cyklistických nehod. 40 procent zraněných bylo starších 65 let, píší OÖN. Červený kříž připomíná, že mnoho nehod bylo způsobeno přeceněním vlastních jezdeckých schopností, ale i podceněním vyšší rychlosti jízdy e-kol ostatními účastníky dopravy včetně chodců. Do statistik se promítá i zvyšující se počet těchto bicyklů – v Rakousku jich jezdí už více než 300 000, jen loni jich bylo prodáno 77 200.

„Masožrouti“

Rakušané loni spotřebovali 96,6 kilogramu masa na osobu, o 30 dekagramů méně než předloni. Na rozdíl od masné produkce se v Rakousku víc „činili“ výrobci ostatních produktů – spotřebitelům loni nabídli o sedm procent víc másla (ale na trhu tím pokryli jen 71 procent), o osm procent víc bylo dodáno sýrů. Objem zahraničního agrárního obchodu vzrostl o 8,2 procenta. Dováženy byly hlavně maso a ryby, vyváženy především sýry.

Pořád mění šilinky

V sobotu využilo na náměstí ve Freistadtu 158 občanů výměnný servis Rakouské národní banky. Vymanili celkově 129 872 šilinků. „Jeden muž přinesl sbírku, která se skládala výlučně z desetigrošových mincí. Střádal je a ukládal po léta ve staré mlékařské konvi,“ napsaly OÖN.

Královnou bavorských lesů

Královna bavorských lesů je od sousedů.Zdroj: Deník/repro PNP

Královnou bavorských lesů byla ve čtvrtek jmenována 22letá Johanna Gierlová z Ptrackenbachu (okr. Regen), napsala PNP. Bude „úřadovat“ až do roku 2019. „Insignie – dřevěnou korunu a palcát – převzala od dosavadní královny Anny-Marie Oswaldové z Drachselsriedu. „Že na trůn usedly po sobě dvě mladé ženy z Bavorského lesa, je náhoda,“ uvedl list a připomněl, že Gierlová se před porotou svazu bavorských vlastníků lesů prosadila proti dlouhé řadě konkurentek. Bodovala tím, že rozumí práci v lese, ale také svou jednoznačně vybranou životní dráhou – studuje šestý semestr lesního inženýrství. Aktuálně vykonává praktikum vedoucí revíru u státních lesů v Ruhpoldingu.

Jako královna bude zastupovat zájmy vlastníků lesů v Bavorsku. Nejbližším termínem je ale letní slavnost spolkového prezidenta Waltera Steinmeiera na zámku Bellevue, kam byla pozvána. Pak bude v dirndlu ušitém na míru a s královskými symboly dělat dva roky reklamu lesu, dřevu jako surovině a vlastníkům lesů. Ve zbytku času se chce věnovat koníčkům – lovu, lyžování, lezení a práci na statku rodičů a v domovském lese.