„Jde o to pozorovat pohledy ostatních lidí a bavit se,“ řekl iniciátor akce Daniel P. (21). Na jeho výzvu se na Mariánském náměstí sešlo asi 30 zájemců, aby se svezli linkou U3 do Moosachu Podmínkou jízdy, která se konala v Mnichově posedmé, bylo, že spodní kalhotky či slipy musejí mít cestující oblečeny. Jízdu metrem bez kalhot „vymyslela“ performační art-skupina Improv Everwhere z New Yorku v roce 2002 (http://improveverywhere.com), a od té doby se koná každoročně v mnoha velkoměstech, také v Praze.

V Mnichově zveřejnil Daniel P. na sociálních sítích, že na srazu u Rybí kašny se účastníci rozdělí do několika skupin, kterým budou přiděleny jednotlivé stanice mezi Mariánským náměstím a Moosachem. Všichni nastoupí do stejného vlaku ve směru na Moosach a všichni zase vystoupí na jim předem stanovených stanicích. Počkají tam na další spoj, který přijede za deset minut, a zase nastoupí, jako by cestovat bez kalhot bylo zcela normální. Nakonec v Moosachu vystoupí všichni a společně odjedou zpátky na Mariánské náměstí. Přitom má být dbáno na to, aby se skupiny rozdělily do různých vagonů: jak, to bude upřesněno podle počtu účastníků u kašny.

Recese v mnichovské podzemce.Zdroj: Deník/repro PNP

Závěrem pokyny dodávají, že tanga, nápadné či legrační spodní kalhotky jsou srdečně vítány a přány, ale žádné stringy, kapsy na „choboty“ a podobné dráždivé spodky, žádné provokace ostatních cestujících jakýmkoliv způsobem. A docela důležité, píše organizátor: Bleib cool, dělej, jako by nejnormálnější na světě bylo jezdit podzemkou ve spodkách. K tomu patří i to, že celou cestu nevyndáš z tašky mobil, aby ses jím fotografoval. Čti si jednoduše noviny, hraj si na handy, bav se s kamarádem o celém dnu nebo dělej, co jindy v metru děláváš. Účastníci mladší 18 let potřebují souhlas rodičů („Ano, má dcera/můj syn … si smí v metru svléknout kalhoty a zúčastnit se Pants Subway Ride v Mnichově 7. ledna 2018… podpis.). Nepřebíráme žádnou odpovědnost za nachlazení, stížnosti nebo jiné nepříjemnosti, k nimž ale dosud nikdy stejně nedošlo…

Přidají na děti

Nová rakouská vládní koalice ÖVP a FPÖ schválí 10. ledna „rodinný bonus plus“, řekl ministr financí Hartwig Löger. Rodinám, které platí daň z příjmu, vláda od roku 2019 přidá 1500 eur na dítě a na rok, píší OÖN. Bonus má platit do 18. roku života dítěte. Podle ministra má z něj profitovat asi 700 000 rodin. Stát to přijde na 1,5 miliardy eur. Na druhé straně bude zrušen daňový odpočet 440 eur na dítě a na opatrovné na dítě do 10 let ve výši až 2300 eur. Tyto „požitky“ dosud stojí státní kasu až 200 milionů eur. Nové opatření má z Rakouska udělat „k rodinám nejpřívětivější zemi světa, v každém případě Evropy“, řekl Löger.

Prominenti podpořili dítě

Jak i náš web informoval, letošním prvním narozeným dítětem ve Vídni byla malá Asel muslimských rodičů tureckého původu. Její snímek na internetu sklidil řadu urážek i hrozeb smrtí. Protiakci vyvolal sekretář vídeňských Caritas Klaus Schwertner, který na facebooku vyzval k „Flowerrainu“, „dešti květin“ - k povzbuzujícím a blahopřejným vzkazům rodičům dítěte. „Takové virtuální kytičky poslali Asel ze svých facebookových stránek také kardinál Christoph Schönborn a spolkový prezident Alexander Van der Bellen,“ píše linecký Volksblatt. „Kardinál ujistil, že každé dítě je znamením naděje, a prezident upozornil, že všichni lidé se rodí svobodní a rovní v důstojnosti a právech. Schwertnerova výzva už sklidila více než 36 000 „lajků“ a vyvolala podobně mnoho gratulací. Do 7. ledna se s ní ztotožnilo na 16 000 uživatelů.

Menší podpory v nouzi?

Podle zprávy Volksblattu chce vláda ÖVP-FPÖ zrušit dávky v nouzi, resp. integrovat je do časově omezené podpory v nezaměstnanosti. Kromě toho dlouhodobě nezaměstnaní mají dostávat dávky životního minima. Opatření by nyní zasáhlo asi 167 000 obyvatel Rakouska, z toho 101 500 mužů.

O pomoc v nouzi lze dosud požádat po vyčerpání nároku na podporu v nezaměstnanosti. Nová dávna může být pobírána v podstatě neomezeně dlouho. Představuje 92 procent předtím pobírané podpory v nezaměstnanosti. Pokud ta byla bez rodinných přídavků nižší než 909 eur měsíčně, podpora by byla vyměřena na 95 procent částky poskytované úřady práce. Ze 167 000 pobírajících dávky v nouzi v roce 2016 bralo 135 200 méně než 880 eur měsíčně včetně příspěvků na partnera nebo děti. Byli na tom finančně ne moc lépe než poživatelé dávek životního minima, které bylo asi 840 eur. Ty bralo kolem 397 500 osob, z nichž 56 procent žilo ve Vídni.

Podpora v nezaměstnanosti bude vyplácena 20 týdnů až rok, pokud žadatel byl v posledních dvou letech alespoň 52 týdny pojištěn proti nezaměstnanosti. Podpora v nezaměstnanosti činí 55 procent předchozího čistého příjmu ze zaměstnání. V roce 2016 to bylo v průměru 31 eur denně. Celkově úřady práce vyplatily na této dávce 1,9 miliardy eur, na podporách v nouzi 1,6 milionu eura.

Rekordně Bavoráků

V Bavorsku žije rekordně mnoho lidí. Koncem roku 2016 jich bylo 12 930 751, tedy o 87 237 víc než koncem roku 2015. Celkové saldo bylo přitom záporné o 3860 lidí – 125 690 se narodilo, 129 550 zemřelo. Německých obyvatel ubylo 11.012, zahraničních přibylo 98.249. Celkový přírůstek byl téměř téměř poloviční proti předcházejícímu roku, kdy byla země cílem přílivu běženců.

Neumí „nemecky“?

Víc než polovina lékařů z ciziny, kteří chtějí nově pracovat v Bavorsku, na to neumějí dost dobře německy, napsala PNP. Loni z celkově 502 uchazečů z ne-německy mluvících zemí neudělalo jazykový test 52 procent, informovala lékařská komora. Především medicínsky odborná řeč je pro přistěhovalce problémem, řekl prezident komory Max Kaplan. Mnoho účastníků zkoušky mělo závažné potíže formulovat svůj nález tak, aby jim jiní lékaři správně porozuměli. A také pacienti mají přece právo na to svému lékaři porozumět, dodal Kaplan.

PNP připomíná, že v Bavorsku nyní pracuje kolem 7700 lékařů, kteří nemají německý pas. To je asi dvanáct procent všech činných doktorů medicíny. Od loňského dubna provádí lékařská komora jazykové testy, které jsou těžší než předchozí zkoušky. Srovnání kvót úspěšnosti prý není možné, ale před zavedením nového řízení „do systému jistě pronikli i lékaři, kteří nemají dostatečné jazykové znalosti,“ řekl Kaplan a vyzval nemocnice a šéfy praxí, aby kolegyně a kolegy ze zahraničí při jazykové kvalifikaci podpořili.