Čas začíná běžet odebráním vzorku, proto si lidé vybírají hlavně rychlotesty. Ve Philippsreutu na hranici jich udělali v úterý 850 a jen jeden byl pozitivní. V pondělí našli virus u dvou z 580 testovaných. „Klasických“ PCR-testů bylo na tomto hraničním přechodu v pondělí 190, v úterý 150.

Pasovský list srovnává tzv. sedmidenní incidenci v okrese Freyung-Grafenau 121,7 se sousedními okresy za hranicí. Na Prachaticku byla podle PNP 366,8, na Klatovsku 456,0, v hornorakouském okrese Rohrbach 70,7. V Mnichově a v 19 dalších městech a okresech Bavorska je incidence pod 50 nových nákaz na 100 000 obyvatel. V celé zemi je 83,1. Situace je velmi rozdílná – město Řezno má 24,1, ale těžká je v příhraničí Česka, píše PNP. V okrese Hof je incidence nejvyšší v celém Německu – 378,7, následují Tirschenreuth 351,2 a město Hof 277,1. 

Hromadná doprava ztrácí

Obava z nákazy covidem zahání mnoho lidí zpátky do osobních aut, napsaly OÖN. V městských autobusech a tramvajích ubývá cestujících.

Průzkum lineckého institutu Spectra pro automotoklub (ÖAMTC) v listopadu u 800 lidí ukázal, že ve srovnání s rokem 2017 se podíl osob jezdících do práce zmenšil v hromadné dopravě ze 41 na 18 procent. U ranních cest je to dokonce pokles z 86 na 29 procent. Vývoj ovlivnil i trend prací z domova.

Jackpot zase padl

Po třech týdnech zase padl šestinásobný jackpot rakouského lotta, obdoby naší sportky, informuje linecký Volksblatt. Správná čísla 12, 22, 23, 26, 32, 34 tipovali dva sázející – jeden Dolnorakušan na náhodu a jeden volící přes loterijní app na mobilu. Vyhráli po 5 001 911,80 eura. Podáno bylo kolem 11,2 milionu tipů.

Začíná chybět plasma

V Rakousku loni pokleslo množství darované krevní plasmy o zhruba polovinu, píší OÖN. „To bude mít střednědobě citelný vliv na jistotu terapií na základě aplikace plasmy v Rakousku,“ citují vedoucího BioLife center Matthiase Gessnera. Vzhledem k době zpracování a aplikace se následky podle něho projeví za šest až dvanáct měsíců. Plasmu v Rakousku pravidelně dává až 40 000 lidí, covid jejich počet silně zmenšil. Na lék této báze bylo alespoň jednou v životě už odkázáno přes 80 procent Rakušanů, pro tisíce lidí je jedinou léčbou.

Pohyblivé testování

Město Wels spolu s Červeným křížem zavede 8. února vedle sedmi pevných odběrních míst ještě mobilní testování na koronavirus. Městem bude projíždět denně od 8 do 15 hodin adaptovaný autobus. Stavět bude na frekventovaných místech – tržišti, u nádraží, na náměstí, před supermarkety atd. - a také před předškolními zařízeními, aby se jejich personál mohl otestovat na místě, píší OÖN. Jak řekl starosta Andreas Rabl, cílem je umožnit lidem s omezenou mobilitou přístup k bezplatnému přezkoušení. Zájemci se musí předem ohlásit na www.oesterreich-testet.at. Po možnostech testování zdarma v místě volají i další obce, například ze 22 míst u Lince jsou odběry jen ve dvou.

Chrání lipany

Ohrožený lipan.Ohrožený lipan.Zdroj: Deník/OÖN

Za Rybu roku 2021 byl v Rakousku vybrán lipan, existenčně ohrožený v celém státě. Ve Velkém Mühlu v Rohrbachu se ale jeho stavy v uplynulých třech letech stabilizovaly, byť na nízké úrovni, píší OÖN. Zdejší rybářský revír a spolek "Natura Aquatica" k jeho udržení připravily „balíček opatření“. Jejich těžištěm je přirozené zastínění toku. Teplota vody v něm stále stoupá a při už 22 stupních lipan může těžko přežívat. Původní vlastní dynamiku toku by měly obnovit vhodné žulové kameny a umožnit tak rybám snazší tření, ve spolupráci se Zemědělskou univerzitou ve Vídni byl objednán množicí kontejner atd. Foto: Deník/OÖN/Esteve/IHG

Levandule ve velkém?

Levandule za humny.Levandule za humny.Zdroj: Deník/OÖN

V Mühlviertlu chtějí etablovat levanduli, píší OÖN. V biokompetenčním centru Schlägl už vyrážejí první rostlinky, které tu vysadili v září, druhá část půjde do země v květnu, aby se našel nejvhodnější termín pro pěstování v tomto regionu. V létě očekávají první malou úrodu. Na levanduli tu vsadili pro její léčivé účinky a aroma, na její užití i v kuchyni. Poptávka po ní roste a je dosud kryta dovozem. Ohřívání klimatu má být šancí pro rozšíření teplomilné rostliny původem z Provence i v Rakousku. Koordinátorem projektu je Karl Dirnberger, ředitel bylinného družstva v Hirschbachu. Pokus je rozvíjen zatím u šesti zemědělských podniků. Strojovou techniku pro výsadbu a sklizeň vyvíjí Johannes Mittermair ze Schöneggu. Na snímku je levandulový lán v centru ve Schläglu. Foto: Deník/OÖN/Bergkräuter