Jak list vysvětluje, tyto akce slouží k přezkoušení technických zařízení varovného a poplachového systému a k tomu, aby si lidé na toto houkání zvykli. Bez závad letos fungovalo 99,61 procenta sirén (9189), loni 99,71 procenta. Poruchu tedy mělo nyní 32 hlásičů, loni 24.

Nemohou volit

Volby do obecního zastupitelstva ve Vídni budou 11. října. Z celkového počtu obyvatel města (1 897 491 milionu), po brexitu pátého největšího v EU, nemá 560 000 lidí volební právo, píší OÖN. To je tolik, kolik má celá země Salcbursko. S těmi, kteří k urnám nepůjdou dobrovolně, tedy při odhadované volební účasti opět kolem 75 procent, nebude volit 45 procent obyvatel.

Od roku 2004 přibylo hlavnímu městu tolik lidí, kolik dnes žije například ve Štýrském Hradci. Rodáků z Horních Rakous je tu 45 724, takže tato menšina je třetím největším „městem“ sousední spolkové země. Víc lidí se sem stěhuje jen z Dolních Rakous – už 140 376. V posledních letech se tempo přírůstku zpomalilo, ale s 0,8 procenta je Vídeň pořád nad celostátním průměrem 0,5.

Absence volebního práva se ovšem týká jiných. „Od rozšíření Evropské unie a otevření hranic se ve Vídni usadilo z Unie trvale nebo dočasně hlavně z pracovních či studijních důvodů čtvrt milionu lidí,“ píše list. Nejvíc je Němců (47 000), Slovinců (43 000) a Poláků (33 000). „Z nich má sotva kdo zájem o rakouské občanství,“ glosují OÖN. To nemá ani 46 000 vídeňských Turků, s uprchlickou vlnou 2015 přišlo také 24 000 Syřanů, 18 000 Afghánců a 8500 Iránců. Důvodem nezájmu je desetiletá čekací doba nebo prokázání znalostí němčiny, ale často také nedostatek prostředků – tříčlennou rodinu může řízení stát i 3000 eur.

Stromy mají zpoždění

Loni v červnu ohlásil bavorský premiér Markus Söder záměr vysázet k obraně klimatu v nadcházejících pěti letech v zemi 30 milionů stromů, o pět milionů víc, než původní plán předpokládal. Jak ministerstvo zemědělství sdělilo na dotaz pasovského deníku PNP, nebyl zatím vysazen ani jediný. Vysvětlilo to dlouhým zkoumáním Evropské komise, požádané o posouzení. „Podle jejího závěru nebudou v letních měsících vzhledem k nepříhodným klimatickým podmínkám zásadně žádné mladé stromy vysazovány,“ píše PNP. Stane se tak až na podzim v rámci spuštění programu pro budoucnost bavorských lesů. Až ten bude počítat s pětimilionovým navýšením výsadby v příští pětiletce.

Chcete věci po císařovi?

S rukopisem císaře pána.Zdroj: Deník/OÖN

Osobní věci po císaři Františku Josefovi bude dražit 19. října aukční dům Dorotheum ve Vídni. Budou se prodávat například jeho ponožky z černého hedvábí velikosti 41-42 s odhadní cenou 500-800 eur. „K tomu se hodí třeba císařova nádoba na mytí nohou z roku 1907, která má stát 500 až 700 eur,“ uvádějí OÖN. V nabídce jsou také čtyři osobní kapesníky FJI., a komu by tyhle věci připadaly příliš intimní, může se prý vybrat třeba monarchovu buřinku s císařským dvojhlavým orlem z roku 1900, s „vnitřním označením výrobce Carl Weyrich III. Fasangasse 17 Wien“ (3000 až 6000 eur). Nebo jeho cvikr z posledních let života (1500-3500 eur), „bez uvedení dioptrií, zato certifikovaný podpisem osobního komorníka Eugena Ketterla“. O něco dražší je servis dvanácti porcelánových talířů se starobavorskými motivy – má být za 50 000 až 80 000 eur. Výrazně levnější budou četné obrazy, sošky, fotografie nebo drobné domácí potřeby. Na snímku je u servisu lístek osobně psaný FJI. Foto: Deník/OÖN/ Dorotheum Wien

Veletykev

Získala titul mistryně Rakouska.Zdroj: Deník/OÖN

Rakouské mistrovství v dýních na výstavě Garten Tulln vyhrálo o víkendu Mládežnické centrum Berndorf s plodem o váze 735,7 kilogramu, což je nový rakouský rekord, píší OÖN. Druhý skončil loňský vítěz Franz Mathias z Oberkreuzstettenu se 593 kg, třetí byl Friedrich Melker z Riederbergu s 568,5 kg. Kvůli koroně probíhalo mistrovství bez diváků. 11. října pojedou vítězové na mistrovství Evropy do Ludwigsburgu. Aktuální světový rekord je 1190,5 kg a vytvořil jej Belgičan Mathias Willemijns. Foto: Deník/OÖN/Manuel Gutleb/Natur im Garten