Žalobce mínil, že při lékařské nezbytnosti musí pojišťovna hradit všechny náklady, ale zákon nic takového netvrdí. Naopak říká, že „vyproštění zraněného a přeprava až do údolí po nehodách při výkonu sportu a turistiky se nehradí". Že štýrská pojišťovna zaplatila alespoň 895 eur, bylo zvýhodněním pacienta vycházejícím z jejího vnitřního řádu. Ten stanovuje, že tento paušál pojišťovna hradí, pokud by šlo o zranění tak těžké, že by postižený mohl být zachráněn jen rychlým leteckým transportem do nemocnice .Náhrada jeho snesení z hor vrtulníkem je pak hrazena oním paušálem. Jakmile je postižený v údolí, odtud už je jeho přeprava hrazena v plné výši.

Námitky žalobce, že tato pravidla pojišťovny by mohla být protiústavní, Nejvyšší soud odmítl. Podle něj je na zákonodárci, aby stanovil hranice, od nichž se převzetí individuálních rizik pojišťovací společností už nedá požadovat. Každý musí předpokládat, že za privátní rizika, která jsou mu předem známá a odhadnutelná, musí zodpovídat sám, řekl soud.

Nakloněni postiženým

Podle zákona musí rakouské firmy zaměstnávat na každých 25 pracovníků jednoho zdravotně postiženého. Kdo to nesplňuje, musí za každé takto nezaplněné místo odvádět vyrovnávací taxu od 244 do 364 eur měsíčně, píše deník OÖN. Kvótu nedodržují v privátní sféře asi tři čtvrtiny podnikatelů, ale nenaplňují ji ani mnohé subjekty veřejných rozpočtů. Loni například v zemské službě Vorarlberska chybělo 39,8 procenta „povinných" zaměstnanců, Tyrolsku 33 procent, Solnohradsku 2,6 procenta a Vídni 0,1 procenta. „Vzorným žákem" jsou naopak Horní Rakousy, kde země zaměstnává téměř dvojnásobek předepsaného minima – 1362 místo povinných 695 zaměstnávaných na alespoň dvacet hodin týdně. Země je v tomto ohledu nejlepší v Rakousku.

Kvótu v zemi překračují i územní zdravotní pojišťovna (158 lidí se změněnou pracovní schopností místo 77) a Zaměstnanecká komora (36 místo 18), nikoliv ale Hospodářská komora (jen 22 místo 27).

Mluvčí Zelených Helene Jarmerová požaduje ke zvýšení zaměstnanosti postižených srovnání  vyrovnávací taxy na výši minimální mzdy daných oborů podle kolektivní smlouvy.  Tu současnou považuje za příliš nízkou i zástupce zemského hejtmana Franz Hiesl a vyslovuje se pro její ztrojnásobení, uvádí linecký list. Naopak by měla být zrušena zvláštní ochrana postižených před výpovědí, protože to podle něho odrazuje zaměstnavatele od přijímání těchto lidí.

Šilink zůstává

Dvanáct let po zavedení eura v Rakousku je v oběhu ještě 8,7 miliardy šilinků. „Byly uloženy na vzpomínku, zlikvidovány nebo zapomenuty," uvádějí OÖN. Staré bankovky a mince Národní banka pořád mění – především v tzv. euro-busu, který od pondělí opět objíždí Horní Rakousy (cestovní plán je na www.oenb.at/euro-bus).

Od roku 2002 bylo vyměněno 97,6 procenta šilinkových bankovek a 44 procenta mincí.

„Turné" banka spojuje s osvětou, v jejímž rámci tentokrát představuje novou desetieurovku, která bude dána do oběhu 23. září. V eurozóně bude vydána v počtu dvou miliard kusů  a bude mít lepší ochranné znaky. Její výroba stojí sedm až osm centů za kus. Měla by vydržet dva roky místo dosavadních 1,2 až 1,4 roku, čímž se prý ušetří ročně 30 milionů, popisují OÖN.

Jaká hymna je pravá?

Folkrocker „kožených kalhot" Andreas Gabalier rozbouřil hlavně feministické kruhy tím, že při závodech formule 1 na Spielbergu zazpíval rakouskou hymnu v původní verzi, tedy opěvující Rakousko jako „zemi velkých synů", místo nového textu o zemi velkých dcer a synů (Deník informoval). Rozhněvanou kritiku, kterou sklidil i od některých političek, nenechává „vyšumět" a pokračuje v odporu, píše deník OÖN. Tvrdí, že pouze jednal v souladu se zákonem, když zpíval originální verzi. Kdyby zvolil novou variantu i s dcerami, porušil by autorská práva. „Musel bych počítat s žalobou jejich vlastníků, následníků Pauly von Preradovic, a soud bych právem prohrál," vysvětlil svým fanouškům. Nová hymna podle něho smí být uváděna jen na státních akcích, nikoliv privátních, kterou byla i GP formule 1. „Pak se ptám, kdo taky pošlapává zákony," uvedl.

A pak byl uštěpačný: „Současně bychom se snad také měli zamyslet, zda Štěpánský dóm nepřejmenovat na Štěpánčin, Mozartovi na podobiznách ,ustříhat´ dlouhé vlasy, protože jeho účes je zastaralý, a drakovi v Klagenfurtu nepřidělat prsa, protože naše historie už nepasuje do tohoto křečovitého genderovského šílenství," řekl.

Linecký list připomíná, že proti tomuto kulturně vytvářenému rozdílu mezi muži a ženami směřuje iniciativa profesorů, učitelů, novinářů a jazykovědců, kteří v otevřeném dopise ministrům požadují „návrat k jazykové normálnosti".

Za svůj postoj sklidil Gabalier na facebooku vesměs pozitivní reakce a téměř 30 000 „liků", dodávají OÖN.

Pneu spadlá z nebe?

Na procházce lesem u Steyreggu narazil muž na velkou pneumatiku. Dopravil ji ke gumaři, protože chtěl udržet les čistý, a ten si byl za chvíli jistý – je z Boeingu 747, píše deník OÖN. Podle majitele lesa Niklase Salma jsou jen dvě možnosti -  buď ji ztratilo letadlo jdoucí na přistání v Hörschingu, nebo ji do lesa vyplavila loňská povodeň. Jenže není žádná zpráva o letounu, který by musel přistávat s chybějící pneumatikou, a pokud ji přinesla voda, pak je otázka, odkud.

Nález byl přepraven do spolkového úřadu pro dopravu ve Vídni. Řešení tajenky by mohl pomoci odhalit kód na kole. Takový případ nálezu kola z letadla v lese vedoucí pracoviště Gerald Pöllmann nepamatuje.

„I kdyby ale byl nález přiřazen ke konkrétnímu letadlu, zůstává přinejmenším ještě jedna záhada – svědkové vypovídají o druhé podobné pneumatice, která měla ležet jen několik se metrů od této. Ta ale mezitím beze stopy zmizela," uzavírají OÖN.