Oba ujistili, že klíčem je účinná ochrana vnějších hranic Evropské unie. Zároveň by musely být zlepšeny životní perspektivy v původních zemích běženců a prvotních tranzitech. V boji s přeshraniční kriminalitou se spolupráce obou sousedních zemí osvědčila. „Söder i Babiš vyzdvihli efekt společného centra německé a české policejní a celní spolupráce v Petrovicích a ve Schwandorfu,“ informuje PNP.

Připomíná dále, že od vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 se silně rozvinuly hospodářské vztahy obou zemí. Objem bavorsko-českého obchodu se za tu dobu téměř zdvojnásobil a loni dosáhl rekordních 21 miliard eur. „Ze středoevropských a východoevropských zemí je Česká republika nejdůležitějším obchodním partnerem Bavorska,“ vyzdvihl Söder.

Rekonstruují „sušeného“ faráře

Franzl je na cestě domů.

Začátkem srpna se měl Franz Xaver Sydler de Rosenegg (1709–1746), nazývaný „vzduchem usušený farář“ nebo „kožený Franzl“, vrátit „po očistné kúře“ v Mnichově do hrobky farního kostela v St. Thomasu na Blasensteinu. Přijde ale až na Dušičky, v pátek 2. listopadu, informují OÖN.

„Důvodem zpoždění cesty mumie, u níž se předpokládá, že jde o Franze Xavera Sydlera zesnulého v roce 1746, nebylo její rozsáhlé vyšetřování v Institutu právní medicíny, ale nutná stavební opatření v obou komorách krufty v St. Thomasu,“ píše list. „Jedno okno v hrobce dobře netěsnilo a v prostoru bylo vlhko, takže se tu množily mikroorganismy, říká Judith Wimmerová, kunsthistorička, která je v linecké diecézi za mumii odpovědná.“

Náklady na očistění a konzervaci těla odhadli experti na 70 000 eur, což bylo pro faru a diecézi neúnosně mnoho. Spolkový památkový úřad se ke „Xaverovi“ necítil být příslušný, protože mumie není žádné umělecké dílo, pokračuje deník. Ani Wimmerová nemá s mumiemi moc zkušeností, ale doporučili jim Olivera Peschela, svého času pověřence pro konzervaci slavného muže z ledu Otziho, a Andrease Nerlicha, který už zkoumal více než sto mumií. Naštěstí prý byli sami zvědaví na ro, co na „faráři“ mohou zjistit, takže šlo o obchod „vědecká data za konzervaci“. Tělo prozkoumali dokonce bezúplatně.

Výsledky budou veřejně prezentovány 2. listopadu v St. Thomasu. „Zjistit identitu osoby by bylo jako vyhrát jackpot v lottu. Na světlo ale vyjdou určitě zajímavé informace, třeba také důvod této mumifikace,“ říká Wimmerová. OÖN dodávají, že jedno je už jisté – že „kožený Franzl“ nebyl otráven, jak se říkalo. Peschel a Nierlich odhalili jako příčinu jeho smrti před 274 lety tuberkulózu…

Prázdniny učitelů hudebky

Před dlouhou cestou do Jižní Ameriky.

Skupina hornorakouských učitelů hudby Capella Concertante z Windhaagu si umí připravit pěkné prázdniny. Poté, kdy před dvěma roky slavila velké úspěchy v jižní Africe, se 2. srpna vydá do Jižní Ameriky. Dva koncerty odehraje v Buenos Aires, tři v Bolívii. „Tam máme v plánu také benefiční vystoupení pro sirotčí projekt Alalay našeho přítele Waltera Witzanyho,“ říká basista Capelly Toni Neulinger. Než vyrazí za Velkou louži, odehrají muzikanti a zpěvačka Johanna Falkingerová ještě dva koncerty v Horních Rakousích – v pátek 27. července od 20 hodin na Klášterním náměstí v Lambachu a v neděli od 19.30 v Hoftaverně Holer ve Windhaagu. Zahrají hity z oper a operet a známé Oblivion-tango Astora Piazzolly, uvádějí OÖN.

K uctění Antona Brucknera

Chystají projekt Anton Bruckner.

V roce 2024 by se dožil 200 let Anton Bruckner. Země Horní Rakousy a město Linec už zahájily společný projekt s cílem „udělat uchopitelnějšími“ osobnost a dílo velkého skladatele pro 21. století, píše buletin lineckého magistrátu.

„Bruckner je ve světě nejznámější uměleckou osobností, kterou v Linci máme,“ říká městská radní pro kulturu a turistiku Doris Lang-Mayerhoferová. „Chceme, aby si veřejnost uvědomila, že obyvatelé města jsou na Brucknera hrdí a celosvětová síť jeho fanoušků je svázána neoddělitelně s Lincem a Horními Rakousy. K tomu jsme sedli poprvé se všemi brucknerovskými institucemi města a země k jednomu stolu k vypracování moderního pohledu na osobu tohoto skladatele a k objasnění významu jeho díla, k umístění ,marketingové značky Bruckner´ na mezinárodním poli.“ Naplánovány jsou mimo jiné čtyři tvůrčí dílny.

Na snímku jsou při prezentaci záměru zemský hejtman Thomas Stelzer a radní pro kulturu Doris Lang-Mayerhoferová. Foto: Deník/repro Land OÖ

Nejvíc hřmělo v Ga-Pa

V okrese Garmisch-Partenkirchen udeřilo loni do „cílů“ na zemi nejvíc blesků v celém Německu – 3,5 na čtvereční kilometr, napsala PNP. Následovaly hessenské okresy Main-Taunus a Gießen. Celkově v SRN zaznamenali 443 000 blesků, o 11 000 víc než předloni. Ze spolkových zemí se nejvíc „činilo“ Sasko, nejméně Brémy. Nejméně se blýskalo v Pirmasensu, Oldenburgu a v Bonnu.

Ga-Pa nahradilo na špici loňského lídra dolnofrancký Aschaffenburg, v roce 2015 byl první Schweinfurt. „Nová data nejsou z dlouhodobého hlediska překvapením – od začátku záznamů v roce 1999 udeřilo v Ga-Pa na kilometr rovněž nejvíc blesků, 4,3, před okresem Berchtesgaden 3,8,“ pokračuje list. Loňský pokles vysvětlují meteorologové tím, že byl teplý rok a studené fronty jako podmínka bouřek nebyly tak výrazné. Nejméně blesků v historii udeřilo nad Německem předloni – 432 000. Roku 2008 se jich v celém státě „vyřádilo“ téměř milion. Blesky měří elektromagnetická zařízení, která místo dopadu zaznamenají s přesnotí až 100 metrů. Do statistik nejsou pojímány výboje mezi mraky.

Německá služba analyzovala i počty blesků u sousedů. Průměrem 4,53 bylo první Slovinsko, poslední byly Irsko a Norsko se 0,3 údery.

Důchodci s vedlejšáky

Stále víc lidí v Německu si vedle regulérního starobního důchodu něco přivydělává, píše PNP. V prosinci loňského roku mělo „minidžoby“ 1.074.689 osob starších 65 let. Koncem roku 2003 jich bylo 587.046, v roce 2010 potom 780.000. Během patnácti let se tedy jejich počet zdvojnásobil a od začátku desetiletí vzrostl o asi 300 000. Celkově si přivydělává 7 666 000 osob, o dva miliony víc než v roce 2003. „Velká většina starších lidí nepokračuje v práci z legrace a pro ukrácení času, ale z důvodu finanční nouze,“ říká v listě Sabine Zimmermannová, poslankyně Bundestagu za Levici. Požaduje zvýšení úrovně důchodů minimálně na 53 procenta příjmů a uzákonění minimální penze 1050 eur.

Bezdomovci vládou sledovaní

V bavorských velkoměstech je stále víc bezdomovců. Města si přejí pro jejich opatrování víc podpory od vlády., napsala PNP. „Pomáhání jim je výlučně věcí obcí, to vláda kompletně přenechala nám,“ říká vedoucí sociálního úřadu v Norimberku Dieter Maly. Sociální referent Augsburgu Stefan Kiefer si přeje víc ubytovacích možností lidí bez domova na venkově k ulevení městům. Vyslovuje se pro celobavorský standard ubytování bezdomovců.

Nejvíc jich přibývá v Norimberku. V roce 2014 tu napočítali 1550 lidí, kteří nocovali v ubytovnách nebo pod mosty, letos už jich je 2020. A přibývají i jinde, i když další velká města přesná čísla nemají. Bavorské ministerstvo sociálních věcí také vychází z toho, že se jejich počet zvyšuje, ale zdůrazňuje, že k nim jsou zásadně příslušné obce. Vláda je podporuje především poradenstvím dobrovolníků, pokračuje pasovský list.

„Ministerský předseda Markus Söder v červnu ohlásil při audienci u papeže Františka větší angažování se pro bezdomovce,“ uvádí. „Tak bohatá země jako my by v tom měla dělat víc,“ řekl. Z iniciativy ministryně sociálních věcí Kerstin Schreyerové se začátkem července sešli zástupci církví, obcí, dobročinných spolků a nádražních misíí se Söderem a Schreyerovou u jednoho stolu. Ve čtvrtek 26. července navštívili oba politici zařízení pro bezdomovce v Mnichově, kde se chtěli seznámit s tím, jakou pomoc lidé bez domova potřebují a jak by mohl být jejich život vylepšen,“ píše PNP.

Aby pivo chutnalo

Pivní slavnosti s novým nádobím.

Mluvčí hostinských na mnichovském Oktoberfestu Peter Inselkammer představil v tradičním hostinci Nockherberg nový „džbánek“ tohoto sdružení. Sází na tradici – tančící dvojici v kroji, siluetu Mnichova s Frauenkirche a patronku země Bavarii. Nádobu vytvořil hornobavorský malíř a sochař Maximilian Fliessbach gen. Marsilius ve stylu 19. století. Bude jiích vyrobeno 1500. Medaile na tradiční ozdobě kroje nesou jména všech patnácti provozovatelů největších pivních stanů festivalu a značek čepovaných piv. Oficiální nádoba města jako pořadatele slavností bude představena později. Ponese logo letošních plakátů „Wies´n“ - klasické symboly jako preclíky, perníková srdce a bílé klobásy, které plují jako obláčky nad obrovským kolem.

185. Oktoberfest začne 22. září a skončí 7. října.

Skoro sto lidí v poutech

V současnosti nosí 98 lidí v Německu elektronická pouta. Dvacet z nich žije v Bavorsku, píše PNP. Osm dalších těchto prostředků nařídili bavorští soudci, ale odsouzení s touto výhodou bydlí v jiné spolkové zemi.

Chtěl vysoudit další běh

Okresní soud v Darmstadtu odmítl žalobu vytrvalce Philippa Pfliegera (31) z Řezna o to, aby mohl na mistrovství Evropy v Berlíně 6.-12. srpna startovat jak na 10 000 metrů, tak v maratónu, píše pasovský list. Žaloba míří na německý svaz atletiky (DLV), který byl proti dvojímu startu a nominoval ho jen k maratónu. Soud rozhodnutí odůvodnil tím, že DLV ve svých nominačních kritériích pro mistrovství Evopy pevně stanovil, že závodník může být nominován do disciplíny, ve které má nejlepší vyhlídky na úspěch. Tím se cesta na šampionát uvolnila pro Sebastiana Hendela k běhu na 10 000 metrů. V německé statistice je letos čtvrtý, ale i on má splněný limit pro ME. Pflieger splnil obě kvalifikační normy. Proti rozhodnutí se může odvolat k Vrchnímu zemskému soudu ve Frankfurtu.