Získal ji za velkou ručně malovanou mapu fiktivní krajiny Athosland, napsala PNP. Druhá cena patří Čechu Otovi Prouzovi, třetí je Clemens Wild z Bernu, zvláštní ocenění poroty dostal Tim ter Wal z Nizozemska. Sedmý ročník soutěže obeslalo 150 tvůrců z patnácti zemí. „Všichni ocenění mají něco společného – vyžadují radikální otevření smyslů,“ řekl kurátor Klaus Mecherlein. Patron projektu herec Edgar Selge mínil, že tyto obrazy „zrcadlí velmi ostře pocit být cizím v našem světě, že duševně a emotivně provokují“.

Organizátorská nadace vyhlašuje Euwarda každé tři roky. Podle ní cena směruje pohled k umělcům, kteří by mohli být ve společenském ohledu svým způsobem „outsajdry“. „Výstava přesto výrazně dokazuje, že jejich díla v uměleckém pohledu v žádném případě nestojí stranou. Daleko víc ukazují přesvědčivým způsobem, co dobré umění může vykonat. Překvapují nás, vzbuzují naši zvědavost, nechávají nás žasnout. Iritují nás, vyzývají nás a strhávají s sebou. Zraňují konvence a dodávají nám odvahu věřit vlastním smyslům,“ píší pořadatelé.

Úspěšný český autor.

Výstava prezentuje na 130 prací všech tří nositelů ceny a dalších čtrnácti nominovaných z osmi zemí Evropy. K českému laureátovi Otovi Prouzovi (*1959) z domácích informačních pramenů dodejme, že více než 50 let žije v Domově pro osoby se zdravotním postižením v Brtníkách na hranici chráněné krajinné oblasti České Švýcarsko na severu Čech. Ačkoliv ho odjakživa obklopovalo prostředí vesnice, lesů a zeleně, jeho hlavní inspirací je civilizace. Na jedné kresbě často pracuje i několik týdnů.Vedle svého zaměstnání v rámci ústavu a každodenních procházek večer tvoří…

Dočkal se sedmi milionů

75letý důchodce ze Středního Francka uhodl jako jediný z celého Německa v sobotním tahu lotta jackpot a vyhrál 6 931 434,90 eura, napsala PNP. Jak sázková společnost uvedla, sází muž už léta stejný tip na normální sázenku za vklad 14 eur – kombinaci dat narození a „z prstu vycucaných“ čísel: 1, 6, 7, 20, 29, 49 a superčíslo 5. „No teď asi spadnu ze židle!“ reagoval na tah. Co s výhrou udělá, prý ještě nemá jasné, něco takového se napřed musí „strávit“, řekl. Kombinace mu už loni přinesla pět správných a s nimi přes 5000 eur.

K výučnímu listu kuchařek

Afghánské sestry už jsou kuchařkami.

Afghánské sestry Fatima a Sonya Aiubiovy úspěšně složily v Schärdingu učňovské zkoušky v oboru kuchař, píší OÖN. „Nebyly jsme nervózní, však nás naše mamka dobře připravila,“ tvrdí děvčata v listě. Onou „maminkou“ je trenérka tohoto oboru ve Volkshilfe, „čepicová“ kuchařka Rosemaria Spießbergerová. Organizace Lidové pomoci (Volkshilfe) intenzivní 18měsíční kurs nabízela v zadání úřadu práce a s podporou úřadu pro integraci. Pracoviště pro výuku poskytly dva místní gastronomické podniky.

„Byl to kus tvrdé práce. Jen pílí a důsledností se obě za tak krátký čas dostaly tak daleko,“ hodnotí Spießbergerová a vyzdvihuje, že ve službě frekventantky mluvily německy - „jen tak se lze naučit řeč“. Linecký deník rozvíjí, že se učila takzvaná francouzská kuchyně, jak je mezinárodně obvyklé, ale „vařeno bylo porakousku“. K tomu patřilo i vepřové maso, se kterým Afghánky neměly žádný problém, a ke zkouškám musely mimo jiné připravit a ochutnat kotletu z vepřového. „To přece koneckonců patří k povolání,“ shodly se Aiubiovy.

„Teď se vydaly hledat zaměstnání. Pomoc při tom nepotřebují žádnou, to zvládnou samy, ujišťuje jejich učitelka. Sonya už má několik představovacích pohovorů na dohled. Německy rozumějí a mluví obě velmi dobře, jen dialekt prý ještě musejí zvládnout…

Na snímku jsou s „Mamá“ Spießbergerovou vlevo Sonya, vpravo Fatima. Foto Deník/repro Volkshilfe

Nechtějí mešitu

V Kaufbeurenu v Allgäu místní občané v rámci všelidového hlasování v neděli rozhodli proti přidělení pozemku ke stavbě nové mešity, napsala PNP. Proti se vyslovila asi 60procentní většina, 40,4 procenta voličů hlasovalo pro zřízení modlitebny v průmyslovém území. Podle sdělení obce byla účast v hlasování 45 procent voličů.

Město chtělo s turecko-islámským kulturním sdružením vyjednávat o pozemku, k němuž muslimové chtěli mít takzvané dědičné stavební právo až na 99 let. Město za to mělo získat právo spolurozhodování o podobě mešity. Proti její novostavbě se v městě se 45 000 obyvateli platně vyslovilo asi 3250 občanů, zhruba o 900 víc, než bylo pro vyhlášení hlasování potřeba.

Lidé kritizovali především to, že žádající náboženská kulturní obec spadá do sporné turecko-islámské náboženské unie Ditib, pokládané za prodlouženou paži tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. „V zásadě ale občané ovšem nemohou případné stavbě mešity zabránit – kulturní spolek si může pro ni zkoušet najít privátní pozemek,“ uzavírá list.

Mnichov a nacismus

Vzpomínkové tabulky v Mnichově.

Město Mnichov dlouho vzdorovalo celoevropskému uctívání památek obětí nacismu umisťováním mosazných tabulek do chodníků před domy, kde bydleli. Teď k tématu přikročilo vlastním způsobem. Zavražděné spoluobčany bude připomínat pamětními deskami o délce 72 centimetrů z leštěné oceli, na které může být umístěno až po pěti pozlacených tabulkách 12x12 cm. Desky spočinou na štíhlých 186 centimetrů vysokých pilířích z ušlechtilé oceli s nejvýš dvanácti pozlacenými schránkami. To umožní zpřehlednit struktury vyvražděných rodin a uctít místa soustředěného násilí. Na tabulkách a schránkách budou laserem vřezána osudová data obětí a jejich rastrované podobizny. „Všechny texty a obrazy budou čitelné v rovině očí,“ zdůrazňuje PNP.

Souběžně s instalací desek na domech, ve kterých oběti žily a pracovaly, budou na internetu zveřejněny jejich biografie. Bez svolení pozůstalých nebudou žádné vzpomínky realizovány.

PNP doplňuje, že jde o kompromis – umístění kamenů zmizelých, doslova „kamenů, o které je třeba klopýtnout“, jak destičky v dlažbě charakterizuje česká Wikipedie, část veřejnosti odmítá jako nedůstojné (… v „prachu ulice“) a městská rada proto projekt zamítla. Spolek pro tento způsob vzpomínání začal poté kameny zmizelých umisťovat na soukromé pozemky.

Jíš vepřové, pojď dál

Na sociálních sítích byl Günter Hager, šéf lineckého lokálu Josef na Landstrasse, o víkendu obviňován z rasismu – stránky zveřejnily snímek reklamní stojky před jeho lokálem s nápisem (volně přeloženo) „Jestliže jíš vepřové, pojď dál, pokud jíš krůty (drůbež je oblíbené jídlo muslimů – pozn. red. Deníku, tak - nazdar!“ Rozzlobení uživatelé facebooku vyzývali k bojkotu Josefa, píší OÖN.

Hager ke kampani uvedl na veřejné stránce podniku: „Výrok nebyl v pořádku a byl okamžitě smazán, když jsem se o něm dozvěděl. Chtěl bych se samozřejmě omluvit všem, které rušil.“ Uvedl, že o víkendu v lokálu nebyl a oba vedoucí provozu měli volno. „Velmi schopný a angažovaný zaměstnanec (syrský uprchlík před válkou a muslim) vlastnoručně tuto výzvu napsal křídou na tabuli, aniž by rozuměl jejímu významu. Neuvědomoval si, jak neblahou situaci tím vyvolá. Samozřejmě i on by se chtěl omluvit všem, kteří se výrokem cítí rušeni,“ psal Hager.

Linecký list pokračuje, že to nebylo poprvé, kdy byl tento gastronom kritizován za reklamní tabuli. „Několik dnů po těžkém zemětřesení v Indonésii 2006, kde zahynulo přes 5000 lidí, stálo před Josefem na Landastrase: ,Také když se Země třese, Josef žije!´ I tehdy Hager uvedl, že si výrok vymyslel zaměstnanec – on sám ten den otevíral sirotčinec v Tibetu. Nepietním výrok neshledával. Jeho zaměstnanci jsou vždycky povzbuzováni k vymýšlení nejlepších hesel na reklamní tabule, řekl…“

Obují koně do plastů?

Město Vídeň zkouší používání umělohmotných podkov pro koně fiakrů s cílem redukovat škody na povrchu vozovek, napsaly OÖN. Vysvětluje, že město zadalo veterinární univerzitě otestování čtyř různých platových podkov. Důvodem bylo, že v I. okrese způsobují fiakry ročně škodu ve výši 700 000 eur. Protože tato územní část má jen omezené finanční prostředky, může uhradit jen část oprav a škody na jejích vozovkách se ročně zvyšují o 300 000 eur.

Mluvčí sekce vídeňské Hospodářské komory Martina Michelfeit-Stockingerová navrhovanou úpravu srovnala se závodním provedením pneumatik a dodala, že problémem mnoha umělohmotných přípravků je příliš velké opotřebování. S výsledky studie město počítá v srpnu, pak povede rozhovory se zúčastněnými fiakristy.

Stoupá počet odsunutých

Od ledna do června bylo podle rakouského ministerstva vnitra nuceně odtransportováno většinou do původního domova 2106 běženců, píší OÖN. Loni jich za stejnou dobu bylo 1523. Počet předaných uprchlíků podle Dublinské úmluvy o jediném projednání azylových žádostí v EU klesl v pololetí ze 2085 na 1408, tedy o 32 procent. Ministerstvo to vysvětluje samotným poklesem počtu těchto žádostí. Množství dobrovolných návratů stagnuje, letos jich bylo 2582, jen o čtyři procenta víc než loni.

Horko krotí rychlost

Řidiči se kvůli očekávanému horku nadcházejících dnů musejí připravit na omezení rychlostí na německých dálnicích, sděluje PNP. Předsednictvo vládního okresu Stuttgart v pondělí snížilo maximální povolenou rychlost na dálnicích číslo 81 a 7 na 80 km/h z důvodu možných vyboulenin na starých betonových vozovkách při vysokých teplotách. Opatření platí od úterý 24. července od 10 do 20 hodin předběžně do neděle. Na A7 jsou zatím „osmdesátky“ mezi Ulmem a křižovatkou Feuchtwangen (Mittelfranken). Na A81 jsou „zpomaleny“ dva úseky, třetí má „milost“ do čtvrtka.