Látkové pleny nejprve nosejí na sobě rodiče předčasně narozených, aby šátek převzal jejich odér, a pak jsou přenášeny k malým do inkubátorů. Chlapci připadá jeho angažovanost samozřejmá, sám byl také nedonošený, a teď prý pomáhá jiným…

Docela teplý duben

Měsíc duben byl v Rakousku o 1,5 stupně teplejší než průměr let 1981-2010. Přiřadil se do pětadvacítky nejteplejších dubnů v historii měření od roku 1767. Kromě toho byl třináctým měsícem s nadprůměrnými teplotami za sebou. Dosavadní rekord drželo dvanáct měsíců od září 2014 do srpna 2015. Největší teplota byla naměřena 25. dubna ve Wieselburgu a Waidhofenu na Ybbsu (obě místa Dolní Rakousy) se 28,5 stupně, nejnižší ve výškách pod 1000 metrů 16. dubna v Garsu (Dolní Rakousy) – mínus 5,2 stupně.

Jak jezdit do školy?

Musí učeň jezdit do školy vlakem, i kdyby autem mohl ušetřit skoro dvě hodiny cesty denně? - Tuto otázku řešil správní soud v Mnichově.

Bývalý učeň, dnes 21letý, požaduje od okresu Eichstätt cestovné za jízdy privátním autem z Köschingu do vyšší odborné školy ve Fürstenfeldbrucku. Celkově to vyčísluje na 6000 až 8000 eur, píše PNP. Okres mu chce ale nahradit jen jízdu z bydliště do nejbližší železniční stanice, odkud by mohl cestovat vlakem. Podle úřadu by ho cesta železnicí připravila o znatelně víc času, ale ne o celé dvě hodiny oproti jízdě autem – soudu při propočtu vyšly časy, které mladík mohl denně uspořit jízdou autem oproti vlaku, na 1:45 až 1:51 hodiny. A dvě hodiny platí v dosavadní právní praxi za přijatelný rozdíl… Soud proto žalobu učně zamítl.

Spor o psa

Rozvedený pár se soudil o fenku labradora, kterou si pořídil krátce před svatbou. Soud v Sigmaringenu ji přiřkl muži a uzavřel, že žena nemá právo ani na kontakt se zvířetem. Ze smlouvy s útulkem spolku, který dřív fenku držel, vyplývá manžel jako její jediný nový vlastník. „Skutečnost, že se žalobkyně chce o ni starat ,jako o dítě´, nemění nic na vlastnických poměrech,“ napsala PNP. Stejný názor má i Vrchní zemský soud ve Stuttgartu. „Přidělení zvířete po rozvodu se podle něj řídí předpisem o dělení věcí domácnosti. O přikázání předmětu sporu bývalé manželce by bylo možné uvažovat, jen byl-li by součástí společného jmění,“ uzavřel pasovský list.

Kostra ve vinotéce

Čí bude kostra?

Na vinici v Kitzingenu našli začátkem března archeologové při průzkumu stavebního pozemku pro novou lisovnu hrob muže, který žil před 6500 lety, napsala PNP. Zemřel ve věku 20 – 30 let a jeho kostra je díky vápenné půdě, v níž ležel, téměř neporušena, včetně chrupu. Vedle něho byla opotřebovaná kamenná sekerka a obilná zrna jako pohřební dary. Ve stejné vyvýšenině byl pochován také asi dvanáctiletý chlapec, který žil 2000 let po Fredovi, a další dvě osoby. K odkrytí hrobů bylo nutno snést jen asi 30-40 centimetrů půdy.

„Fred“ patří podle bavorských zákonů z poloviny nálezci, z poloviny majiteli pozemku, na němž byl objeven, tedy Vinařskému družstvu Franken. Vlastník musí nález poskytnout k průzkumu a úřady s ním musejí další osud vykopávky domluvit. Při splnění určitých podmínek skladování – vlhkosti, teploty, osvětlení – si vlastníci mohou nález ponechat. Kostra by tak například mohla být vystavena ve vinotéce místo muzea, a družstvo má o to zájem. Podmínky uložení ale zatím nezná a mluvčí Meike Bornová říká, že pokud by byly moc ročné, bude Fred lépe ,ošetřen´ v muzeu. Vrchní konzervátor Státní antropolgické sbírky Georg McGlynn zmiňuje, že nalezený skelet si ale dosud nikdo nechtěl ponechat. Ve sbírce mají asi 75 000 koster, z nichž je mnoho ještě neprozkoumaných. Fred by prý ale nemusel dlouho čekat, zvláštními nálezy se McGlynn a jeho jediný kolega zabývají přednostně.

„Na rozdíl od ostatních patnácti spolkových zemí nemá Bavorsko žádný takzvaný regál pokladů,“ pokračuje PNP. Tak se říká zákonné úpravě, podle které jsou významné archeologické nálezy automaticky prohlašovány za majetek státu. „Bavorská vlažnost zákonů vyvolává turistiku hledačů pokladů, do terénu vyrážejí ročně tisíce lidí se sondami. Památkovému úřadu je ale hlášeno jen 300-450 nálezů,“ uzavírá list.

Žaluje odklad u zkoušek

Zubní lékařka z okresu Landshut zažalovala u Okresního soudu v Řeznu o náhradu škody, která jí prý byla způsobena řezenskou univerzitou, respektive její klinikou, nepřipuštěním k jedné zkoušce, zaznamenala PNP. Chce náhradu ušlého výdělku.

Mluvčí soudu řekl pasovskému listu, že žalobkyně se zúčastnila kursu protetiky v zimním semestru 2014/15, jehož úspěšné zvládnutí bylo podmínkou k připuštění ke zkouškám. Medička je ale musela o půl roku odložit, a teď žaluje o náhradu tohoto šestiměsíčního výpadku mzdy. Ztrátu vyčíslila na 75 000 eur. Vychází zjevně z průměrných čísel, která jsou ovšem sporná – čistý výnos zubařské praxe obnáší statisticky kolem 175 000 eur, ale zpochybňují to i sami lékaři. Číslo podle nich nezohledňuje, že v mnoha praxích pracuje na vedlejší úvazky více doktorů…

Soud má o žalobě rozhodovat 2. května.

Jak šel bobr do banky

Jak šel bobr do banky…

Fotografie bobra pohybujícího se ke dveřím filiálky Oberbanky v Rohrbachu umístila skupina „Náš Mühlviertel“ na facebooku a uživatelé sítě okomentovávají, co tak mohl hlodavec v peněžní instituci chtít. „Hledaný lupič převlečený za bobra,“ napsal jeden. Další přidal: „Překousal příliš stromů a jde si vyzvednout peníze na zubaře.“ Je tu taky hláška, že bobr potřebuje smlouvu o stavebním spoření…

OÖN dodávají, že obec Rohrbach-Berg plánuje „odebrat“ (tedy usmrtit) hlodavce žijící v místním rybníce Pöschel s odůvodněním, že způsobili už značné škody v zahradách. U okresního úřadu a u zemského správního soudu ale neuspěla.

K Nepomukovi naostro 11. května?

Z výcviku.

Linecký deník OÖN se 1. máje rozepsal o společném pokusu potápěčů z jižních Čech a z Horních Rakous „o návštěvu patrona všech lidí od vody, svatého Jana Nepomuckého“, který stával na někdejším silničním mostě přes Vltavu a má od roku 1959 ležet na dně lipenského jezera. Ke společnému ponoru má dojít 11. května.

Akce neslouží jen „pro zábavu“, ale také posílení spolupráce vodních záchranářů, rozvádí list. Obě složky podepsaly začátkem minulého roku společný projekt pro zvýšení bezpečnosti na vodě. Zahrnuje plánování, organizaci a realizaci společných základních výcikových a pokračujících kurzů, zásahová cvičení pro případ tísně a katastrof a zesílenou kooperaci při práci s mládeží.

Jeden ze zmíněných výcvikových dnů bude podle OÖN 11. května ve vzdělávacím centru v Dolní Vltavici, „z Aigenu-Schläglu přívozem pohodlně k dosažení“. Zahájení bude ve 14 hodin, o hodinu později vyrazí „vodní pouť“. Do 18 hodin budou na programu různé ukázky činnosti, večer bude s muzikou a táborákem, připomíná list.