„Tato praxe se provalila zjištěním policisty z velitelství ve Welsu, že tři uchazeči o zkoušky ze SRN byli přihlášeni k pobytu na stejné adrese v okrese Grieskirchen, která patřila bratrovi majitele autoškoly z obce v okrese Wels-venkov, “ uvedl list.

Vysvětluje, že němečtí zájemci o papíry musejí v Horních Rakousích předkládat jen ohlášení k pobytu. Protože tu jsou většinou nakrátko, nezaznamenává tento doklad ani předchozí tresty, ani odebrání řidičáku. Na to, zda žáci doma nedostali „stopku“, se autoškoly ve Flensburgu neptají. V případě tří ubytovaných na zmíněné adrese rakouská policie ještě neví, proč si muži jeli dělat zkoušky do ciziny – odpověď z německé ústřední evidence řidičů jí ještě nedošla, píše linecký deník.

Skutečný rozsah této „řidičákové turistiky“ dosud vůbec nebyl zjišťován, pokračují OÖN. „Uzavřeli jsme zatím tuto skulinu v naší působnosti a navázali spojení s kolegy v dalších okresech. Ti k věci dosud přistupovali rozdílně,“ říká v listě Johann Gibitz, dopravní referent okresního úřadu Wels-venkov.

Podle názoru právníků „houbovitě“ formulovaného zákona o řidičských průkazech pravděpodobně řada autoškol využila. „Není vyloučeno, že si takto počínají i jiné,“ míní Gibitz. Věci znalý člověk uvedl úřadům jmenovitě tři takové podnikatele v okresech Wels-venkov, Grieskirchen a Gmunden. Na praxi chce Gibitz upozornit na zemské konferenci referentů dopravy. „Co se tady děje, není v zásadě nelegální. Jestliže je ale nějakému Němci doma odebrána řidičská licence a on ji znovu získá u nás, to se tolerovat nedá,“ říká advokát Joachim Steininger ze Steyru, který zastupuje branži v hornorakouské Hospodářské komoře. Sám se prý ale s touto „turistikou“ Němců ještě nesetkal. „Mne a mé kolegy zaměstnává především řidičákový turismus do sousedních Čech a do Maďarska, protože tady je případů hodně…“

Podle zákona musí adept získání řidičáku v Rakousku být hlášen v této zemi 185 dnů, nebo hodnověrně přesvědčit, že by tady rád tak dlouho zůstal. Takové prohlášení úmyslu není přezkoumáváno – a to je právě mezera umožňující tuto „turistiku“, uzavírají OÖN.

Proti lágrům bezdomovců

V linecké Nové radnici se sešli místostarosta Detlef Wimmer (FP), zástupci zemské vlády, policie, rakouských drah a dálniční společnosti Asfinag k hledání společného řešení v boji proti ilegálním táborům žebráků, uvádí linecký list. „Kulatý stůl“ odůvodnil Wimmer poukazem na to, že mnoho pozemků, na kterých lágry bezdomovců stojí, nejsou v majetku města, a spolupráce s ostatními subjekty tak zefektivňuje postup.

Jak ze zprávy vyplynulo, letos v Linci vyklidili už 23 tábořišť a vyzvali k odchodu 241 žebráků, většinou Rumunů, mezi nimi i malé děti. Vařili na starých plynových vařičích, potřebu vykonávali po okolí, nechávali po sobě odpad, který přitahoval krysy… Většina na výzvu sbalila věci a šla dál, nepořádek po nich ovšem zůstal. „Summit“ majitelů pozemků nyní dohodl, že zjišťovací služba města bude zasahovat i na pozemcích jiných majitelů, což má zrychlit i úklid. Dalším společným tozhodnutím je zpřísnění sankcí za takové táboření.

V cylindrech k jubileu

Škola má 150 let, oni 60 od maturity.Zdroj: Deník/repro

Jak náš web informoval, o víkendu slavilo Gymnázium ve Freistadtu 150 let trvání. K vrcholům programu patřilo ocenění nejstarších ještě žijících absolventů, mezi nimi 91letého muzikanta Franze Tomschiho z Freistadtu. „Hodně pozornosti vzbudil také maturitní ročník 1957, který přijel v cylindrech k setkání po 60 letech,“ uvádějí OÖN (na snímku).

Hledají Slovo roku

Vědecká společnost Rakouské němčiny při Univerzitě ve Štýrském Hradci zahájila volbu rakouského Slova roku 2017, zaznamenal linecký Volksblatt.

Na http://www.oedeutsch.at/OEWORT/ společnost předkládá kandidáty tohoto titulu. K online-hlasování nabízená slova mají mít velký význam, být často užívána ve veřejném životě, mají mít mimořádnou jazykovou kvalitu atd. Výsledky vyhlásí porota 7. prosince.

Linecký list uvádí doporučované příklady – mimo jiné „Vollholler“, což znamená „kompletní nesmysl“, jak tohoto pojmu užil současný kancléř k vyjádření odmítnutí požadavku na uzavření tzv. středomořské uprchlické cesty, či „Erregungsmauer“, ironické novoslovo označující „protiteroristické“ zábrany chystané před sídlo úřadu kancléře a veřejností odmítnuté.

Kandidátem na „Ne-slovo roku“ je třeba „Registrierkassensicherheitsverordnung“ (zařízení zabezpečující registrační pokladny) jako slovo-monstrum „vypuzené z klína rakouské byrokracie“. (Návrh může připomínat Slovo roku 2016 - „Bundespräsidentenstichwahlwiederholungsverschiebung“ (odložení opakování volby spolkového prezidenta)…

Sousedé volí také slova a ne-slova mládeže a výroky a ne-výroky roku. Na nevýrok kandiduje například „Ein Satz noch…“, který vyjadřuje pojem známý nepochybně i české veřejnosti: „Ještě jednu větičku…“, jak říkají politici v televizních diskusích, ale často pokračují celou přednáškou, popisuje návrh.

Strhli ovce vlci?

V obci Achslach (okr. Regen) v Bavorském lese byly strženy dvě ovce, napsala 31. října pasovská PNP. „Zvířata byla usmrcena prokousnutím hrdla. Proto spolupracovníci Národního parku Bavorský les zjišťují, zda nejde o útok vlků. Pomocí zkoušek DNA má být kromě toho vyjasněno, zda se nejedná o některou ze šelem, které unikly z výběhu parku.“ Mluvčí parku Gregor Wolf řekl, že případ berou velmi vážně. Jeden ze zbývajících dvou kusů se má pohybovat v oblasti St. Englmar.

Stíhají levnou práci

Počet vyšetřování kvůli neplacení minimální mzdy v Bavorsku se zvýšil o polovinu, uvedla PNP z pololetní zprávy finanční kontroly k černé práci. Sedm hlavních celních správ v zemi letos vedlo 381 šetření, o 124 víc než před rokem. Na růstu počtu se ovšem podílí i zvýšený počet kontrol – po vytvoření 1600 nových pracovních míst na celních správách v celé SRN ke kontrolám dodržování zákona o minimální mzdě ve výši 8,84 eura za hodinu jich v Bavorsku bylo o 1739 víc. Kdo zaměstnancům platí míň, musí po zjištění kontrolorů lidem částky doplatit a počítat s pokutami, uvádí list.

MHD – za 285 eur za rok

V uplynulém roce přepravila veřejná hromadná doprava města Lince rekordních 110 milionů cestujících. Přispělo k tomu vedle rozšíření infrastruktury i zavedení tzv. „ekologické“ jízdenky. To je celoroční permanentka určená pro zájemce s hlavním místem pobytu v Linci. Stojí 285 eur, když ji město subvencuje 151 eury do „regulérní“ ceny 436 eur. Podle starosty Klause Lugera tato výhoda také vede řadu lidí k přehlášení se k hlavnímu pobytu v Linci. Jízdenka je přenosná i na jiné osoby a opravňuje k jízdám i drahou na Pöstlingberg. Společnost k ní přidává jízdní řády. Slevy na ni poskytuje i tzv. sběrné taxi na zavolání. O víkendech a svátcích na jednu jízdenku mohou jet dva dospělí a čtyři děti do 15 let.

Momentálně si tuto jízdenku pořídilo více než 11 800 občanů, což je o 1324 (13 %) víc než loni. „Celkově tedy finanční podpora ekologické jízdence od města činí 1,8 milionu eur,“ uzavírá zpravodaj magistrátu.