Dodnes jej umí jako jeden z posledních vyrábět Wolfgang Mühlegger (47) z Obertraunu. Vysvětluje, že po staletí až do konce 19. století byla města na Hallstattském jezeře přístupná jen po vodě. Usedlíci si k plavbě vydlabávali monokmeny, ale jakmile ovládli řezání, stavěli je z prken. „Pláty“ nesloužily jen k dopravě soli, měl je každý dům na břehu a Mühlegger odhaduje, že ještě dnes jich je tu přes osmdesát. Každé jezero v komoře mělo svůj styl hlavně žebroví a přídě, protože všude foukal jiný vítr a břehy vypadaly jinak, a lidé čluny přizpůsobovali místním podmínkám. Šetřilo jim to práci, protože „pláty“ se pohybovaly jen silou paží. „Ještě dnes žádný z jejich majitelů nepoužívá motor,“ poznamenává list.

Popisuje, že Wolfgang Mühlegger potřebuje k výrobě jednoho prámu kolem 180 hodin. Dřevo musí nejméně dva roky ležet a být odolné počasí. Vnější plášť člunu je z jedle, žebra z modřínu. „Nejlepší dřevo, které můžeš sehnat, je z jedle, které rostly v bahně nebo na mokrých lukách,“ říká Hans Immervoll (63), který „pláty“ rovněž staví a se dvěma velkými provozuje na jezeře turistické projížďky. Před rokem kontaktoval komisi UNESCO a přesvědčil ji o jedinečnosti těchto plavidel, píše list.

Stavitelé podle něj tvrdě dodržují staré tradice, ale neodmítají ani pokrok – používají například lepidla na dřevo, která mají dobré těsnicí vlastnosti, a šrouby z nerezu. A Mühlegger dodává, že když o svůj „plát“ pečuješ, máš jej celý život. „Jako kožené kalhoty,“ říká.

Předání certifikátů UNESCO oběma laureátům bude při slavnosti 17. října na břehu jezera v Obertraunu. Na snímku je Wolfgang Mühlegger při přistávání v Hallstattu. Foto: Deník/OÖN/ Frühauf

První absolventi už léčí

Novopečení lékaři.Zdroj: Deník/OÖN

Desátého dubna 2012 předali tehdejšímu rakouskému ministru hospodářství Karlheinzi Töchterlemu petici iniciativy deníku OÖN s názvem „Lékaři Horním Rakousům“ se 136 000 podpisy. Přinesla úspěch, 29. září 2014 byla slavnostně otevřena lékařská fakulta Univerzity Johanna Keplera v Linci. Začalo na ní studovat 60 zájemců. Šest let nato má škola první absolventy. Šestnáct z nich nastoupilo služby a pokračující odborné vzdělávání v nemocnicích v Horních Rakousích - pět z nich v univerzitní klinice; ty také zachycuje snímek. Foto: Deník/OÖN/KUK

Pocta ženám

Chodník slavných žen.Zdroj: Deník/OÖN

Na linecké promenádě Ernsta Korefa mají být ženy, které proslavily město, poctěny zhruba metrovými hvězdami v dlažbě, tak trochu lineckým "Walk of fem" a la Hollywood, píší OÖN. S instalací se má začít ještě letos, v prvním kroku umístěním 80 hvězd. Projekt navrhly linecké umělkyně Margit Greinöckerová a Betty Wimmerová. Už v roce 2008 vytvořily obdobný, časově ale omezený, „chodník slávy“ mezi Lentosem a Brucknerhausem. Nová varianta má být na věky, uvádí list. Potěšené autorky vzletně zdůrazňují, že zlatě zabarvená instalace nemá proslavovat jen velké osobnosti, jejichž jména hvězdy ponesou, ale patří i ženám, „které denně v tichosti dělají svou práci“. A cílem je prý také vyvolat diskusi o roli pohlaví.

Jaká jména hvězdy ponesou, o tom ještě není definitivně rozhodnuto. Jisté prý je, že tam budou architektka Gabriele Heideckerová (1961 - 2008), spisovatelka a skladatelka Hedda Wagnerová (1876 – 1950) a spisovatelka, herečka, tanečnice a Goetheho „múza“ Marianne von Willemer (1784 - 1860). Podmínkou je, že nositelky už zemřely a mají významný vztah k městu. Relevanci návrhů předem posoudí městský archiv. Do projektu bylo zatím vloženo 35 500 eur. Vizualizace: Deník/OÖN/Greinöcker

Nostalgický advent

Ježíškovské busy u sousedů.Zdroj: Deník/OÖN

Loni v prosinci byl oldtimer Steyr 380 společnosti Postbus GmbH oblíbeným fotomotivem o adventu ve Steyru. Majitel už loni naznačoval potíže s nákladností údržby a nebyl si jist, že vůz bude i v dalším roce k dispozici (svaz turistiky zaplatil za 33 dnů nasazení 23 000 eur). V polovině září Postbus městu nabídl, že vozidlo pronajme za 180 eur na hodinu přinejmenším na tři hodiny denně (plus náhradu za přistavení a odstavení vozu). Stálo by tedy denně 1440 eur, za 33 dnů nasazení 47 500, více než dvojnásobek loňské ceny. Letos proto město z finančních důvodů nájem odřeklo, ale svaz našel náhradu. O čtyřech víkendech adventu a 8. prosince bude vozit fandy nostalgie mezi Steyrem a Christkindlem denně od 10 do 17 hodin náhradník, veterán soukromé firmy sběratele Herberta Wernera z Bad Aussee (na snímku vpravo za loňským „originálem“). Za dohodnutý paušál 10 500 eur včetně dojezdu do Bad Aussee. Foto: Deník/OÖN/Moser

Trochu zpožděná pošta

Lístek šel půl století.Zdroj: Deník/OÖN

„Raději pozdě než nikdy, myslela si nejspíš pošta, když nám tento lístek doručovala minulý týden s 51letým zpožděním,“ napsal klášter ve Schwarzachu na Mohanu na svém facebooku. Vyvěsil na něm dopisnici z 20. dubna 1969. Na nálepce na ní je napsáno: „Dooadresováno kvůli nekorektnímu označení“. Zásilka dorazila letos v říjnu, zaznamenává PNP. Foto: Deník/PNP/FB/Muensterschwarzach

Odstraní Tři krále?

Jádro vánočního sporu…Zdroj: Deník/PNP

Na jesličkách v dómu v Münsteru prý letos budou chybět „tři mudrci“. Mají být odebráni z díla místního sochaře Martina Scheibleho, vyřezaného ve dvacátých letech z lipového dřeva pro manžele Julia a Emilii Mößnerových, a to kvůli případné rasistické debatě, řekl děkan Ernst-Wilhelm Gohl. Vystavit jesličky bez mudrců rozhodla 13členná obecní církevní rada na návrh prelátky Gabriele Wulzové, aby nebyly postaveny jako obvykle, ale podle Lukášova evangelia, ve kterém „mudrci z Východu“, tradičně označovaní jako Tři králové, s černým „Melicharem“ nevystupují. Tvůrce expresionista podle listu Augsburger Allgemeine figurám svých jesliček nedaroval nic láskyplně sladkého, ale vyprovodil je i vskutku neobvyklými doplňky. Mudrc z Afriky tak nese ve zlaté koruně dvě pestrá pera, má zlatou náušnici a náramek na noze a velmi silné rty, „což by z dnešního hlediska mohlo být vnímáno rasisticky“.

List připomíná i další znamení figury – v ruce drží zlatý preclík. „Jak přišel na to, že mudrc z Východu přinese Ježíškovi do jesliček pečivo, tvůrce sám nikdy nevysvětlil. Říká se ale, že při návštěvě autora při práci přítomné dítě podávalo Ježíškovi v jesličkách preclík v přesvědčení, že jej syn Boží také chce…“

Definitivní rozhodnutí o „vyloučení“ tajemné figury černého krále v Münsteru třeba i na věky dosud nepadlo a diskuse o řešení „rasového problému“ nemá být do Vánoc ani vedena. Příští rok má být v tomto městě k tématu rasismu v umění uspořádána řada přednášek. Foto: Deník/ PNP/Augsburger Allgemeine

Za ženy prémie

Rok před volbami do zemského sněmu se hornorakouské strany dohodly na změně volebního zákona. „K centrálním bodům patří mimo jiné zvýšení podpory klubům v zákonodárném sboru, které dosáhnou kvóty 40 procent ženského zastoupení, o tři procenta (pravděpodobně ročního) rozpočtu klubu,“ uvedly OÖN. Novela se nedotýká řádu pro volby do obcí a starostů. Ve sněmu by nyní splňovali podmínky pro přilepšení Zelení (66,6 %) a sociální demokraté (45,5), nikoliv už lidovci (33,3) a Svobodní (27,7 %). Dotažení na 40 procent by ÖVP jako nejsilnější straně přineslo navíc 13 000 eur, Zeleným jako nejmenší frankci 3700 eur.