Jejich společnosti Austrian Gaming Holding, a. s., za níž jsou podle lineckého listu finanční skupina KKCG a Emma Capital obou podnikatelů, nyní patří 11,25 procenta akcií Casinos. „Češi chtějí svůj podíl dále rozšířit, což jim ale stát zatím neumožnil," uvedl list a citoval investičního ředitele konsorcia Štěpána Dlouhého: „Jsme trpěliví a chceme vytrvat." S Casinos prý mají velké plány, Vídeň má být vybudována jako svým způsobem centrum inovace celé skupiny. „Naším cílem je vytvořit evropský holding činný v oblasti vztahů s privátními zákazníky," řekl. Popřel, že by propouštěli, pokud by získali kontrolní většinu v Casinos: „Nechceme ani vzdát vídeňský hlavní stan, ani připravit stát o daně," tvrdí. Vídeň chtějí spíše rozšířit, protože Casinos na rozdíl od české a řecké loterijní společnosti disponují cennou vlastní technologií. Chtějí s rakouským státem spolupracovat, je to podle nich „dobrý akcionář". Vedení dvanácti rakouských kasín podle Dlouhého odvedlo dobrou práci, marže by ale prý mohla být vylepšena - Komárek se Šmejcem by například méně výnosné herny přesídlili, pokud to dovolí podmínky licence, a manažerům kasín by chtěli umožnit podíly na zisku. Zahraniční angažmá chtějí vyhodnotit a upustit od prodělečných aktivit. Navrhují investovat v Austrálii, aby přilákali klienty z Macau jako hráčské Mekky.
List popisuje, že Komárek se Šmejcem odkoupili od Donau Versicherung (VIG) společnost CAME Holding GmbH. Ta má 29,63 procenta na Medial Beteiligungs s. r. o., které zase patří 38,29 procenta akcií Casinos.
O akcie Casinos vedlo české konsorcium boj s dolnorakouským výherním koncernem Novomatic. Soupeř už „kontroluje" skoro 40 procent akcií Casinos, protože mu většina starých akcionářů ochotných prodávat přislíbila své podíly. K jejich převodu ale nedošlo, protože Novomatic transakci ještě nepředložil BWB. Prvním skutečně uzavřeným obchodem s Casinos je tak spojení s Austrian Gaming Holding, proti němuž BWB nemá námitek.
Volksblatt pokračuje, že Komárek a Šmejc v říjnu 2013 vstoupili do rovněž státní řecké loterie OPAP, kde mají kontrolní většinu 33 procent. Zbytek akcií je na burze. Dlouhý prohlásil, že od převzetí této společnosti se její hospodářský výsledek před zdaněním zlepšil o padesát procent. „Doma v Čechách je KKCG několik let stoprocentním vlastníkem loterie Sazka," uvádí deník. Podle Dlouhého roste od převzetí skupinou její obrat a výnos ve dvojciferných číslech.

Chce pohřbívat z lodi

Bývalý rakouský profesionál ve vodním lyžování Christian Swoboda „nechce vodní živel opustit", napsaly linecké OÖN. Už více než ve sto zemích si zajistil patent a licence na pohřební lodi, které hodlá provozovat. „Prototyp, který postavil sám, už je v lineckém přístavu a mohl by kdykoliv vyplout, ale chybí povolení," píše list. „Protože Swoboda nasbíral ne zrovna dobré zkušenosti s domácí byrokracií, má se loď plavit pod bulharskou vlajkou."
Swoboda chce, aby v Linci byl první „přístav rozloučení" na světě. Se starostou Klausem Lugerem o tom hodlá jednat začátkem listopadu. Jeho loď má umožnit plně pietní pohřbení do řeky nebo slavnostní rozloučení na vodě. Jako „malý háček" zmiňuje deník, že v Horních Rakousích nejsou pohřby do řeky ještě povoleny. „V krajním případě budu muset splout o dvacet kilometrů níž do Dolních Rakous," říká Swoboda a věří, že se zakrátko změní předpisy i v zemi výš proti proudu.
OÖN uvádějí, že při pohřbení do řeky bude do vody slavnostně spuštěna urna z nepálené hlíny, která se během necelé hodiny rozpustí. Rozlučkovou ceremonii na palubě vypraví pohřební firma s koncesí a pozůstalí pak mohou v návaznosti poobědvat v jídelně lodi.
O úspěchu své myšlenky je Swoboda pevně přesvědčen. Stále méně Rakušanů si prý přeje být pochováno na hřbitově, říká a odkazuje na trend pohřbů v přírodě, například na ukládání uren v lese. Mnoho lidí má nadto zvláštní vazbu k vodě. „Pocházíme z ní a provází nás celým životem," říká podnikatel.

České řidičáky Němcům

„Tucty německých řidičů si opatřily ilegálním způsobem řidičské průkazy v Čechách," uvádí pasovská PNP ze zprávy karlovarské policie. „Zástupce jedné autoškoly a dvě tlumočnice byli předběžně zadrženi a jsou vyslýcháni," řekla policejní mluvčí Kateřina Böhmová agentuře APA. Vedeny jsou také domovní prohlídky.
"Za úplatek 3000 eur nemuseli němečtí uchazeči o řidičské průkazy absolvovat teoretickou ani praktickou výuku," řekla mluvčí. Podle ní se mnozí pro tuto cestu rozhodli poté, kdy o řidičské oprávnění v Německu přišli kvůli jízdě pod vlivem alkoholu nebo drog.
Podle české policie je dosud známo 79 případů manipulace při získávání řidičáků. Skutečný počet bude ale velmi pravděpodobně vyšší než 200. Vyšetřování ve spolupráci s kolegy v Horním Francku a Bádensku – Württembersku trvalo vzhledem k rafinovanosti metod více než rok.

„Mininárodní park" ve městě

Město Pasov chce asi 40 procent svých obecních lesů – nyní asi 102 hektary – takříkajíc ponechat sobě samým a nevyužívat je hospodářsky, píše PNP. Předpokládá to koncept ochrany přírody, který na zakázku vypracovaly úřad ochrany přírody, úřad pro nemovitostí a lesní úřad. Návrhem se budou zabývat příslušné výbory zastupitelstva města. „Doufám, že budou souhlasit. Byl by to druhý velký pasovský projekt ochrany přírody v posledních letech od renaturalizace chráněných mokřad," řekl starosta Urban Mangold (ÖDP), jehož strana záměr iniciovala.

Jen každý pátý je proti letnímu času

Nadcházející neděli si posuneme ve tři hodiny ručičky hodinek zpátky na druhou a ráno budeme mít možnost o hodinu déle spát, zaznamenaly linecké OÖN. Připomněly, že letní čas byl v Evropě zaveden v roce 1973 z důvodu naftové krize se záměrem šetřit energií. Rakousko s ním začalo ale až v roce 1979, mimo jiné kvůli správně-technickým problémům a dopravně technické harmonizaci se Švýcarskem a Německem. Tyto země k letnímu času přistoupily až v roce 1980.
Deník dále zmiňuje, že letní čas už Rakousko mělo za první světové války - v roce 1916 platil v monarchii od 1. května do 30. září. Pak bylo od něj upuštěno. Druhý neúspěšný pokus byl v letech 1940 až 1948. „Dnes se přes veškerou kritiku drtivá většina s jeho zavedením smířila: necelá pětina Rakušanů má něco proti letnímu času," uzavřel list.

„Zašantročné" platit nechtějí

Jak Deník uvedl, město Linec bylo odsouzeno k povinnosti zaplatit dědicům Olgy Jägerové, původní majitelky Klimtovy kresby a dvou děl Egona Schileho, 8,24 milionu eur. Jägerová obrazy v roce 1951 zapůjčila Nové galerii (nyní Lentos). Když je dědicové v roce 2006 chtěli vrátit, obrazy nebyly k nalezení. Za Schieleho kresbu „Pár" už jim soud přiřkl odškodnění 100 000 eur, teď padlo rozhodnutí i o ocenění dalších tří děl.
Město se proti němu odvolalo s tím, že po privátním posudku americké kapacity na Schieleho Jane Kallirové nadále zpochybňuje pravost obrazů, především „Mrtvého města", které má mít daleko největší cenu z posuzovaných děl – podle přizvaného znalce 7,5 milionu eur, řekl starosta Klaus Luger (SPÖ).