„Jedním rázem – rozuměj virem – je všechno jinak,“ pokračuje list. Ne že by zcela utichl klapot kroků po kočičích hlavách dlažby nepřátelské jehlovým podpatkům, ale město opět nabízí dost prostoru k nasávání jeho původního flairu. „Jako v Hallstattu v této době Rakušané vstupují do jaksi ,odasiatštělé´ zóny, tak se čeští občané dostávají k obdivování svého domovského pokladu. Jak trefně shrnuje průvodce Stanislav Jungwirth: Je to pro ně historická šance navštívit Krumlov, tento umělecký celek vyrostlý ze skal…“

OÖN detailně popisují minulost a současnost zdejšího kláštera založeného v roce 1350, zámek, po Pražském hradě druhý největší historický komplex Česka, osobnost Egona Schieleho, „jehož génius zůstává živým v Egon Schiele Art Centru v bývalém městském pivovaru“. „Jeho spoluzakladatelka a ředitelka Hana Jirmusová Lazarowitz aktuálně pozvala tři umělce, aby se nechali inspirovat kmotrem domu ke 130. výročí jeho narození. Japonec Tets Ohnari vytvořil pozoruhodnou instalaci skla, Češka Alena Anderlová ukazuje Krumlov působivě prázdným, ačkoliv její fantazijní obrazy vznikly v době, kdy byl plný lidí, Rakušanka Juditz Zillichová přináší sto aktů a poloaktů, časosběrný dokument o modelu, svému sousedovi, kterého sledovala deset let,“ popisují OÖN.

Připomínají fotopionýra Josefa Seidela a muzeum jeho díla, ale i kulinářskou nabídku, z níž doporučují pivnici Depo, hostinec La Nouzi, hotel Konvice („Bez jazykové bariéry, protože patří bavorskému manželskému páru“). A z kulturní nabídky zmiňují výslovně koncert Jihočeské filharmonie, která 21. srpna uvede na scéně na Vltavě Vivaldiho Čtyři roční období. Dodávají, že permanentka Cesky Krumlov Card zahrnuje vstup do pěti muzeí za 300 korun. Závěrem odkazují na www.czechtourism.com.
Na snímku je pizzérie, která bývala Café Fink, kde rád sedával Egon Schiele… Foto Deník/OÖN

Vrátil se k hrobu

Pan Steininger z pravého parte.Zdroj: Deník/OÖN

Deník OÖN přinesl v dalším díle seriálu Hodina nula o konci války příběh Aloise Steiningera z Bad Zellu, který o 49 let přežil ohlášení své smrti.

Původně truhlář sloužil u letectva. Na přelomu let 1944-45 byl při ústupu poblíž Luxemburgu těžce zraněn a jpohřben jako mrtvý. Jeho rodině v Rakousku ohlásilii, že 4. ledna 1945 padl. Jak později vyprávěl, našli ho ale ve skutečnosti američtí vojáci a dopravili nejprve do lazaretu, později lodí do Spojených států, do Mississippi. „Před koncem války transportovali do kágrů v USA ještě několik set tisíc zajatců. Pak to nebylo možné už jen kvůli jejich množství,“ popisuje list.

Steininger zůstal v Americe do roku 1946, pak se vrátil lodí z New Yorku. U štamtyšů doma mockrát parafrázoval slova legendární písně Udo Jürgense a opravoval ji, že „on už jednou v New Yorku byl“. „Jméno metropole vyslovoval ,německy foneticky´, tedy ,New´ , a pokusy dcery Marthy o opravu ho nezajímaly,“ pokračují OÖN.

Martha, dnes Wirthová, si ještě vzpomíná na jeho příjezd – jako šestiletá se bála cizího muže v černém. „To se ale rychle vyřídilo, byl mimořádně dobrým otcem,“ uvádí dcera, které je dnes osmdesát. Tradiční březový kříž, který byl ke vzpomínce na Aloise Steiningera na hřbitově zřízen, taťka vlastnoručně sejmul a spálil. Našel místo v truhlářství Waneck v Linci a zůstal tam až do penze. Doma v Bad Zellu postavil pro rodinu dům. „18. ledna 1994, 49 let a dva týdny po falešné zprávě o jeho údajné smrti, zemřel jako 84letý,“ končí kapitolu OÖN. Fotografie je z jeho parte.

Den svatojakubských cest

Ilustrační foto.Zdroj: Deník/OÖN

Časově blízko památky Sv. Jakuba se každoročně koná čtvrtou neděli v červenci Světový den poutníků. V Česku jej organizuje Ultreia z.s. (buencamino@ultreia.cz). Linecké OÖN k této příležitosti připomínají, že v Horních Rakousích je 20 poutních cest, a připojují malý výběr. Nová je Sebaldova cesta v Ennstalu, dlouhá 84 km, z Grossramingu přes Gaflenz a Heiligstein zpátky. Loni byla otevřena Žulová cesta v horním Mühlviertlu od St. Martinu do Helfenbergu, dlouhá 90 kilometrů zpravidla rozložených do tří, čtyř etap. Kolem Rechbergu v Mühlviertlu vede Cesta kamenů, 45 kilometrů lemovaných kamennými kříži, kapličkami a kostely. Klasikou pak je Jonášova cesta, celkem 84 kilometrů převážně lukami Mühlviertlu. Podrobnosti jsou na www.oberoesterreich.at.