„Do 25. února ukazuje kolem 250 historických českých loutek, originálních scén a rekvizit z privátní sbírky sběratelského páru Anity a Hartmuta Naefeových z Viechtachu,“ píše PNP.

Dvojice za dvě desetiletí získala přes tisíc marionet vysokých od 20 do 80 centimetrů – z prodejen starožitností, z bleších trhů i sýpek, a dělá s nimi radost velkým i malým při četných výstavách, pokračuje list.

„Tradice kočujících loutkových divadel v Čechách sahá až do středověku a získávala největší popularitu od 17. století,“ cituje list Hartmuta Naefeho z vernisáže. Zpočátku táhly společnosti loutkoherců z Německa, Anglie a Itálie od vesnice k vesnici, v 18. století přibývalo kočujících skupin hrajících v češtině. Hrály především pro dospělé, návštěva loutkového divadla byla stálou součástí jarmarků a lidových slavností.

České divadlo mělo brzy své „seriálové“ hrdiny. „Jedním byl ,Kasperl (česky Kašpárek)´, který se od ostatních figur odlišil už jen svou ,nevymáchanou pusou´, dále otec Špejbl a syn Hurvínek, objevy loutkoherce Josefa Skupy,“ popisuje PNP. Teprve od 19. století se loutkové divadlo obracelo více k mladým divákům. „Kašpárek se při tom vyvinul z groteskního vtipálka v milého, trochu prostořekého chlapce…“

Vernisáž obohatili loutkoherci z Horažďovic uvedením výtahu z pohádek o Jeníčkovi a Mařence. K regenskému zemědělskému muzeum pasovský list připojuje jeho webovou adresu www.nlm-regen.de. Z ní jsme se mimo jiné dozvěděli, že tu byli na návštěvě zakladatel Jihočeského zemědělského muzea v Týně nad Vltavou Jiří Netík, jeho ředitelka Lenka Houdková, Hermína Mocová z odboru kultury Jihočeského kraje a Jana Biskupová z Euregia Bavorský les-Šumava, aby dohodli budoucí kooperaci, která by měla vyústit ve velký bilaterální projekt. Obdobně chtějí Regenští intenzivněji spolupracovat s Městským muzeem v Horažďovicích, obzvlášť ve zvláštních výstavách, marketingu a muzejní pedagogice.

Na snímku jsou zleva ředitel regenského muzea Roland Pongratz, starostka Ilse Oswaldová a sběratelé Anita a Hartmut Naefeovi.

Český řidič trochu popil

V neděli kolem 17.30 hodiny narazil 29letý český řidič osobního auta v tyrolském St. Johannu (okr. Kitzbühel) čelně na železné zábradlí nad podchodem silnice B178. Vozidlo poté spadlo do čtyřmetrové hloubky. Šofér, který nevlastní řidičský průkaz, i jeho 35letý spolucestující se z vraku dostali sami. S lehkými poraněními je záchranka dopravila do místní nemocnice – šoféra i na odběr krve, protože dechová zkouška u něho vykázala více než 2,6 promile, napsaly linecké OÖN.. Kompletně zničené auto museli z podchodu vyzdvihnout hasiči.

Chytili „velkou rybu“

Lup slovenské bandy v Pasově.Zdroj: Deník/repro PNP

„Velká rána“ proti mezinárodně působící zlodějské bandě se podařila hornorakouským kriminalistům, uvedly OÖN. Pachatelé se podle nich specializovali na velké sklady. Věci, především nářadí, e-kola, sportovní potřeby a stavební stroje, odváželi nákladním autem. Škoda je kolem 2,7 milionu eur.

Devatenáctičlenná skupina zřejmě kradla řadu let v půlce Evropy, popisuje deník z tiskovky policie. Podle šéfa zemské kriminálky Gottfrieda Mitterlehnera byla logisticky proorganizovaná jako firma. Průzkumníci zkoumali místa činů často celé dny, další tým se do hal vloupával, kradl a věci odvážel, jiní se starali o prodej lupu překupníkům a velkoobchodníkům, například v Česku.

Vyšetřovatelé o jejich působení dlouho věděli, ale chyběla jim „horká stopa“. Tu banda zanechala loni v srpnu v Eugendorfu na Solnohradsku, při vloupání do firmy vyrábějící pracovní boty. „Halu už otevřeli, palety s kořistí pečlivě naskládali u vchodu, ale pak se jim stala ,nehoda´- při příjezdu k objektu přes mokrou louku uvízly jejich náklaďák i doprovodné vozidlo v marastu. Pachatelé museli uprchnout bez kořisti, ale policisté v autech našli cenné stopy. Byly tam i padělané ,prodejní´ listy, kterými banda chtěla při případné dopravní kontrole prokazovat legální nákupy věcí. Kořist dál prodávali přes jimi založenou firmu,“ popisují OÖN.

V Rakousku jim přisuzují jedenáct činů, z toho v Horních Rakousích sedm – v Linci, Welsu, Pregartenu, Dietachu a Windhaagu, kradli i v dalších spolkových zemích a ve Švýcarsku. Tři obvinění sedí v rakouských vězeních, dva už byli odsouzeni v Salcburku, třetí na proces čeká v Klagenfurtu. Tři další byli zatčeni na Slovensku, proti ostatním šetření dál probíhají, pokračuje list. V pátek hornorakouské velitelství policie převzalo vícetunové nákladní auto plné odcizených věcí, které slovenští kolegové předali rakouské straně – krabice rozbrusek, horolezecké výbavy, jízdních kol, vysokotlakých kompresorů a tak dál (na snímku).

„Pálili“ ve velkém?

Zaměstnanci krematoria v Řezně, které ročně zpopelňuje asi 3000 zemřelých, jsou vyšetřováni pro podezření, že při kremacích spoluspalovali i části těl jiných lidí, napsala PNP. Jsou obviněni z přestupků proti zákonu o odpadovém hospodářství a z možného rušení klidu mrtvých v asi 200 případech. Důkazy policie údajně zajistila při prohlídce prostor krematoria. Mluvčí řezenské radnice na dotaz PNP řekla, že posílily především podezření na pracovníka tohoto zařízení a zároveň zaměstnance radnice, který měl přijímat „materiál ke spalování“. Praxi údajně potvrdil ve výpovědi jeden z obviněných.

Kromě částí lidských těl měly být spoluzpopelňovány i odebrané tkáně a krev. „Tělesný materiál nepocházel z jiných lidí, ale pravděpodobně z lékařských zákroků,“ řekl vrchní státní zástupce Theo Ziegler. Ten měl být „odklizen“ jako zvláštní odpad. Pokud byl takto porušen bavorský zákon o odpadech, musejí pachatelé počítat s peněžitými tresty až 50 000 eur. Bude-li čin kvalifikován jako rušení klidu mrtvých, mohou dostat až tři roky odnětí svobody.

Ve zprávě o zahájení stíhání PNP zmiňovala i o šetření čtyř zaměstnanců pro podezření, že použili pro sebe částky v nezjištěné výši, které byly při smutečních obřadech nasbírány jako dary pro dobročinné účely.

Naučili se pít?

Loni muselo být v Bavorsku stacionárně v nemocnicích ošetřeno 4302 dětí s otravou alkoholem, napsala PNP ze zpráv nemocenské pojišťovny DAK a zemského statistického úřadu. Nadměrné pití se týká především mužů ve věku 10-20 let, jichž muselo být loni po tzv. „pití do němoty“ odvezeno do nemocnic 2651. „Celkově jde ale o nejnižší počet těchto pijáků o závod za devět let, upozornila pojišťovna. Ve srovnání s rokem 2015 to bylo o 2,5 procenta méně případů,“ napsal list. Na prevenci nadužívání alkoholu vydává země každoročně kolem milionu eur.