Chtějí tu meditovat

Bude tu školicí centrum buddhistů.„Nejedná se o žádnou sektu, ale o tibetsko-buddhistickou neklášterní společnost," obhajuje Martin Behringer, starosta Thurmansbangu v okrese Freyung, záměr organizace "Nyernga Ngakde e.V." z Mnichova přebudovat školní domov v místní části Solla na „Spolkový domov s možností přenocování". Žádost městská rada po bouřlivé diskusi schválila poměrem hlasů 8:7, píše pasovský deník PNP.
„Kupci nechtějí z objektu vytvořit žádné azylové středisko, ale zřídit v něm školicí centrum tibetsko-buddhistické společnosti," vysvětluje starosta. Mělo by mít čtyři až pět stálých obyvatel a kolem 60 lůžek pro hosty a členy z Německa a Rakouska, kteří by se tu setkávali ke kursům a meditačním cvičením. O spolku, který má pobočky v Evropě a v severní Americe, starosta neslyšel nic negativního. Ve změně užívání vidí proto smysluplné další užití nemovitosti, které do obce přivede nové hosty.

Jarně uklízeli

Přes 70 dospělých a 255 dětí z mateřinek a škol se zapojilo do jarního úklidu ve Feldkirchenu. Společně uklízeli ulice, cesty, lesy a louky v městečku. Za jeden jediný den snesli 315 kilogramů odpadu, mezi ním několik pneumatik, kusů zahradního nábytku, plechů a dokonce autobaterií, píše deník OÖN. „Všechny pomocníky pak starosta Franz Allerstorfer pozval do hospody a odměnil je nápojem a svačinkou," uzavírá list.

Jak sousedé solili

Až do Vánoc spotřebovali v Horních Rakousích jen 2000 tun posypové soli, pouhou pětinu ve srovnání s rovněž velmi mírnou zimou 2013. „V lednu bylo všechno jinak: během několika dnů vysypalo 550 zaměstnanců správy silnic téměř 10 000 tun, " napsaly OÖN. Nejvíc se oháněli 8. a 9. února, kdy na vozovky padlo po více než 2000 tunách soli. Zima se pak vrátila o Velikonocích. Celkově za zimu spotřebovali sousedé 42 472 tun soli, denně průměrně 268 tun. Ve srovnání s předminulou zimu (25 786 tun) to bylo o téměř dvě třetiny víc. Pořád je to ale méně než třeba v zimě 2012/13, kdy Hornorakušané „vysolili" 75 865 tun.

Velkosběratel tácků

Má desetitisíce tácků.Paul Hainzlmeier (60) z Oberwesterbachu v okrese Pasov má téměř 25 000 pivních tácků ze 3000 pivovarů z asi 80 zemí. Začal je sbírat v 70. letech, „pořádně" prý ale až tak před patnácti roky. Nejde mu přitom o hon na ně třeba přes internetové aukce, ale hlavně o osobní kontakt s pivovary, píše PNP. Jejich hostince s ním ráda navštěvuje i manželka Regina. Samozřejmě nevynechá ani speciální pivní burzy, například tu v Německu největší, v Gersthofenu u Augsburgu, kde pěkná rarita přijde až na 130 eur. Letos má napevno naplánovánu i cestu na setkání sběratelů do Mittersillu v Solnohradsku. Sbírku má katalogizovánu a utříděnu do CD-alb.
Jsou v ní i tácky třeba z Kambodži, Singapuru či Francouzské Polynésie, nadrozměrný „tác" z Anglie či originální v podobě tvaru australského kontinentu na snímku, ale nejvíc mu na srdci leží tácky z regionu. Tak opatruje třeba „fuizl" pivovaru Wochinger ze sousedního Rotthalmünsteru, který zavřel v roce 1953. Jeho paní jej našla při přehrabování krabicí sběratele na burze v dolnorakouském Wieselburgu. Sní o dalších kouscích z již neexistujících pivovarů v regionu, třeba z Ederu v Gschaidu nebo Delianu v Tannu. Aktuálně ale pracuje na historii pivních tácků, z nichž první prý byly v roce 1880 vyrobeny z tenkého kartonu a jako ty dnešní měly standardní průměr 107 milimetrů. Jeho příspěvek bude součástí publikace okresu Pasov k zemské výstavě Pivo v Bavorsku v roce 2016 v Aldersbachu.

S divočáčky na procházce

Venčí svá prasátka.Myslivkyně Manuela Bergerová z Rainu u Straubingu zachránila tři selátka divočáka, jejichž matka zahynula po koly auta na B8, a vzala je domů. Jedno nepřežilo, ale sourozence rodina vypiplala. 13letá Julia vstávala každé tři hodiny, aby je krmila z láhve, a 10letý Andreas se činil při kydání stáje. Dnes jsou asi tříměsíční selata Milli a Maxi na ně tak zvyklá, že se s nimi „pusinkují" a nechávají se „venčit" jako psíci… Rodina už pro ně ale hledá nový domov, nejraději v zooparku či podobném zařízení – zpátky do přírody nemohou…

Maximum na Zugspitze

V noci na pondělí napadlo na nejvyšší hoře Německa Zugspitze kolem 40 centimetrů sněhu, s nimiž pokrývka dosáhla maxima této zimy, 510 centimetrů. „Neobvyklé pro duben to ale není, koncem dubna 1980 tu leželo 780 cm a začátkem dubna 1944 dokonce 830 cm," píše PNP.

Pivní festival mimo zákon?

Obsluha na pivním Oktoberfestu v Mnichově vydělává nejméně dvakrát víc než jindy a jinde a docela ráda proto pracuje déle, než je povoleno, uvádí PNP. Teď proto vyvolal velký rozruch zákon o minimální mzdě, který i pro tuto slavnost přinesl nové byrokratické povinnosti a kontroly pracovní doby. Ty měl dosud na starost živnostenský úřad, ale nyní je mají vykonávat celníci.
Bavorská ministryně práce Emilia Müllerová a mluvčí hostinských na Oktoberfestu Toni Roiderer se k problému už sešli. „Stížnosti hospodských mi potvrzují, že musíme odstranit dokumentační povinnosti kolem minimální mzdy. Potřebujeme celkovou koncepci odbyrokratizování tohoto institutu," řekla Müllerová. Podle dosud platného zákona o pracovní době smějí i zaměstnanci při lidových slavnostech sloužit maximálně deset hodin denně, zpravidla v pracovních dnech. Pokud mají dělat v neděli, musí jim zaměstnavatel poskytnout během dvou týdnů předtím nebo potom den náhradního volna, vysvěluje PNP. Roiderer s Müllerovou se dohodli, že tak tomu bude i v případě tří pracovních nedělí Oktoberfestu, čímž podle ministerstva bude naplněn účel ochrany pracujících.