S výtvarnicí před desítkami let setkal v Bechyni při studiu keramické školy. Jejich cesty se pak na dlouho rozešly, aby se jednou v Bechyni opět sešli. Malířka se po smrti manžela vrátila z Kanady, Jan Kačer si v Bechyni pořídil dům. V pátek 19. října jejich pozemské přátelství přetrhla zákeřná nemoc, již výtvarnice ve svých 80. letech již neměla sílu vzdorovat.

"Nerad to říkám, ale Bechyně teď pro nás ztrácí to, čím pro nás byla. Protože Helenka znamenala přátelství, lásku, nezištnost i pohostinství. Ona vlastně ztělesňovala všechno, co si člověk představuje. Vždycky tu byly tři centra: zámek, fara a třetí její vila. Fara se věnovala pánubohu, zámek soukromým věcem a Helenka tomu, co jsme tady měli všichni rádi. Věřím, že to nezemře zároveň s ní, protože ona byla pracovitá a udělala spoustu krásných věcí a ty po ní tady zůstanou," dodal bechyňský chalupář Jan Kačer.

Při církevním obřadu v kostele sv. Matěje vzpomenul Jan Kačer vše, co Helena Schmaus Shooner měla ráda: řeku s hučícím jezem, pohled ze své zahrady do údolí Lužnice, zámek, který důvěrně znala ze svého dětství a kamarádství se sourozenci Paarovými, vilu po předcích, již si pořídila její babička - dcera Františka Křižíka s manželem, bohatou knihovnu, přátele. Z těchto důvodů si za místo svého věčného spánku zvolila bechyňský hřbitov.

Mezi přítomnými v sobotu dopoledne s ohledem na svůj věk a zdraví chyběli celoživotní přítelkyně a malířka Emma Srncová a také Karel Eduard Paar, emeritní velkopřevor Českého velkopřevorství Suverénního řádu Maltézských rytířů a poslední ze šlechtického rodu Paarů, který ještě žil na zámku v Bechyni.

Helena Schmaus Shooner v březnu oslavila 80. narozeniny. Po ztrátě manžela opustila Kanadu, kde zanechala svou jedinou dceru Caroline, a na začátku 90. let se vrátila do města svého dětství a mládí, kde svůj život i ukončila. Tady se často scházela i se svou sestrou Janou Vydrovou, která tak své domovy dělila mezi Ameriku, Prahu a Bechyni.