Šetří radary

V Bavorsku je 85 míst, na nichž policie pravidelně měří rychlost stacionárními nebo mobilními radary. V sousedním Bádensku – Württembersku je takových stanovišť 1102, nejvíc v celé SRN, píše PNP. V Severním Porýní – Vestfálsku „rasery" hlídají na 959 místech, v Hessensku na 772, naopak „klídek" mají rychlí řidiči kromě Bavorska i třeba v Durynsku (67), Šlesvicku – Holštýnsku (45) a Sasku – Anhaltsku (40). V městských státech Berlíně a Hamburku je po 30 radarech, v Brémách 46. Celkově jich je v SRN asi 4000.
Loni bylo v Německu stíháno 319 461 příliš rychlých řidičů, 35 112 byl vysloven zákaz řízení. 870 498 „raserů" bylo napomenuto.

Přejeli Ameriku

Přejeli USA.Šabat, židovský den Jehovova odpočinutí se zákazem pracovat, čerpala hned na 400krát 50letá učitelka angličtiny na reálce v Altöttingu Angelika Saamová. Vzala si na rok volno ve škole a vyrazila na cestu kolem světa. S partnerem Hermannem Plasou (www.usa-radler.de) začali přejetím USA na kolech. Vyrazili v srpnu 2013 z Los Ageles do Key West na Floridě, kam došlapali v lednu 2014 – mezi tím „odbočili" na chvíli do Mexika, to už ovšem bez kol. Na těch seděli 101 den, dohromady 410 hodin. Celkem ujeli 6627 km. Zdolali převýšení 29 829 metrů, když nejvyšším bodem byl Emory Pass v Novém Mexiku s 2508 metry. Nejdelší etapa měřila 132 km, nejkratší jen sedm. V Louisianě mrzli při mínus devíti stupních, v kalifornském El Centru bylo 49 stupňů… Ten den ale sedla v zájmu přežití vyměnili za pronajatý automobil.
Zapřisáhlí milovníci Ameriky mají bicykly už léta zaparkované v této zemi u přátel a nechávají si je doručit balíkovou službou vždy do míst, odkud se vydávají na poznávací cesty. Pro Saamovou to byla první výprava takovýchto rozměrů a připravovala se na ni měsíce ve fitnesstudiu. Plasa už jel napříč Amerikou počtvrté a odhaduje, že po ní našlapal už na 35 000 kilometrů. Jako podnikatel v e-learningu může pracovat i cestou, píše PNP.
Z Key West se Plasa vrátil do Bavorska. Jeho partnerka odložila kolo a pokračovala sama autem. Navštívila Havaj, Nový Zéland, tichomořské ostrovy a Austrálii.
Vrátila se nadšená a plánuje druhý dlouhý „šabat", jen co na něj vydělá. Kdyby prý bylo podle ní, měl by být umožněn každému, či dokonce by měl být povinný: myslí si, že ji změnil, uvolnil. Pro léto se zase chystá do USA, do budoucna přemýšlí o Route 66, o Andách…

Jedy v domácnosti

Bavorská ministryně zdravotnictví Melanie Humlová varuje před otravami v domácnostech. Od roku 1999 do roku 2013 stoupl počet telefonátů o pomoc na „jedovatou" centrálu v Mnichově o 33 procent na zhruba 36 000. Ze 40 procent šlo o případy dětí do čtyř let a z 50 procent o dospělé, řekla Humlová. Většinou to byly otravy léky, chemikáliemi (například čističi) a houbami, ale lidé volali i s případy uštknutí nebo štípnutí hmyzem. Od začátku tohoto roku platí pro „jedovatou pomoc" v celém Bavorsku jednotné tísňové číslo 089 - 19240. Patří pod klinickou toxikologii Technické univerzity v Mnichově a bavorské ministerstvo centrálu podporuje 110 500 eury ročně.

Mazlíčci vs. "pokrmy"

Rakouští veterináři a psychologové kritizovali při setkání na ministerstvu hospodářství ve Vídni rozpor mezi „zlidšťováním" psů a koček v domácnostech a pojímáním užitkových zvířat čistě jako zdrojů potravy, napsal deník OÖN. Znevýhodňuje to obě skupiny. Velká většina domácích mazlíčků trpí onemocněními „z blahobytu", například nadváhou. Páníčkové dbají o co nejkvalitnější krmiva, ale neohlížejí se na podávaná množství. Některá zvířata jsou pak i dvojnásobně těžší, než by měla být, trpí onemocněními kloubů a žijí kratší dobu. Domácí zvířata jsou tak oblíbená, že podle americké studie by si je 57 procent držitelů chtělo vzít s sebou na opuštěný ostrov místo partnera nebo dětí.
Na druhé straně je každoročně utraceno na 4,2 miliardy kohoutků hned první den života. Užitková zvířata jsou lidem lhostejná, protože jejich „prezentace" na veřejnosti nemá nic společného s jejich opravdovým žitím, jak řekla Birgit Stetinová z oddělení psychologie Univerzity Sigmunda Freuda ve Vídni. Hryzání svědomí, že by člověk přece nejedl to milé selátko, které předtím viděl na louce, se u vakuovaných balení kousků masa zkrátka nedostavuje, vysvětluje. Volá proto po kampani, která by lidem ukazovala „skutečný" život užitkových zvířat.

Přibylo registrovaných partnerů

Registrované partnerství uzavřelo loni v Rakousku 402 páry stejného pohlaví, o 9,2 procenta víc než předloni (368), napsaly OÖN. Z toho 46 procent připadlo na Vídeň. V roce 2010, kdy tato možnost byla uzákoněna, bylo těchto dvojic 705. Mezi loňskými partnery převažovali v Rakousku muži s 55,2 procenta, jen v Horních a Dolních Rakousích bylo víc žen. V 58 procentech byli partneři ve věku 30-49 let, téměř 85 procent bylo předtím svobodných. Rakouské občanství mělo přes 60 procent registrovaných, u 31,1 procenta byl „tuzemský" jen jeden z dvojice, u 8,5 procenta žádný.