Starosta Jankova Jan Jílek letos Selské slavnosti Holašovice připravuje po jednadvacáté.Zdroj: archivCo je podstatou slavností?
Staročeský jarmark. Bezmála 230 řemeslných stánků, kde se návštěvníci budou moci podívat na plody různých řemesel. A v téměř polovině stánků budou řemeslo přímo předvádět. To je priorita o gró celé akce. A velmi pestrý kulturní program je jen jeho doprovodnou součástí.

Kdybyste měl vypíchnout, na co jste z programu opravdu pyšný, co by to bylo?
Určitě česká dechová kapela Gloria. To je opravdu naše špička, která je zejména v zahraničí velmi ceněná. Jsem také velmi hrdý na spolupráci s Českým rozhlasem, který nám umožní živé vysílání v sobotu od 12 do 13 hodin. Vypíchl bych také našeho velkého kamaráda Jožku Šmukaře, který tam velmi rád jezdí a rád si s námi zazpívá. A úctyhodnou a populární kapelou, která budí určitou pokoru, je samozřejmě Spirituál kvintet.

Je to 20 let, co byly Holašovice zapsány na seznam památek UNESCO. Jak vnímáte těch 20 let?
Prošli jsme si obrovsky dlouhou a věřte, že trnitou cestou. Spoustu věcí se rehabilitovalo, opravilo, vylepšilo, na druhou stranu spoustu věcí i zničilo nebo sice návratně, ale pokřivilo, neříkám, že znehodnotilo. Ta největší deviza Holašovic je v tom, že nejsou skanzenem, ale že jsou živou vesnicí. Jsem skutečně rád, že naše vesnice dýchá a žije. Někdy mám pocit, že by ji někteří „zainteresovaní“ chtěli zakonzervovat a jen se na ni jezdit dívat. Já jsem ale zastáncem toho, že tam patří život. A jsem nesmírně rád, že se nám to společně daří. Proto v pátek bude na oslavu těch dvaceti let zápisu malá multimediální show, která bude proložená barokním ohňostrojem.

Vy jste v Holašovicích vyrůstal?
Já jsem tam vyháněl kachny a husy z návesního rybníka. Narodil se tam můj otec, babička s dědou tam měli hospodářství. Teď tu bydlím i já. Mám k té vesnici vztah. Jako kluci jsme hráli na vsi fotbal, v okolních lesích na vojáky, na indiány, s kluky jsme v zimě bruslili a v létě se koupali v rybníku, házeli jsme po sobě žabinec, bahno a na traktorových duších jsme hráli války. Byli jsme venku, chodili jsme se k sobě domů najíst, napít, vesnice byla otevřená. Ty dětské vzpomínky jsou velmi radostné, volné a čisté.

Když se řeknou Holašovické slavnosti, co příjemného se vybaví vám?
Spousta kamarádů a známých, které za celý rok třeba ani nevidím. Je to takové místo setkání, kde máme aspoň čas si dát to pivo, prohodit spolu pár slov. To je určitě jedna z věcí, na kterou se nesmírně těším.

V sobotu 21. července se v hoslovickém mlýnu koná Den dětí, a to od 13 do 17 hodin.
Dětský den na mlýnu