Pomohou dřevěné chodníky?
Linec - Vytrvalý déšť minulých dnů zkomplikoval život ve stanovém městečku uprchlíků na hřišti zemského ředitelství policie v Linci. Její vedení ve středu ke zlepšení situace v rozbahněném areálu zadalo jednomu tesařství zakázku na položení dřevěných chodníků mezi stany. Náklady hornorakouská složka hradí a neví, jestli jí je ministerstvo vnitra proplatí. „Spatřili jsme problém a vyřešili jej," řekl suše mluvčí ředitelství.
„Kromě počasí dělají policii starosti také zvědavci, kteří neustále přicházejí a na mobily si běžence fotografují, čímž narušují jejich privátní sféru, " cituje deník OÖN mluvčího direkce. Mnozí také chtějí přinést věcné dary, ale jsou odmítáni, momentálně prý není taková pomoc třeba a kdyby se situace změnila, obrátí se policie na občany. List dodává, že migranti mohou stanové městečko v zásadě přes den kdykoliv opustit a volně se pohybovat po Linci. Nejpozději k nočnímu klidu ve 22 hodin mají být ale zpátky. Večer a ráno jsou jmenovité kontroly přítomnosti.
Prominent nebude sedět
Bývalý rakouský ministr vnitra a někdejší vedoucí delegace v Evropském parlamentu Ernst Strasser si od listopadu odpykává v Simmeringu tři roky odnětí svobody za uplácení. Podle OÖN by do konce příštího týdne mohl věznici opustit. Do té doby by měla být v jeho bytě ve Vídni nainstalována potřebná technika k tomu, aby mohl v trestu pokračovat domácím vězením s „elektronickými pouty", zařízením ke kontrole jeho pohybu. Úpravu výkonu sankce už má povolenu.
Není nebezpečný, ve věznici je pozitivně hodnocen, už teď má režim volného vycházení, při němž dělá práci s povinným sociálním pojištěním, a to u stejné poradenské firmy jako před nástupem trestu, takže jsou splněny všechny podmínky pro přeměnu způsobu jeho výkonu. Linecký list k tomu vysvětluje, že Strasser dosud musí pracovat za stejných podmínek jako jiní „vycházkáři", tedy za 60-90 procent hrubého platu pomocného dělníka s kolektivní smlouvou v kovoprůmyslu. „Po sražení pojistného v nezaměstnanosti to dává hodinovou mzdu jedno až dvě eura," upřesňuje deník. Nyní, v domácím vězení, si může plat volně smluvit. Jeho výše nebyla oznámena, ale v každém případě mu ze mzdy bude strháváno denně 22 eur „za elektronická pouta". Během jednoho roku by mohl být z tohoto režimu podmíněně propuštěn na úplnou svobodu, uzavírají OÖN.
Spor o zvony trvá
Architekt Wolfgang L. s bydlištěm nedaleko lineckého Mariánského dómu zažaloval diecézi o zastavení nočního odbíjení zvonů tohoto chrámu – znemožňuje mu prý spaní (náš list informoval). V únoru strany dospěly ke kompromisu, že po tři měsíce dál budou odbíjet, ale od 23 hodin do pěti bez takzvaného „doklepu", bez opakování počtu úderů. „Mlčet" měl v této době také největší zvon. Po zkušební době Wolfgang L. řešení odmítl, „základní" vyzvánění je prý pořád moc hlasité a ruší mu noční klid. Chce soudní rozhodnutí o úplném zákazu nočního odbíjení zvonů, jako to platí třeba ve Vídni, píší OÖN.
Právní zástupce žalobce Wolfgang List argumentuje tím, že podle měření hluku zvony dómu zní od pondělí do soboty denně celkem zhruba hodinu, v neděli ještě o půl hodiny déle, a to silou až 77 decibelů. Diecéze se zase brání poukazem na to, že jde o „vžitou tradici svébytného kulturního a náboženského významu", která už 112 let patří k „akustickému obrazu města". Soud se má věcí znovu zabývat 19. června.
Smířeni s alergeny?
Na rozdíl od Vídně, kde už v dubnu udělili první pokuty za přestupky proti nařízení o zveřejňování alergenů v podávaných potravinách platné od 13. prosince minulého roku, v Horních Rakousích kontrolní orgány zatím k sankcím nepřikročily, píše Volksblatt. „Vcelku je situace v realizaci nařízení dobrá, protože Hospodářská komora gastronomy podrobně informovala a proškolila," říká ředitelka zemského potravinářského dozoru Regina Schnaitterová. „Kde jsou ovšem zjištěny nedostatky, přichází na řadu zpoplatněná následná kontrola. Teprve když provoz neodstraní vadu, přistupuje oznámení správnímu úřadu." Individuální varování prý provozovatelé berou velmi vážně.
Volksblatt pokračuje, že bezproblémové uplatňování nařízení o alergenech v gastronomii shledává i Hospodářská komora, „jakkoliv smysluplnost této normy nadále zpochybňuje". List cituje Petera-Paula Frömmela, ředitele odboru turistiky a ekonomiky volného času, že asi 60 procent hospodských se rozhodlo pro písemné uvádění alergenů, „ačkoliv to vlastně od nich není požadováno". Branži prý dělá víc starostí plánovaný zákaz kouření a od podzimu přibude i problém bezbariérového vstupu do podniků…
Poutníci na cestě
Tisíce poutníků odstartovalo ve čtvrtek v Řeznu k pěší poutní cestě do Altöttingu dlouhé 11 kilometrů. Do soboty chtějí být v cíli. Po trase se k nim přidávají další účastníci. V cílovém poutním místě očekávají o víkendu kolem 8000 hostů, uvádí PNP. Pouť se letos koná už po 186. „Při cestě se věřící modlí společně přes tucty rádiem propojených reproduktorů," vysvětluje list. Pěší průvod doprovázejí vozidla se zavazadly, mobilní WC a sanitky. Některé silnice uzavírá policie pro ostatní dopravu. Noci tráví poutníci většinou v privátním ubytování.
Přijmou Čechy?
V rámci hostujícího školního programu podporovaného úřadem bavorské vlády, Německo-českým fondem budoucnosti a Euregiem Bavorský les – Šumava – Dolní Inn, přijdou letos už podvacáté čeští gymnazisté ve věku 16 až 18 let do Bavorska, aby tu absolvovali jeden školní rok, píše PNP. Vysvětluje, že studenti navštěvují denně výuku některého bavorského gymnázia a bydlí v hostitelských rodinách nebo v internátech. Na projektu se podílejí i pasovská gymnázia a v novém školním roce budou české hosty přijímat. „Momentálně se naléhavě hledají hostitelské rodiny z Pasova a okolí pro školní rok 2015/16," uvedla PNP. „Cílem programu a přáním hostujících žáků a žákyň je poznat bavorskou rodinu a bydlet u ní, protože jen hostitelská rodina může mladistvým umožnit opravdovou integraci do sociálního prostředí v Německu," uzavírá PNP a odkazuje pro informace na Euregio Bayerischer Wald-Böhmerwald-Unterer Inn e.V. ve Freyungu, paní Lucie Dreher, tel. 08551-57423, e-mail: L.dreher@euregio-bayern.de.