„Bohužel, utekl nám ve středu 28. února pouze o dvě desetinky. Naměřili jsme minus 9,8 °C,“ řekl pracovník stanice Vladimír Kovář.

Výraz arktický den znamená, že teplota je celý den minus 10 stupňů Celsia a méně. „Poslední arktický den v únoru jsme měli v roce 2012, a to dokonce tři. Dobře si to pamatuji. Tehdy byla v únoru větší zima než letos. Tak o dva stupně,“ dodal Vladimír Kovář s tím, že nejnižší letošní únorovou teplotu naměřili ve středu 28. února, a to minus 16,8 °C.

Odborná terminologie ještě zná výrazy mrazový a ledový den.

Mrazový den je den, kdy minimální teplota klesne pod bod mrazu, a tedy se dostane pod teplotu 0 °C. Těch bylo letos v únoru 27. Ledový den nastane, když se teplota po celý den drží pod bodem mrazu. Těch bylo v únoru pět.

Za arktický den je v meteorologické terminologii považován den, kdy maximální denní teplota nepřesáhne -10 °C. V České republice se jejich roční počet pohybuje od 0,3 v centru Prahy až po 7,8 na horách severovýchodní Moravy a Slezska. Arktické dny se nejčastěji vyskytují v lednu a únoru, vzácněji v prosinci. Na horách se mohou objevit i v listopadu a březnu.

Mrazový den je meteorologické pojmenování pro den, kdy minimální teplota klesne pod bod mrazu, a tedy se dostane pod teplotu 0 °C.[1] Počet mrazových dní je zaznamenán v „Ročenkách povětrnostních pozorování meteorologických stanic republiky Československé“.

Ledový den je v meteorologické terminologii označení dne, kdy se teplota po celý den drží pod bodem mrazu. Nejvyšší počty ledových dnů jsou zaznamenávány v oblastech pólů ve větších vzdálenostech od mořské hladiny. V České republice se s ledovými dny setkáváme nejčastěji od listopadu do března. Nejvíc se jich vyskytuje v lednu. Průměrný roční počet ledových dnů se v Česku pohybuje od 30 v nížinách až po 80 na horách. Nejméně, kolem 10 ročně, se jich vyskytuje v centru Prahy; nejvíce, až 113, v nejvyšších polohách Krkonoš, Jeseníků a Beskyd. Zdroj: wikipedie.cz