Kliknutím zvětšíteUzdravilo se zatím 8098 lidí (za den +755), v nemocnicích leželo 1002 osoby (+21). V Horních Rakousích bylo 484 nakažených a 32 zemřelých, v Dolních Rakousích 1012 (71), v Tyrolsku 1166 (72). Od českých hranic: okres Rohrbach 142 nemocných, Urfahr-venkov 279, Freistadt 105. Německo v 10 hodin: SRN 130 450 (mrtvých 3569), Bavorsko 35 523 (1070), Dolní Bavorsko 3526 (za den +108), zemřelých 153 (+8).
Omezení v Národním parku Bavorský les trvají zatím do 3. května. Nejsou přístupné výběhy zvěře a parkoviště u nich, Dům Hanse Eisenmanna, Dům přírody, muzeum historie lesa ani lesní hřiště, odpadají dál prohlídky s průvodci a další organizované akce v celém velkém chráněném území.
Most „stojí“
Ve středu měly opět začít práce na stavbě nového mostu přes Dunaj v Linci na místo strženého železničního, ale nezačaly, píší OÖN. „Chybějí svářeči a montéři, protože asi padesáti odborným pracovníkům z Čech a ze Slovenska byl na rakouské hranici odepřen vjezd – neměli u sebe požadovaný lékařský atest, který nesmí být starší čtyř dnů a který jim dokladuje, že nemají koronavirus,“ uvedl list.
Vysvětluje, že povinnost takové potvrzení při vjezdu předložit dosud platila (s výjimkou jednodenních penderů) na hranicích s Itálií, Švýcarskem, Lichtenštejnskem, Německem, Maďarskem a Slovinskem. Na Zelený čtvrtek 9. dubna sdělilo ministerstvo zdravotnictví, že to od 14. dubna bude platit i pro hranice s Českem a se Slovenskem. Linecký místostarosta Markus Hein (FP) v listu uvádí, že se město na povinnost předkládání atestů předem informovalo u příslušné stavební firmy. Právníci krizového štábu města došli k závěru, že taková potvrzení nejsou třeba, a informovali o tom Heina. „Ale už 3. dubna,“ poznamenávají OÖN. Nové nařízení ministerstva zdravotnictví zjevně nebylo zaznamenáno… Hein odmítá, že by město udělalo chybu – nemá žádnou povinnost o takových směrnicích, případně o jejich změnách, informovat. První opatření v tomto směru prý bylo jen „servisem“ stavební firmě. Jinak se místostarosta zlobí na spolkovou vládu – právní situace se mění každým dnem…
Stavební inženýr Sepp Maier z projekce Linz AG v listě mluví o „podezření“, že náhlou změnu pravidel nevzali v Čechách a na Slovensku v potaz vzhledem k velikonočním svátkům. Lze prý ale vyjít z toho, že stavební dělníci budou po otestování smět do konce tohoto týdne přicestovat. „Pak tu budou pracovat nadcházejících šest týdnů,“ míní.
Zpráva lineckého deníku končí vírou místostarosty Heina, že smluvně sjednaný termín dokončení stavby koncem října 2021 bude dodržen. Původně stanovené datum na podzim 2020 bylo kvůli chybě při plánování odloženo.
„Zavření“ Ukrajinci
Hornorakouská veřejnost diskutuje o ještě jiném problému se zahraničními dělníky. Zemědělec z okresu Linec-venkov zavřel svých patnáct ukrajinských sezónních pracovníků přes noc v budově na dvoře statku, aby se prý nemohli setkat s jinými brigádníky a vystavit se tak riziku nákazy koronavirem. O případu náš web už informoval, čtvrteční OÖN se k němu vrátily.
Zaměstnavatel uzavřel vstup do budovy, ale dveře pokojů nechal otevřené. Dvanáct z dotčených bylo s touto „vynucenou karanténou“ srozuměno, tři se ale už před čtrnácti dny obrátili na hornorakouskou komoru zemědělských dělníků. Její ředitel Wolfgang Ecker v listě řekl, že si je vědom těžkostí situace, sklizňoví pomocníci jsou vždy těsně pohromadě a když se některý nakazí, onemocní všichni. „Zavření budovy ale řešením není, k tomu dojít nemůže,“ říká. Komora proto informovala státní zastupitelství a jeden z Ukrajinců podal trestní oznámení. Věc je šetřena pro podezření z omezení osobní svobody.
Komoře došly i stížnosti na příliš dlouhou dobu práce na statku. Někteří pomocníci měli dělat až 72 hodin týdně a také o nedělích. „Mnoho z nich má zájem pracovat co nejvíc, ale je to povoleno jen na maximálně 60 hodin týdně, a chřest není nutno sklízet zrovna v neděli,“ uvedl Ecker. Proto byl o věci informován i úřad práce.
Prezidentka hornorakouské Agrární komory Michaela Langer-Weningerová pak uzavírá, že zelinářům a ovocnářům kvůli koronakrizi „tečou nervy“, ale když dojde k pochybením, musí být odpovídajícím způsobem zakročeno…
V sezoně pracuje v Horních Rakousích kolem 9500 sklizňových pomocníků, dodává list. Ilustrační foto: Deník/OÖN/Volker Weihbold
Hokejový prezident útočí
Web Deníku opakovaně líčil napjatou situaci kolem hokeje v Linci, kde se rozpadlo vedení prvoligového klubu Black Wings, byl založen nový a dosavadní byl vyrozuměn, že mu majitel městské haly neprodlouží nájem. To by podle některých znamenalo ztrátu ligové licence a otevřelo i hráčům se smlouvou možnost volného odchodu kamkoliv.
Kritizovaný prezident Black-Wings Peter Freunschlag s lineckými OÖN „nemluví“ a list to prý akceptuje. Přebírá ale vyjádření Freunschlaga pro jiná média. Jde do konfrontace s Erichem Haiderem, generálním ředitelem Linz AG jako majitele stadionu, a odmítá jeho výzvu k tomu, aby halu opustili – je to nedůvodné, nemají žádný dluh a jsou smlouvy, které i Linz AG musí dodržovat. To prý prosadí. Podle něho není možné tak jednoduše vypovědět vztah trvající už čtrnáct let; žádný právní důvod podle Freunschlaga ve výpovědi nebyl uveden.
Kritizuje postup sponzorů, kteří nic neřekli a hodlají od Black Wings přejít k novému klubu. LIWEST a Linz AG od něho chtěli prý jen demokratizaci klubu a finanční průhlednost, a to jim přislíbil. Ujišťuje o ochotě jednat s „opozicí“ (Eishockey-Verein Linz) a věří prý v nalezení možného řešení. „Napřed ale bude boj! Tak unfér výpověď z haly nepatří do tohoto světa,“ prohlašuje. Podle některých médií naznačil, že by za Black Wings mohl chtít tři miliony eur, které prý do klubu osobně vložil. Přistoupil by i na splátkový kalendář. Za čtrnáct let práce prý nebude chtít nic zpátky… Kritizuje vedení nového klubu, v němž prý nejsou „ti správní“. Tato vyjádření zase odmítá mluvčí EV Linz – oni prý zůstávají v klidu a jdou svou cestou. Chtějí se samozřejmě jmenovat Black Wings, „ale ne za každou cenu“.
Na snímku Deníku/OÖN/gepa je Peter Freunschlag.
Azylanti k nemocným?
Podle nového balíčku 44 opatření proti koronaviru mohou pracovat v rakouských zdravotnických zařízeních i běženci, zaznamenal Volksblatt. Nasazení těch kvalifikovaných doporučila i Evropská rada. Kolik uprchlíků nyní v rakouských zařízeních zdravotní péče pracuje, ministerstvo zdravotnictví aktuálně neví.
Novela kromě jiného připouští při potírání pandémie směnové nasazení penzionovaných a zahraničních lékařů „ve spolupráci s lékaři oprávněnými v tuzemsku k vykonávání všeobecné medicíny nebo odborných oborů“, i pokud sami nebudou splňovat všechny požadavky výkonu povolání, parafrázuje list znění normy.
Co už u sousedů běží, to je posilování péče o seniory a další potřebné ošetřovatelkami ze zahraničí. Ve středu tak přiletělo ze Záhřebu do Vídně 100 chorvatských pečovatelek. Odtud byly přepraveny do již připraveného ubytování v Pinkafeldu. „Po negativním testu na Covid-19 mají být nasazeny k nonstop péči,“ říká ve Volksblattu zemský rada pro sociální věci Christian Illedits (SPÖ). Doplňuje, že po změně nařízení spolkové vlády personál nemusí před nasazením v Rakousku absolvovat čtrnáctidenní karanténu – nahradí ji zmíněný test.
Pandémie prodlouží vojnu?
FPÖ požaduje prodloužení základní vojenské služby, také k nasazením bundesheeru v koronavirové krizi, píší OÖN. Podle generálního sekretáře této strany Michaela Schnedlitze by bylo žádoucí vrátit se ke starému modelu vojny, tedy na šest a dva měsíce. Vojákům by se měl také zvýšit žold, a to na úroveň minimálního platu. „Není možné, aby naši synové v základní vojenské službě byli hůř placení než azylanti,“ říká Schnedlitz.
Laptopy chudým rodinám
Město Linec chce rodinám, které se v důsledku koronakrize ocitly v nesnázích, přilepšit z fondu solidarity. Jeho součástí je i jednorázový příspěvek 300 eur, který by měly dostat například domácnosti, které k učení školáků doma nemají potřebnou techniku. Spadá to do položky nazvané „Podpora při mimořádném finančním zatížení“, popisují OÖN. Nárok na ni mají mít osoby, jejichž volně disponibilní příjem po odečtu fixních nákladů jako nájmu apod. činí méně než 500 eur. Městská radní pro školství Eva Schobesbergerová (Zelení) v té souvislosti volá ještě po pomoci zemské vlády – žáci, kteří potřebné koncové přístroje nemají, by měli mít možnost si je půjčit.
19
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
