Tentokrát půjde podle Ladislava Čepičky z Galerie Winterberg, jejíž pozvání zkušený akademik do Vimperka přijede, o povídání na téma Naši keltové a germáni. „Ta malá písmena u keltů a germánů jsou záměrná, neboť pan docent vyvolal mezinárodní vědeckou diskuzi o problému etnik v dějinách,“ zdůvodnil Ladislav Čepička pro čtenáře případnou pravopisnou chybu, na níž by někdo mohl upozornit.

Vladimír Salač se narodil v severočeských Teplicích a obdivem k tamní těžce zkoušené krajině a řece Labi byl prý předurčen k bádání o vztazích mezi kelty a germány. V letech 1977-1981 vystudoval obor prehistorie na Karlově univerzitě v Praze. Od dob studií se zaměřuje na dobu laténskou, ke které si později přibral starší dobu římskou, tedy období několika staletí okolo změny letopočtu, ve kterém se předpokládá, že na našem území žili keltové a germáni.

Do roku 1987 pracoval v Okresním muzeu v Litoměřicích, od roku 1988 působí v Archeologickém ústavu Akademie věd ČR v Praze. Činný rovněž na univerzitní půdě. V roce 1991 absolvoval studijní pobyt na univerzitě v Marburgu a následně absolvoval vědecké a studijní stáže v různých evropských zemích. V letech 2003-2012 přednášel na katedře archeologie na FF UK v Praze a od roku 2017 přednáší na Západočeské univerzitě v Plzni o době železné a římské. V letech 1996 až 2017 přednášel rovněž na univerzitách v Lipsku, Kielu, Vídni, Regensburgu a Strasbourgu, kde vedl i doktorské práce.

Pravidelně se účastní mezinárodních konferencí o keltech a germánech, některé z nich zorganizoval v Čechách. Vladimír Salač je autorem četných archeologických výzkumů, z nichž nejvýznamnější je objev nového typu keltského sídliště v Lovosicích, za který mu bylo v tomto městě uděleno česné občanství. Sepsal i vydal několik knih a četné články a studie, které byly zveřejněny u nás i v zahraničí.

V roce 2019 vydal ve spolupráci se Zemským muzeem ve Schleswigu Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. V roce 2014 mu byla v Německu udělena Humboldtovou nadací prestižní vědecká cena Reimara Lüsta.