Sobotní večer bylo v zahradě plno a netoličtí ochotníci hráli i pro poslance parlamentu Jana Bauera, který je znám svým pozitivním postojem ke kultuře a k netolickým ochotníkům má velmi přátelský vztah, což dokládá i svým krásným vyznáním v programu k letošní premiéře Limonádového Joa.

Samotný příběh, který tak dobře známe z parodie na westerny a život divokého západu před několika stoletími z pera Jiřího Brdečky pro Tyláky, jak si netoličtí ochotníci říkají, připravil a do podmínek nejen zahrady, ale i okolí zasadil režisér Miroslav Mikeš. Ten na dotaz jak přišli k tomuto dílu odpověděl: "My jsme Joa chtěli hrát již loni, ale covidová opatření nám to nedovolila. Pro letošní rok tak hra byla daná. Trochu jsme si hru upravili pro Kratochvíli. Jsme moc rádi, že kultura ožila, děkujeme lidem, že si opět sem do zahrady zámku Kratochvíle našli cestu."

Netoličtí v sobotu, ale určitě po celé divadelní léto na Kratochvíli ukazují a jistě ukáží velké srdce, velkou porci profesionality a hlavně smích pro všechny. Divoký západ, střelba, souboje touha po velké lásce Tornáda Lou, která čeká srdce svého šampiona, Horác se svým bohatstvím i proradným prašivým skunkem Hogem Fogem, usilujícího o mladičkou Winfred. Proti padouchům a bezpráví však stojí Limonádový Joe a jeho Colalokova limonáda. Prostě skvělá zábava v podání Tyláků, které vévodí vynikající herecké výkony, zpěv i stále bušící srdce plné lásky. Brilantní dialogy, jiskřivý humor, zpěv a hlavně smích ze všech stran i na Kratochvíli končí zjištěním, že kakaová skvrna o velikosti amerického dolaru dává dohromady sourozence, které kdysi odvála silná písečná bouře.

Poděkování vyjádřili diváci dlouho trvajícím potleskem, který netolickým ochotníkům právem patřil nejen za nově nastudované představení, ale také za jejich třicet let trvající skvělé herecké výkony.

Ladislav Beran