Návštěvníky Šumavy zřejmě nejvíce osloví expozice s názvem Paměť krajiny v řeči fotografií, kde se mimo notoricky známých snímků Kvildy, Bučiny a Knížecích Plání objevuje i celá řada unikátních záběrů a zdokumentovány jsou zde i osady či samoty dnes téměř zapomenuté.

„Při dnešním pohledu na opuštěné šumavské pláně cítíme smutný příběh místa, které přišlo o své hospodáře i s jejich domy, o boží muka, kostely, a dokonce i hřbitovy.
Naše expozice vyvolá bezesporu mnoho znepokojivých myšlenek, nostalgii i smutek z čehosi zbytečně zmarněného. Skrze historické poznání chceme probouzet úctu ke krajině nás obklopující a nedopustit, aby minulost beze stopy zmizela,“ zaznělo na zahájení výstavy, kterou společně otevřeli starosta Kvildy Václav Vostradovský, František Nykles za Svaz obcí NP Šumava a Gernot Peter z vídeňského šumavského muzea.

Účast posledně jmenovaného nebyla vůbec náhodná, neboť zde rovněž uvedl druhou z expozicí věnovanou svému předkovi, básníkovi a spisovateli Johanu Peterovi, jehož 150 výročí narození si letos připomínáme.

A konečně třetím důvodem proč kvildský kulturní sál navštívit je vystavený reprint knihy Josefa Váchala Šumava umírající a romantická, která patří k nejvýznamnějším českým uměleckým dílům minulého století a která zaujme již jen neobyčejnými rozměry. Při formátu 480 na 640 milimetrů váží 20 kilo a obsahuje více než osm tisíc ručně řezaných a odlitých písmen a je opatřena 74 barevnými dřevoryty tištěnými v 544 barvách.

To vše doplňuje infobox nabízející další množství fotografií a to jak věnovanou Váchalovu dílu, tak historii krajiny.

To vše je možno na Kvildě shlédnou do konce září a to denně mimo pondělí.

Jaroslav Pulkrábek