Jde o prostor za kostelem sv. Štěpána, kde se pohřbívalo od roku 1893 a který byl následně zničen armádou v roce 1978. Tehdejším představitelům režimu byl trnem v oku. Hřbitov u kostela byl totiž až do konce války místem posledního odpočinku hlavně německy mluvících obyvatel Kvildy. Dodnes ale místo navštěvují jejich potomci z Bavorska.

Pietní místo obec obnovila

O obnovení hřbitova a pohřbívání usilují Kvildští mnoho let. Současný starosta Václav Vostradovský, který obec vede od roku 2003, užv letošních volbách sice nekandiduje, ale ujišťuje, že zastupitelé dali při hlasování jasně najevo, že obnova hřbitova je jednou z priorit obce. Lidé z Kvildy a okolí totiž mají nejbližší hrobová místa ve Vimperku, Sušici, Klatovech nebo na nedávno obnoveném hřbitově v Borových Ladách.

Zdroj: Jana Vandlíčková

V současné době je vše na dobré cestě. Tu ale částečně pozdržely pozemkové úpravy. Obec totiž vyčkávala na jejich ukončení do konce letošního července. „Došlo ke kompletnímu přečíslování všech parcel na Kvildě, úpravy řešily celý katastr, tedyi hřbitov,“ vysvětlil Václav Vostradovský.

Kvilda a okolí.
Nové vedení šumavské Kvildy musí postavit vodojem i čističku

Obec zároveň musela nechat zpracovat hydrogeologický posudek. „Ten nám říká, že vyšší hladina vody tam není a vše je v pořádku a bude možné prostor použít k pohřbívání,“ vysvětlil končící kvildský starosta Václav Vostradovský.

Nekonečné papírování tak může pokračovat a na Kvildě věří, že se podaří dojít do zdárného konce. V tuto chvíli je pozemek hřbitova kompletně zaměřen. Dvě třetiny pozemků by měly být zachovány pietě. Právě tam byl původní německý hřbitov. Zbylou část je možné využít pro pohřbívání v současné době. Místní lidé i turisté mají o takovou možnost zájem.

Ilustrační foto
Kdo chce vést vaši obec na Prachaticku? Deník přináší kandidátky

Torza původních pomníků jsou pietním místem od srpna roku 2008, které je označeno informační tabulí. Právě z ní se návštěvník dozví, že se obec snaží vyrovnat s minulostí a na německé obyvatele pohřbené na kvildském hřbitově nezapomíná.

Pátrání po náhrobcích

Likvidace hřbitova v sedmdesátých letech minulého století byla podle místních lidí naprosto nesmyslná. Ti, kdo se o ni postarali, palicemi rozbili kříže na náhrobcích, fotografie zesnulých odstranili a různě je rozvezli po okolí v domnění, že už je nikdy nikdo nenajde.

 Část historických náhrobků našli Kvildští na černé skládce za obcí. „Byly zarostlé křovím,“ popisuje Václav Vostradovský. Zástupci minulého režimu nechali na zrušeném hřbitově jen ústřední kříž a hrobku rodiny Strunz.

Kvilda a okolí.
Komentář: Starosta se musí starat o místní i turisty

 Když se pak po létech kříže zase našly, chtěli Kvildští jen několik z nich vytahat z kopřiv a vrátit je zpátky. Nakonec bylo původních náhrobků objeveno na tři desítky. „Všechny jsme umístili zpátky,“ dodává Václav Vostradovský.

 Za původním hřbitovem byla ještě márnice. Původní hřbitov obec zatím nechala oplotit. Časem by se mohl jeho vzhled ještě vylepšit například novou hřbitovní zdí.