Sice se frustrace z poslední doby na mnohých z nás podepsala – na chování k druhým, na jisté společenské etice, ale restrikce dávno pominuly, takže už není prostor na výmluvy. A mnozí z nás velmi doufají, že se věci kolem opět dostanou do přijatelných kolejí.

Přístup k hendikepovaným lidem u nás není obecně úplně růžový. Je tomu zhruba osm let, co mnohým lidem, závislým zcela nebo částečně na pomoci druhých, odebraly úřady z nařízení vlády i příspěvky na péči. Pro některé z nás to byl jasný důkaz, že bezpáteřnost a chamtivost posvěcená mocí nezná hranic lidskosti. Málokdo si uvědomuje, o co více překážek staví do života člověku postižení.

Čistota půl života
Čistota půl života. Teď máme navíc roušky, testy, desinfekci…

Krásný příklad solidarity jsou parkovací místa před paneláky a nákupními domy. Místa vyhrazená pro invalidy jsou krásně vyznačeny, a přesto denně můžeme vídat hyeny, které na těchto místech zaparkují svoji kraksnu bez povolení a zabírají místo těm, pro které každý krok navíc je vysilující, nebo dokonce bolestivý.

Nedostatky a mezery

V naší zemi je spousta škol pro děti se speciálními potřebami. Co se pod tímto pojmem skrývá, vysvětlil ředitel jedné z takových škol, pan Karel Zerzáň: „Naše škola (Základní škola a Mateřská škole Uherské Hradiště, Šafaříkova) vzdělává žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Jedná se o žáky s poruchami autistického spektra, mentálním postižením i různými druhy kombinovaného postižení.

Nedílnou součástí výuky jsou také nejrůznější terapie jako například koncept bazální stimulace, míčková facilitace, synergická reflexní terapie, multisenzorická terapie ve snoezelenu, ergoterapie, hipoterapie, canisterapie, logopedie a další.

Terapie pomáhají žákům v jejich osobnostním rozvoji, podporují tělesný vývoj a velkou měrou zlepšují kvalitu jejich života. V období uzavření škol bohužel nebylo možné, aby uvedené terapeutické techniky mohly být se žáky realizovány.“

I když si vedení školy s pedagogy i asistenty skvěle během restrikcí poradili, a byli schopni vymyslet a realizovat on-line výuku, je jasné, že specializované procedury a terapie nemohli svým žákům poskytovat.

Členové týmu hry Valorant během tréninku probírají taktiku a analyzují zápasy, které už odehráli
Matkou šampiona aneb Esport má budoucnost

Co se dá dělat, restrikce zasáhly i atlety, neboť se vztahovaly samozřejmě i na plavecké bazény a sportoviště, nebo například lidi v rekonvalescenci po operacích a úrazech či s dlouhodobými chronickými problémy, protože lázeňská zařízení fungovala jen z části, anebo vůbec. U restrikcí a celosvětové krize se to dá pochopit.

Co ale skutečně není jasné, je absence míst pro zdravotníky, ve školách pro děti se speciálními potřebami. Ti jsou totiž pro péči o dítě mnohdy životně důležití, jak vysvětluje pan ředitel Zerzáň:

„Problémem, který školy našeho typu trápí již dlouhá léta, je absence tabulkového místa zdravotnického pracovníka, který by mohl vykonávat ve škole některé jednoduché zdravotní úkony. Ve speciálních školách totiž najdeme žáky s různými druhy onemocnění, žáky, kteří potřebují přijímat nápoje a stravu sondou přímo do žaludku (PEG) nebo žáky, kteří jsou napojeni na přístroj podporující dýchání, a je třeba jim pravidelně odsávat sekret z dýchacích cest.

Naše školy také navštěvují žáci trpící epilepsií, kteří při záchvatu potřebují podání vhodného léku nebo žáci s diabetem, kteří si sami z důvodu postižení nedokáží aplikovat inzulín. Popsané úkony nesmí provádět pedagogický pracovník, pouze pracovník zdravotnický a takového pracovníka školy nemají.

Velmi bych si přál, aby se tato patová situace vyřešila a rodiče i pedagogové mohli mít jistotu, že o každého žáka je ve škole dobře postaráno nejen po stránce výukové, ale i po stránce zdravotní.“

Výuka se ze škol přestěhovala do domácností. A u monitoru mnoho žáků také dostalo vysvědčení
Do školy. Zopakuje se další noční můra?

Rodiče dětí s těmito hendikepy se tak mohou doslova zbláznit neustálým strachem, stejně jako svědomití pracovníci školních zařízení, nehledě na zdravotníky nemocnic, kteří musí v případě nutnosti pokaždé přijet provést pro ně v podstatě rutinní úkol. Zda jde o byrokratický problém, neochotu anebo nezájem, bychom se museli zeptat přímo na ministerstvu školství, ale možná je lepší s touto otázkou počkat pár neděl do voleb.

Na závěr jedno krásné přání pana ředitele ZŠ a MŠ v Uherském Hradišti, který svým pozitivním přístupem spolu se zaměstnanci školy nejen ustáli krizi posledních let, ale také neustále dodávají sílu a podporu rodičům svých žáků: „V novém školním roce se těším na školu plnou žáků a pedagogů, kde se budeme společně potkávat každý den a budeme žákům předávat vědomosti a dovednosti potřebné pro praxi reálného života.“

Září patří dětem
Předplaťte si Deník.cz a čtěte vše bez omezení. Navíc získáte zdarma unikátní e-knihu Hobby s dětmi, plnou rad a tipů, jak kvalitně trávit čas se svými dětmi.