Tradiční klasifikace od 1 do 5 přestává odpovídat potřebám moderního vzdělávání. Učitelé k různým pracím kromě klasické známky přidávají slovní hodnocení, ve kterém poukazují na slabá a silná místa práce žáka nebo studenta. Přesto však většina českých škol od známek neustoupila.

Na jednu stranu se zdát být poměrně jednoduché přidělit známku od 1 do 5. Na straně druhé i sebelepší kantor se při hodnocení někdy dopustí prohřešku ve formě subjektivních pocitů. Jen málo testů a prací lze hodnotit jednoznačně. Ještě obtížnější je to při ústním zkoušení.

Saša školí učitele po celém Česku
Školy potřebují více respektu a spolupráce, tvrdí Saša Dobrovolná

Známky rozdělí děti a dospívající ve třídě do různých skupin. Od premiantů přes ty průměrné až po věčné potížisty nebo absentéry, kterých cílem je vyhnout se reparátu. Často se žáci takto „zaškatulkují“ a je pro ně později obtížné překročit vlastní školní stín. Pocit zklamání a selhání je někdy provází i celý život.

S odstupem času však situaci mohou sami hodnotit jinak. „Až po maturitu jsem byla premiantkou, samé jedničky jsem měla, aniž bych se učila. Jediné, nad čím jsem trávila čas, byla chemie a občas elektrotechnika. Po těch letech vidím, že to bylo zbytečné. Bez učení bych měla dvojku,“ říká Petra K., která absolvovala matematicko-fyzikální gymnázium.

Milí školáci v Indii
Školáci: Někde se učí i v létě a v sobotu

„Dceři se snažím neustále klást na srdce, že dvojka a trojka jsou také známky. Věnuje se aktivně sportu a na školu tolik času nemá. Teď v 6. třídě už samé jedničky mít asi nebude. Mně to vůbec nevadí, nikdo se jí na známky ptát jednou nebude. Chci aby byla dobrá v předmětech, které ji baví. Naštěstí jsou to jazyky a matematika. Moje „samé“ mi lepší práci získat nepomohly. Věřím, že to pochopí i ona a nebude ji dvojka trápit.“

Je dobré si uvědomit, že děti nemají povinnost plnit ambice svých rodičů. Škola je má naučit dovednosti, které později využijí při dalším studiu nebo práci. Měli by na to pamatovat i pedagogové. Naštěstí jsou mezi nimi tací, kteří to dobře ví. A dokáží studenty motivovat právě známkou.

Emoční vývoj a socializace zapojení dítěte do lidské společnosti vstupem do školy výrazně postupuje
Všichni na psychiatrii nechodí, ale mnozí si se sebou neví rady

„Je teprve 2. září a mám jedničku z matiky,“ říká nadšeně Matyáš H., student druhého ročníku střední ekonomické školy. „Naše kantorka se rozhodla nás všechny motivovat. Vstupujeme do nového roku s dobrou známkou a fakt z toho máme radost, i když matiku zrovna moc nemusíme. Matikářka je fajn.“

Ať už máte na známkování jakýkoliv názor, snažte se nedělat z toho atomovou vědu. Snažte se stát nohama na zemi a neočekávat, že z vašich dětí budou géniové a kvantoví fyzici.

Je těžké najít rovnováhu mezi tím, na co má dítě schopnosti a co od něj očekávají rodiče nebo škola. Rozumný kompromis je cestou k budoucím úspěchům. I dvojka nebo trojka je známka. A ne každá jednička je opravdu jednička.

Září patří dětem
Předplaťte si Deník.cz a čtěte vše bez omezení. Navíc získáte zdarma unikátní e-knihu Hobby s dětmi, plnou rad a tipů, jak kvalitně trávit čas se svými dětmi.