Nejčastěji se potvrdí u dětí při nástupu do školy, u kluků to bývá až čtyřikrát více než u dívek. Charakteristické projevy v chování jsou hyperaktivita, porucha pozornosti, impulzivita, poruchy řeči, paměti, nerovnoměrnosti v emoční oblasti.

První projevy se objevují již u malého miminka, kdy bývá neklidné, mívá problémy s biorytmy, tedy režimy spánku a bdění. Samozřejmě to neznamená, že každé dítě, které špatně spí, bude mít do budoucna problémy. U dětí trpících ADHD se obtíže dále prohlubují.

Psychologický dopad karantény může být rozsáhlý
Vyhledat psychologa není ostuda

Podle odborníků jsou dysfunkce označení pro nerovnoměrnosti ve vývoji, obtíže či nápadnosti v chování dítěte. Někdy se jim říká „specifické poruchy učení a chování“ a můžeme se setkat i se starším názvem „lehké dětské encefalopatie“. Všechny vyjadřují totéž: jsou to drobné odchylky ve funkci mozku, které vznikají z nejrůznějších příčin, a to v samém počátku nebo průběhu těhotenství, při porodu nebo během časného dětství.

Dysfunkce bývají ztotožňovány s hyper/hypoaktivním či hyper/hypokinetickým syndromem. Podle Americké psychiatrické asociace „syndrom deficitu pozornosti“, jinak také ADD, a „syndrom deficitu pozornosti spojený s hyperaktivitou,“ neboli ADHD. Vznikají z fyziologických příčin, takže maminky ani děti samotné za ně nemohou a obviňovat se ze selhání není na místě.

Mozkové dysfunkce vznikají drobným poškozením nervové soustavy v raných vývojových obdobích. Může se při tom projevovat vliv genetických odchylek, i když nejčastější je kombinace obou vlivů. Někdy jsou ADHD projevem pozdějšího zrání, tedy opožděného vývoje centrální nervové soustavy.

I když se jedná o dysfunkce vrozené, dají se vhodnými výchovnými postupy ovlivnit a korigovat. Částečně je pomocníkem i sám vývoj, protože spolu s ním dozrává i nervová soustava a některé projevy ztrácí na intenzitě, nebo zcela vymizí. Na vývoj se ale nedá spoléhat, správné vedení, výchova a pomoc odborníka je nejvíce nápomocným nástrojem.

Psychologické pohádky vs. lékařská věda

V roce 1990 studie Amerického institutu duševního zdraví u dospělých s poruchou pozornosti a hyperaktivní poruchou zjistila nedostatečné využití glukózy ve frontálních oblastech mozku. Jiné studie prokázaly nedostatečné prokrvení prefrontálních oblastí.

„Frontální lalok spotřebovává méně glukózy, protože nepracuje, aktivní část mozku si o glukózu řekne, protože je aktivizována s neuronální síti, kde se domlouvají buňky neurotransmitery. Častý omyl mezi lidmi je pověra, že „dáte dítěti s ADHD cukr a ono se zdivočí a bude mít moc energie, tedy bez cukru bude bez problémů - jak prosté a netřeba do nich valit léky“ - to cituji otce pacientů,“ vysvětlil přední dětský psychiatr a psychoterapeut Vítězslav Kouřil.

psycholožka Lenka Rambousková
Nesnažte se bavit děti pořád. Klidně, ať se chvíli nudí, radí psycholožka

Rada rodičům je zde jasná – namísto hloupých pověr je zapotřebí dítě vzít na vyšetření k odborníkovi, který stanoví správnou diagnózu a podle ní léčbu, přístup a řešení.

Výzkum publikován v roce 1999 přinesl důkaz o nižším množství šedé i bílé hmoty mozkové ve frontálních lalocích. Právě poruchy v těchto oblastech mají za následek nepozornost, nesoustředěnost a snadnou vyrušitelnost.

Studie EEG opakovaně nacházely u dětí s ADHD školního věku aktivitu, která náleží věku předškolnímu. V záznamech se objevovaly pomalé frekvence, "útlumové" nebo dokonce "spánkové" v předních oblastech mozku. Pomalá aktivita běžně ještě vzrůstala, byl-li mozek vystaven úkolu, jako je čtení, počty, nebo inteligenční test.

EEG je sice pro klinickou praxi hlavně metodou odhalující eventuelní neurologickou problematiku, ovšem odborníci za pomocí encefalografu prokázali, že ADHD není jen dobový výmysl a trend.

Nedostatek hormonů

Každá z přibližně 16 miliard nervových buněk mozkové kůry je svými výběžky propojena s asi 1 200 jiných neuronů. Jejich komunikace probíhá biochemicky, pomocí neurotransmiterů. Výzkum zjistil, že mozek jedinců s poruchou pozornosti nevyrábí dostatečné množství některých transmiterů, zejména dopaminu, který je jedním z hlavních "energizérů" mozkové činnosti.

Hyperaktivní syndrom se vyznačuje nedostatkem serotoninu, neurotransmiteru vyvolávajícího pocit pohody a zklidnění. Při nedostatku dopaminu se cítíme bez energie, bez vůle, bez jiskry. Při nedostatku serotoninu jsme rozladění, v nepohodě.

Děti ochutnaly čerstvé a zdravé potraviny
Děti potřebují hořčík i fosfor

Tady by mohli rodiče a někteří učitelé použít malinko empatie. Představme si sami, že jsme bez důvodu dlouhodobě v nepohodě, špatně se nám soustředí, máme výkyvy nálad, jsme bez energie, rozladění nebo naopak nevíme, co se sebou. V takových stavech můžeme stěží podávat vrcholové výkony, nehledě na to, jak inteligentní nebo schopní jsme.

Tak se velmi často cítí děti a lidé s ADHD, nehledě na činnost nebo okolnosti. Navíc je pravděpodobné, že ADHD jako celkové oslabení nervové soustavy se netýká pouze poznávacích funkcí, ale předurčuje svého nositele k závažným poruchám citů a nálad, tedy k úzkosti a někdy i depresím.

Proto než trestat dítě za fyziologickou odchylku nebo demotivovat je špatnými známkami, je důležitější poradit se s odborníky a nechat dítě řádně vyšetřit a diagnostikovat. K tomuto jsou nejlépe vyškoleni speciální pedagogové, psychologové a psychiatři.

Září patří dětem
Předplaťte si Deník.cz a čtěte vše bez omezení. Navíc získáte zdarma unikátní e-knihu Hobby s dětmi, plnou rad a tipů, jak kvalitně trávit čas se svými dětmi.

Autor: Radim Černý