Bioprodukt je obecně jakákoliv surovina rostlinného nebo živočišného původu, která pochází z ekologického hospodářství a je na ni vystaven platný certifikát a biopotravina je potravina vyrobená z produktů ekologického zemědělství za podmínek určených zákonem, která splňuje požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost (např. bez použití umělých hnojiv, škodlivých chemických postřiků či geneticky modifikovaných organismů a výrobků na jejich bázi).

Čili na jejich skutečné rozpoznání od fejků a morů na peněženky, je stejně bez znalosti zákona, ověření certifikátu, návštěvy původu a chemických rozborů hnojiva, půdy a vody nerozeznáme. Kdo by na to měl energii, čas a peníze, když chce domů koupit něco zdravého?

Osobně zastávám názor, že jedy máme ve vodě, potravinách, ve vzduchu a všude kolem, tak bioobchodům příliš nevěnuji pozornost. Více důležitý než původ potravin je jejich správný balanc, a to kvůli obsahu živin nezbytných pro zdraví.

Děti tloustnou, jejich jídelníček postrádá ovoce a zeleninu
Děti musí pochopit, proč jíst zdravě. Podívejte se na jídelníček od specialistky

Pokud si s jídelníčkem rodiče nevědí rady, vždy je dobré poradit se s odborníkem. Nemusí to stát velké peníze, v každé nemocnici by měl být nutriční specialista a minimálně dětský lékař by měl mít informaci, kam se obrátit.

V našem těle se neustále odehrávají metabolické procesy, které usměrňují minerální látky. Uplatňují se při tvorbě tkání a jsou součástí hormonů, bílkovin, tuků a enzymů. Mezi minerály patří elektrolyty (sodík, draslík), makro a mikroelementy (vápník, fosfor, hořčík, železo a zinek) a stopové prvky (jod, fluor, kobalt, selen, měď..).

Pro naše tělo jsou minerály velmi důležité a bez výjimky je musíme tělu dodávat, protože si je náš organismus nevyrobí. V potravě je důležité nejen jejich množství, ale i vzájemný poměr. Mají vliv na pevnost kostí, sklovinu zubů, některé mají vliv i na cholesterol v krvi.

K čemu jsou v těle minerální látky

Sodík a draslík obsah vody v tkáni. Vápník je součástí zubů a kostí, a je celkově důležitý pro chemickou rovnováhu v těle. Reguluje srdeční rytmus a nervové a svalové funkce a je důležitý i při srážení krve. Jeho nedostatek vede k osteoporóze, onemocnění řídnutí kostí.

V kostech je také fosfor. Ten je potřebný i pro činnost a vývoj mozku, nervových tkání, pro tvorbu některých enzymů a pro udržení pravidelného srdečného tepu. K regulaci fosforu a vápníku přispívá mimo jiné i vitamín D.

Pro prvňáčka je podle lékařů vhodnější aktovka s pevnější konstrukcí, batohy se hodí spíše pro starší děti
Škola není nepřítel. Ale aktovky bývají těžké pořádně

Hořčík se podílí na produkci naší energie a přenosu nervových vzruchů, nachází se v zubech, ve svalech a v kostech nebo ve srdečním svalu. Jeho nedostatek často doprovází svalové křeče, ale může vést až k poruchám činnosti srdce.

Bez železa bychom žít nemohli vůbec – jeho hlavní funkcí je vázání kyslíku v krvi a tedy okysličování orgánů a svou roli plní při tedy dýchání. Tří čtvrtiny železa v těle je vázáno v krvi na hemoglobin a při jeho nedostatku vzniká anémie a oslabení imunity.

Zinek zvyšuje účinnost hormonů a jeho nedostatek zapříčiňuje poruchy růstu a hojení ran, má vliv na vypadávání vlasů a na plodnost. Jod je zase nepostradatelný pro činnost štítné žlázy, která při jeho nedostatku nestačí produkovat dostatek hormonů potřebných pro organismus.

Selen má podobné antioxidační účinky, jako vitamín E a působí preventivně proti vzniku rakoviny. Je důležitý pro krevní oběh, ovlivňuje prokrvení srdečního svalu a jeho regeneraci. Při jeho nedostatku může dojít k degenerativním změnám v orgánech.

Fluor je důležitý pro tvorbu skloviny na zubech a tedy pro prevenci zubních kazů.

Voda nejen hydratuje

Veledůležitou součástí potravy a živin je pitný režim, zejména čistá voda. Všechny látkové proměny v těle se odehrávají ve vodním prostředí. Dostatek vody v těle je nevyhnutelné pro normální chod všech fyziologických funkcí. Množství vody v těle závisí na věku člověka. U novorozenců tvoří voda 80% hmotnosti, u dětí 65-70%, v dospělosti asi 60-70%.

Pracovní místo není jen stůl a židle
Pracovní místo není jen stůl a židle

Výdej vody v těle probíhá močením, vylučováním, pocením ale i dýcháním. Potřeba jejího příjmu se projevuje pocitem žízně. Každý by měl denně vypít jisté množství vody, děti nejméně 1,5 – 2 litry, dospělí zhruba o litr více. Teplota vody pro pití by měla být 8-10° C, při nižší teplotě můžou děti klidně nastydnout. Když je teplota vody vyšší, nemá osvěžující účinky.

Zdravý pitný režim by se měl u dětí pěstovat už ve školách v rámci zdravých životních podmínek, rodiče by se měli zajímat, jak u jejich dětí skutečně probíhá.

Ne všechny typy pití jsou ale zdravé, nehledě na obsah vitamínů na obalu. Do potravin se přidávají cizorodé látky, které nejsou jejich přirozenou součástí. Nejčastěji jsou to barviva a aditiva pod zkratkou E, což jsou hlavně chemické konzervační prostředky pro prodloužení trvanlivosti.

Některé jsou neškodné, dokonce mohou mít i pozitivní vliv jako kyselina mravenčí nebo benzolová. Ale objevují se i umělá sladidla, syntetická barviva a glutamany, které jsou i pro zdravého člověka jedovaté, nehledě na poučky ve wikipedii.

„Jako člověk s diagnózou Crohnovy nemoci mám sice život naprosto normální, až na dietetická omezení. Čemu se musím vyhýbat, jsou převážně slupky z ovoce a zeleniny, jadérka, mák a konzervanty v potravinách, a to hlavně glutamany. Glutaman sodný působí na chuťové buňky a přidává se do ochucovadel jako oblbovák, po kterém nám chutná cokoliv.

Na ty mne upozorňovali gastrologové i dietologové, protože pro zdravého člověka jsou jedovaté a můžou způsobovat zažívací potíže, lidem trpícím na záněty zažívání jako já, mohou velmi uškodit a zhoršit zdravotní stav,“ prozradil Radim Č., který s diagnózou Crohnovy nemoci zápasí více než 20 let.

Životní styl
Životní styl českých dětí: lepší, než si myslíme

Přítomnost těchto látek by měla být přísně sledována a kontrolována, není ale žádným tajemstvím, že glutamany jsou dle státních norem v potravinách povoleny. Glutaman sodný je označovaný jako E621, je běžně součástí směsí koření.

Příkladem evolučních nemocí stresovaných dětí, u kterých glutaman sodný vážně komplikuje zdravotní stav, je zmiňovaná Crohnova nemoc, kterou mohou onemocnět pouze lidé určitého věku – převážně dospívající adolescenti kolem 16-17 roku života a pak lidé kolem čtyřicítky.

Září patří dětem
Předplaťte si Deník.cz a čtěte vše bez omezení. Navíc získáte zdarma unikátní e-knihu Hobby s dětmi, plnou rad a tipů, jak kvalitně trávit čas se svými dětmi.

Autor: Radim Černý