Zatímco pro generaci dnešních babiček a dědečků je návštěva psychoterapeuta pořád ještě krajním řešením problémů a hlavně společenským stigmatem, jejich potomci to už vidí jinak. Nejenže se odbornou pomoc neostýchají vyhledat sami za sebe, ale čím dál častěji se stává, že na sezení dorazí s celou rodinou. Přesněji s těmi členy, jichž se problém týká: se svými dětmi a novým partnerem, s vnučkou nebo matkou.

Září patří dětem
Předplaťte si Deník.cz a čtěte vše bez omezení. Navíc získáte zdarma unikátní e-knihu Hobby s dětmi, plnou rad a tipů, jak kvalitně trávit čas se svými dětmi.

„I v rozpadlých rodinách, kde už rodiče spolu nežijí, mají o terapii stále častěji zájem oba expartneři,“ tvrdí psycholožka Pavla Jirásková z pražského centra pro rodinu Triangl.

Odborníci si zvýšený zájem posledních let vysvětlují lepší osvětou. „Veřejnost je o možnostech psychoterapie dobře informovaná, odpadají tabu z návštěv u psychologa. Lidé už nevyžadují, že musí přijít zadním vchodem, naopak. Možná i díky americkým seriálům je dnes spíše ,in‘ mít svého psychoterapeuta,“ všímá si Juraj Žáček, vedoucí centra Triangl a rodinný poradce.

Psychologický dopad karantény může být rozsáhlý
Vyhledat psychologa není ostuda

Rodinná terapie se od klasické liší v tom, že se na člověka nedívá jako na samostatnou jednotku, ale jako na součást rodinného společenství. Dokáže tedy zklidnit vzájemně vypjaté vztahy, zlepšit komunikaci a fungování rodiny jako celku.

Má vaše dítě potíže začlenit se do školního kolektivu, neposlouchá vás nebo má nezvladatelné záchvaty vzteku a vy si nevíte rady? Rozvádíte se a potřebujete poradit, jak situaci vysvětlit dětem? Nebo chcete zlepšit komunikaci s expartnerem? To všechno jsou situace, v nichž může rodinná terapie pomoci.

Přesto občas lidé váhají, jestli je jejich dítě nebo situace doma skutečně už „zralá na psychologa“. Odpověď je jednoduchá: pokud vás napadlo se na něj obrátit, pak je čas se k nějakému skutečně objednat. V tom momentě už jste si nejspíš zkusili pomoci sami, ptali jste se na radu přátel, hledali ve výchovných příručkách, řešili problém s učitelkou. Marně.

„Občas k nám rodiče přicházejí i s doporučením od lékaře. Potomek je z medicínského pohledu zcela zdráv, a tak řešení jeho somatických potíží, typicky bolesti břicha, je třeba hledat jinde, například v psychoterapii,“ říká Žáček.

Rodinná mapa

Než se přistoupí k samotné terapii, je třeba, aby se psychoterapeut seznámil s fungováním vaší rodiny. Ve zmíněném centru Triangl většinou jde o vstupní, úvodní setkání rodičů se sociální pracovnicí Monikou Prajzlerovou.

„Bavíme se o tom, s čím k nám přicházejí, jakou pomoc hledají, mapujeme rodinnou situaci a historii. Potom absolvují troje rodičovská setkání, kde rozebíráme situace, se kterými se potýkají, bavíme se o tom, jak je řeší, co by šlo dělat jinak, co funguje a co ne.“

V některých případech i to stačí k vyřešení problému, pokud ne, zahájí se individuální terapie s dítětem nebo právě s celou rodinou.

Jsou učitelé, kteří se pro své žáky stali černou můrou
Je to semetrika a zasedla si na mě, tvrdí vaše dítě. Co s tím?

Občas se stává, že rodiče chtějí terapii pro dítě, které má podle nich problém. Odborníci ale brzy zjistí, že „chyba“ je spíše na straně rodičů a jejich přístupu k dítěti.

„Chápu to. Pro rodiče může být přijatelnější a méně zraňující vidět problém u dítěte než si přiznat, že něco nedělají až tak úplně správně,“ uvádí Žáček. Psycholog se v takových případech snaží s rodiči-klienty dohodnout na terapii zahrnující vedle individuální práce s dítětem i rodičovské poradenství a práci s rodinou.

Kdy se to hodí?

Ne vždy je však společná rodinná terapie možná a vhodná. Někdy jsou například vztahy v rodině vyhrocené natolik, že je lepší, když jednotliví členové chodí na sezení individuálně. Ať tak či onak, nelze očekávat, že se výsledky terapie dostaví po prvním sezení. Zejména v případě dětí platí, že jde o běh na dlouhou trať – na půl roku až jeden školní rok.

„Dnes už rodiče naštěstí chápou, že individuální práce s dětmi má jiné plynutí než terapie dospělých, a už nechodí s nárokem, aby po dvou třech setkáních nastala výrazná změna,“ říká psycholožka Jirásková, která se specializuje na práci s dětmi.

Šárka Francírková, ředitelka organizace Šafrán dětem
Šárka Francírková: Nejhorší je cítit dusno a nevědět, o co jde

Ta probíhá formou dětem nejpřirozenější – hrou. A ta může mít i v terapeutické poradně různé podoby: malování, hraní s pískem, s modelínou, s figurkami, deskové hry, zpívání a podobně. „Je na dítěti, jaký způsob sebevyjádření si zvolí,“ říká psycholožka.

Rodiče dnes už nemusejí bojovat s předsudky ohledně psychologické pomoci, řeší ale jiný problém. Vůbec se k nějakému dětskému psychologovi dostat. Česko se momentálně potýká nejen s nedostatkem pediatrů, ale právě i dětských psychologů. Objednací lhůty bývají v řádu měsíců, u těch vyhlášených i půl roku.

Kde hledat pomoc

Triangl spadá pod Centrum sociálních služeb Praha, které provozuje mimo jiné i manželské poradny pro páry, noclehárnu pro lidi bez domova na lodi Hermes a azylový dům pro matky s dětmi. Primárně se zaměřuje na terapeutickou pomoc rodinám s dětmi. Financuje jej pražský magistrát a jeho služby jsou bezplatné.

Triangl je pravidelným účastníkem festivalu Mezi ploty.

Vlasta je moderní časopis plný inspirace a zajímavého čtení. V pravidelných rubrikách rozebírá aktuální ženská témata, zabývá se partnerskými i mezilidskými vztahy, současnými trendy v kosmetice, módě, jídle i cestování. Přináší zajímavé rozhovory s osobnostmi, názory odborníků a nechybí ani televizní program. Týdeník Vlasta znamená rozmazlování, které si může dovolit každá žena.