Až patnáct kilo dokázaly některé děti nabrat během jednoho pandemického roku. Takovou zkušenost má Jan Boženský, primář dětského oddělení z Nemocnice Agel Ostrava-Vítkovice.

„Dříve měly děti alespoň minimum pohybu při cestě do školy a ze školy a v hodinách tělesné výchovy, část z nich pak při kroužcích nebo i při sportovních aktivitách s rodiči. Toto všechno na rok téměř úplně odpadlo,“ vysvětluje lékař. Domácí nudu, stereotyp a nezáživnou distanční výuku tak děti často rozbíjely i pověstnými nájezdy na ledničky nebo spíže se sladkostmi.

Děti tloustnou, jejich jídelníček postrádá ovoce a zeleninu
Děti musí pochopit, proč jíst zdravě. Podívejte se na jídelníček od specialistky

Za tloušťkou českých dětí ale nestojí jen pandemie. Tloustnou totiž dlouhodobě. Vývoj obezity a nadváhy u dětí sleduje i Český statistický úřad (ČSÚ), který provedl srovnání dat z let 1996 až 2016. Výsledky ze 46 pediatrických ordinací napříč republikou dokládají dlouhodobý negativní trend jednoznačně.

Září patří dětem
Předplaťte si Deník.cz a čtěte vše bez omezení. Navíc získáte zdarma unikátní e-knihu Hobby s dětmi, plnou rad a tipů, jak kvalitně trávit čas se svými dětmi.

„Procento dětí s vyšší hmotností mezi lety 1996 a 2011 stouplo o sedm procentních bodů, přičemž podíl obézních dětí se v tomto období téměř zdvojnásobil,“ uvádí statistici ve studii Zdraví dětí 2016.

Do roku 2016 se množství dětí s nadváhou ve srovnání s dvěma uplynulými dekádami zvedlo o další tři procenta. V roce 2016 pak ČSÚ uvádí, že nadváhou a obezitou trpí osmnáct procent dětské populace. Náchylnější k vyšší váze jsou nepatrně více chlapci, než dívky.

Dětské ordinace se také shodly na tom, že obezita způsobuje zdravotní komplikace už i malým pacientům. „Děti s nadváhou a obezitou mají ve srovnání s dětmi s normální hmotností vyšší hodnoty některých složek lipidového spektra, zejména HDL cholesterolu a triglyceridů a mají častěji zvýšený krevní tlak. U obézních dětí byly hodnoty v pásmu hypertenze zjištěny pětkrát častěji,“ doplňuje studie.

Děti ochutnaly čerstvé a zdravé potraviny
Děti potřebují hořčík i fosfor

Tlusté děti mají také od útlého věku více problémy s pohybovým aparátem a vadným držením těla. Důvody, které vedou k obezitě jsou podle odborníků jasné. Energetický příjem vysoce převyšuje výdej. České děti se málo hýbou a špatně jedí. Často si přitom na tloušťku zadělávají úplně zbytečnými návyky.

„Například u deseti až jedenácti procent českých dětí byla zaznamenána nadměrná konzumace energetických nápojů,“ potvrzuje Michal Kalman, hlavní řešitel české části Mezinárodní výzkumné studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků (HBSC).

Klíčová role rodičů 

Role rodičů je přitom u nápravy zlozvyků klíčová. Často jsou to ale právě oni, kdo selhává nejvíce. „Obezitogenní prostředí je klíčové, pokud jsou oba rodiče obézní, je pravděpodobné, že obézní bude i dítě,“ pokračuje Kalman. Rodiče by také měli sledovat, zda má dítě dostatek pohybu a dobré stravovací návyky a včas zasáhnout.

Velký vliv v této intervenci ale hraje i socio-ekonomický status. Podle výzkumu české HBSC se vyšší počty obézních dětí objevují u sociálně slabších rodin. Koreluje to i se sociální strukturou regionů. Nejvíce tlustých dětí, až 27 procent z celkového regionálního počtu, žije v Ústeckém kraji. Naopak v Praze, která je hodnocena jako region s nejvyšší životní úrovní, je to jen 22 procent.

Šárka Francírková, ředitelka organizace Šafrán dětem
Šárka Francírková: Nejhorší je cítit dusno a nevědět, o co jde

„V hůře situovaných rodinách se častěji na stolech objevují sladké limonády, kolové nápoje,“ popisuje Michal Kalman. Ač je to možná zvláštní, značkový sladký nápoj, který není nijak levný, je v některých rodinách známkou prestiže.

„Z celoevropských výzkumů je patrné, že čím se v Evropě dále posouváme na východ, je tento jev zřejmější. Naopak třeba ve Skandinávii či Holandsku se na stolech v rodinách objevuje běžně voda,“ popisuje Michal Kalman. To samé se pak týká sladkých tyčinek a podobně. Pandemie pak podle odborníků mezi obezitou dětí ze sociálně slabšího a silnějšího prostředí rozevře nůžky ještě více.

Zajímavosti z české studie o obezitě dětí

Dvacet procent školáků v Ústeckém kraji pravidelně pije energetické nápoje. Nejméně často si je dopřávají děti v Praze, jen necelých osm procent.

V Ústeckém kraji a Libereckém kraji děti nejméně snídají, nejvíce jich začíná jídlem den v Praze. 

Dívky ve věku 11 až 15 let konzumují denně ovoce v 52 procentech. Chlapci oproti tomu jen v 39 procentech. Celkové množství zkonzumovaného ovoce a zeleniny klesá či stoupá úměrně k socioekonomického statusu.

75 procent jedenáctiletých chlapců dochází do sportovního kroužku

Oproti roku 2010 klesl počet dětí, které každodenně konzumují sladkosti o celou třetinu.

Pro 28 procent dětí není voda hlavní tekutinou, kterou pijí. Nahrazují je limonády.

Nejvíce se ve fastfoodech stravují teenageři z Prahy. Vícekrát do měsíce se v nich stravuje 35 procent mladých Pražanů.