Začátek konce Velké tichomořské odpadkové skvrny:

| Video: Youtube

Velká tichomořská odpadková skvrna, anglicky Great Pacific Garbage Patch (GPGP), je rozsáhlá oblast v severním Tichém oceánu. V důsledku oceánských proudů se tam nahromadily odpadky, které se dostaly do moře. Jde především o plasty.

Kalná polévka z plastů

Na plochu poprvé narazila v roce 1997 loď kormidlovaná kapitánem Charlesem Moorem, která se plavila z Havaje do Kalifornie. „Posádka objevila místo, kde oceán vypadal jako kalná polévka složená z různě velkých plastů,“ uvedl ve svém článku web BBC.

Aktuálně se GPGP skládá ze dvou hlavních oblastí: Western Garbage Patch, která se nachází poblíž Japonska, a Eastern Garbage Patch, nalézající se mezi Havají a Kalifornií.

„Jsou tam mikroskopické částice, ale i velké předměty, jako jsou rybářské sítě,“ přiblížil specializovaný web Plastic Collective.

Třikrát větší než Francie

Jak konstatoval web zabývající se problematikou čištění oceánů The Ocean Clean Up, Velká tichomořská odpadková skvrna zabírá plochu o velikosti 1,6 milionu kilometrů čtverečních, což je oblast dvakrát větší než americký Texas nebo třikrát větší než Francie.

Vycházel přitom také ze specializovaného průzkumu s názvem Důkazy, že Velká tichomořská odpadková skvrna rychle hromadí plasty, který vědci zveřejnili na webu Scientific reports.

O obří ekologické zátěži GPGP dále platí, že:

  • Hmotnost plastu v oblasti se odhaduje na 100 000 tun.
  • Celkem v kupě může být asi 1,8 bilionu plastových kousků, což odpovídá 250 úlomkům na každého člověka na světě.
  • Největší hustota odpadků je ve střední části. Jde o zhruba 100 kilogramů na kilometr čtvereční. V okrajových částech koncentrace klesá na asi 10 kilogramů na kilometr čtvereční.

Odkud se vzaly odpadky v moři

„Jde o věci, které zanechali návštěvníci pláží. Rovněž se jedná o předměty, které se z přímořských oblastí dostanou do vody od lidských obydlí během bouřek, kdy je do moře zavleče dešťová voda. A také je to odpad z lodí, který se do vody dostane ať už nedopatřením, či úmyslně,“ shrnul americký zájmový web Oceana.


Nahrává se anketa ...

Plastů bude výrazně přibývat

Program OSN pro životní prostředí (UNEP) shrnul, že se na světě ročně vyrobí kolem 500 milionů tun plastu. Toto množství se pak do roku 2060 ztrojnásobí, pokud nedojde k zásadním opatřením.

„Celosvětově se recykluje pouze asi devět procent plastového odpadu. Až s 22 procenty veškerého plastového odpadu se špatně nakládá a končí jako odpad, přičemž velké množství se nakonec dostane právě do oceánů,“ uvedl UNEP.

Není tak moc pochyb o tom, že se velká odpadková skvrna bude dále rozšiřovat.

V čem je odpadková plocha nebezpečná

Odpadková skvrna má samozřejmě negativní vliv na mořský život.

„Například mořské želvy často zaměňují plastové sáčky za jejich oblíbenou potravu. Albatrosi zaměňují pelety z plastové pryskyřice za rybí jikry a krmí jimi svá mláďata, která pak umírají hlady či kvůli poškození vnitřních orgánů,“ varoval známý web National Geographic.

close Delfín uvězněný v igelitovém pytli. info Zdroj: Shutterstock zoom_in Delfín uvězněný v igelitovém pytli.

Ohroženi jsou tuleni i další mořští savci. Mohou se zamotat do opuštěných plastových rybářských sítí, ve kterých pak zahynou. Podobně dopadají i mořské želvy. „Problém je každou minutou větší a větší,“ konstatoval web CNN.

Odpadková skvrna vytváří nové ekosystémy

Je tu ovšem ještě jedna věc, kterou velká plocha plovoucích odpadků způsobuje. Web CNN připomenul zjištění výzkumníků, že desítky druhů pobřežních bezobratlých organismů byly schopny přežít a rozmnožovat se právě na plastovém odpadu, který léta pluje v oceánu.

„Plastové znečištění v oceánu by mohlo umožnit vytvoření nových plovoucích ekosystémů těch druhů, které normálně nejsou v otevřeném oceánu schopny přežít,“ konstatoval web CNN.

Smutným faktem je, že Velká tichomořská odpadková skvrna není jediným mořským odpadkovým vírem – je jen největším. „Dokonce i lodní trasy na menších vodních plochách, jako je Severní moře, vytvářejí místa s odpadky,“ připomenul web National Geographic.