Narodila se 7. listopadu 1878 ve Vídni jako třetí z osmi dětí v židovské rodině. Už v osmi letech se sama začala věnovat studiu matematiky a vědy, každý večer si dělala poznámky do zápisníku, který pak před spaním ukládala pod polštář.

Bavilo ji chodit do školy, jenže v té době bylo zvykem, že dívky končily docházku ve čtrnácti letech. Panoval názor, že víc vzdělání nepotřebují. Lise prosila otce, aby jí dovolil jít na vysokou, a on tedy sehnal soukromého učitele, který ji připravil k přijímačkám na Vídeňskou univerzitu. Přijali ji, ale musela ještě získat zvláštní povolení, aby vůbec mohla navštěvovat přednášky.

Infocentrum jaderné elektrárny Dukovany.Co je atom? Nejmenší částice běžné hmoty. Vše kolem nás je tvořeno atomy, které jsou tak malé, že je nemůžeme pozorovat pouhým okem. Samotné atomy se skládají ještě z menších částic, kterým říkáme subatomární. Subatomárními částicemi jsou negativně nabité elektrony obíhající kolem jádra uprostřed atomu, dále přímo v atomovém jádru pozitivně nabité protony a nakonec neutrony, které nemají ani kladný, ani záporný náboj. Počet protonů v jádru závisí na tom, jakého typu je látka, kterou atomy vytvářejí – jestli pevná, plynná či tekutá –, a také na tom, jaké chemické prvky ji tvoří. Jak probíhá jaderné štěpení?

Co je nukleární řetězová reakce? Nukleární znamená to samé co „jaderný” nebo „atomový”. Nukleární štěpení nastane, když se jádro atomu rozpadne, obvykle poté, co je bombardováno pomalu se pohybujícími neutrony. Rozpadne se na dvě nová lehčí jádra a nějaké volné neutrony. Když tyto neutrony narazí do dalšího jádra, to se opět rozpadne a celý proces se opakuje – začne se řetězit. Tak vzniká řetězová reakce.

Odkud se bere ta energie? Lise pochopila, že při rozpadu jádra atomu se do okolí uvolní malé množství energie. Pokud se v jedné chvíli rozpadnou jádra miliardy atomů, bude tato energie miliardkrát větší. Objev vedl k ovládnutí jaderné energie a později ke vzniku atomové bomby, na jejímž sestrojení se Meitnerová odmítla podílet. „S tím nechci mít nic společného!“ prohlásila.

Nakonec se v roce 1905 stala teprve druhou ženou, která na této univerzitě získala diplom. Ve třicátých letech 20. století se Lise seznámila s chemikem Otto Hahnem a začali společně pracovat na Berlínské univerzitě. Když se k moci dostal Adolf Hitler, začalo to být v Německu pro židy dost nebezpečné a Lise v roce 1938 raději utekla do Švédska. Tam pokračovala ve vědecké práci a s Hahnem, který zůstal v Berlíně, si vyměňovali dopisy. Ještě téhož roku se tajně setkali v dánské Kodani, kde jí Otto pověděl o svém novém experimentu.

Infocentrum jaderné elektrárny Dukovany.S asistentem Fritzem Strassmannem vzali radioaktivní kov uran a bombardovali ho subatomárními částicemi zvanými neutrony (víc zjistíš v rámečku dole). Výsledky je ale mátly, nerozuměli jim. Předpokládali, že když atomy uranu obohatí o extra dávku neutronů, kov bude těžší. Místo toho byl lehčí – takový jev se nedal vysvětlit žádnou v té době známou vědeckou teorií. Meitnerovou to zaujalo a po návratu do Švédska začala na problému pracovat se svým synovcem Otto Frischem. Zjistili, že neutrony rozbíjejí jádra atomů v uranu na menší kusy.

Tím se uvolňuje energie, která uniká do okolního prostoru, a kov tak ztrácí na hmotnosti. Během měsíce pak vypracovali teorii, že jádro atomu se na pohled dělí podobně jako kapka vody – nejdřív se roztáhne do stran a pak rozdělí na dvě nové kapky, z nichž každá se opět rozdělí na dvě a tak dále. Proces probíhá v miliardách atomů najednou, což uvolní obrovskou energii. Nepochopitelně (a také nespravedlivě) Otto Hahn nikdy nepřiznal Lise její podíl na objasnění, a tím pádem i úspěchu této práce. Meitnerová byla pronikavě inteligentní a pracovitá, navzdory tomu se svět o její zásluze na objevu štěpení jádra dozvěděl až mnohem později. Na Nobelovu cenu za chemii byl v roce 1944 navržen pouze Otto Hahn a o rok později ji také dostal. Lise napsala své kamarádce dopis, že mu to přeje a že si to zaslouží.