Zkamenělé ostatky dávné kořisti pocházející z doby před více než 150 miliony let umožnily paleontologům podívat se na to, jaké měli masožraví jurští dinosauři stravovací návyky. Mezi nalezenými kostmi se objevily i náznaky toho, že v dobách nedostatku neváhali teropodé - tedy masožraví druhohorní dinosauři včetně prvních ptáků - požírat ani příslušníky vlastního druhu.

Ačkoli se to nezdá, najít stopy po dinosauřích zubech na kosterních nálezech jejich kořisti není nijak jednoduché. Tyto objevy jsou extrémně vzácné, otisky zubů takových dravců, jako je Tyranosaurus rex nebo velociraptoři, se vyskytují jen na zlomku fosilních nálezů. "Kvůli této vzácnosti je bohužel velmi obtížné dospět k definitivním závěrům, jakým druhům dochované otisky zubů patří. Většina studií je přičítá jednoduše Tyranosaurovi, což je možná dáno tím, že tento druh si rád pochutnával na kostech," podotýká odborný web Science Alert.

Kosti plné otisků zubů

Pozoruhodnou anomálii ve světě dinosauřích vykopávek představuje v tomto ohledu lom Mygatt-Moore, nacházející se na západě amerického státu Colorado. Právě v tomto lomu se totiž nachází množství fosilií s neobvykle častými stopami zářezů, svědčícími o tom, že se do dané kosti kdysi nějaký tvor pořádně zakousl. Vědci ze tří amerických univerzit (University of Tennessee, Colorado Mesa University a Daemen College v Amherstu v New Yorku) využili této vzácné štědrosti k tomu, aby vystopovali rod, jehož zuby můžeme najít na kostech nejčastěji. Své poznatky publikovali ve studii, uveřejněné v odborném titulu Plos One.

Z 2368 kostí, vytěžených doposud z lomu (a několika dodatečně zapůjčených ze sbírek), byla od teropodů okousána jenom necelá třetina. Při bližším zkoumání se objevily náznaky, že část z nich zřejmě ohryzal těžkotonážní dravec zvaný Allosaurus. Alespoň o tom svědčila jedna série otisků, která byla tak velká, že je po sobě mohl zanechat jen Allosaurus, nebo jiný velký dinosaurus jako Ceratosaurus. Úplně vyloučit se nedaly ani další velké dinosauří druhy, konkrétně Saurophaganax a Torvosaurus.

Většina dochovaných stop po kousnutí se nacházela na kostech velkých býložravců, ale 17 procent otisků pocházelo z kostí jiných teropodů, včetně dalších Allosaurů. Z toho asi polovina byla na takových částech kostry, odkud se jen těžko dalo získat dost masa. 

Nejde o první příklad dinosaura, který zřejmě okusoval příslušníky vlastního druhu - už v roce 2007 se objevily důkazy o tom, že podobně si počínali například Majungasauři, masožraví dinosauři obývající před 70 miliony let Madagaskar. Poprvé se však našel důkaz konkrétně pro Allosaura. Skutečnost, že se při hladovění a nedostatku potravy dinosauři obrátili proti jedincům téhož druhu - nebo alespoň okusovali jejich mrtvoly - není podle vědců nijak překvapivá.

"Velcí teropodi jako Allosaurus nebyli pravděpodobně v jídle nijak vybíraví, zejména pokud se v jejich prostředí vyskytovaly jen omezené zdroje potravy. Pojídání zbytků a dokonce i kanibalismus patří jednoznačně mezi možnosti, které jsou ve hře," říká paleontoložka Stephanie Drumhellerová z University of Tennessee.

Sušené maso chutná lépe

Vědci se zaměřili také na otázku, proč jsou nálezy dinosauřích kousanců tak četné právě na jednom místě. Důvodem je zřejmě to, že zde trvalo dlouho, než mrtvá zvířata zakryly usazeniny - paleontologové proto zvažují možnost, že teropodi vytahovali v dobách nedostatku dávno uhynulé mršiny jiných dinosaurů na slunce, kde je nechávali vysušit, načež se do nich pustili.

To, co se jeví jako nechutná praxe, zkrátka představovalo způsob přežití, na nějž řada zvířecích druhů dodnes spoléhá - a to nejen v dobách nouze a nedostatku jiné potravy, ale například při nemoci, kdy snědění slabších příslušníků téhož druhu může silnějšímu jedinci uchovat kondici do doby, než bude natolik v pořádku, aby začal znovu lovit.