Osm metrů hlubokou studnu z přelomu 15. a 16. století, na kterou navazuje mladší klenutá chodbička, archeologové odkryli pod podlahou bývalé tělocvičny. „Studna je v pramenech zmíněna k roku 1596, kdy se o ní vedl spor mezi majiteli dvou zde stojících domů. Věděli jsme tak, že tady nějaká studna byla, ale její přesnou pozici jsme neznali,“ uvedl Filip Velímský z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v.v.i.

Také pozice a podoba obou domů byla pro archeology jednou velkou neznámou, protože před jejich zbouráním neproběhlo žádné přesnější zdokumentování a existuje tak k nim jen minimum informací. „Domy tak doslova zmizely z povrchu zemského. Nyní tedy dohledáváme, kde přesně stály, jaká zástavba je tvořila a co dalšího k nim mohlo patřit,“ vysvětlil Velímský.

S jistotou lze tedy říci, že na místě bývalé základní školy, která se v současné době mění v nové vzdělávací centrum, stály na přelomu 15. a 16 dva pozdně středověké domy s doplňkovou zástavbou v zadních traktech a přilehlými zahradami. „V rámci výzkumu se koncentrujeme zejména na odkryv těchto starších stavebních konstrukcí, které předcházely školní budovu a také na postihnutí celkového vývoje zdejšího středověkého osídlení,“ doplnil Velímský.

To znamená, že se archeologové v budově bývalé základní školy snaží prozkoumat i starší situace pocházející již z období vzniku města v druhé polovině 13. století. „Víme, že v předhusitském období zde probíhala těžba a zpracování stříbra, po jejím útlumu sem pak mohl zasahovat hřbitov z nedalekého kostela Panny Marie Na Náměti,“ popsal Velímský.

Přehled o vývoji města

Kromě studny, která je zajímavá především jako původní stavební prvek, evidují archeologové ještě další zajímavé situace, ať už jde o dodatečné zasypání důlního propadu, nebo další pozůstatky zděných konstrukcí původní zástavby domů. Mimořádně cenné jsou pro archeology ale především dochované stratigrafie, tj. neporušené souslednosti v uložení historických vrstev od založení města až do 20. století. „Díky nim získáváme přehled o tom, jak se město průběžně vyvíjelo od svého vzniku až do současnosti. Obdobně dochovaných historických terénů je na území města poměrně málo, protože byly většinou v pozdějších obdobích narušeny mladšími zásahy a výstavbou,“ řekl Velímský.

Pokud vše půjde tak, jak má, archeologové předpokládají, že dodrží stanovené termíny. S pracemi v terénu by tak měli skončit na začátku srpna, přičemž v interiérech bývalé základní školy začali pracovat od 1. června. Následně je pak čeká neméně časově náročné laboratorní zpracování nálezů a vyhodnocení veškeré v průběhu výzkumu pořízené dokumentace. Archeologický výzkum, který vyjde přibližně na 1,9 milionu korun, bude financován z městského rozpočtu. Vedení kutnohorské radnice však doufá, že se podaří najít způsob, jak jej zahrnout do uznatelných nákladů dotace, kterou město na přestavbu bývalé základní školy na nové vzdělávací centrum získalo.