To zatíží rozpočty měst a obcí a vyvolá změnu organizace odpadových systémů. Češi totiž patří mezi skládkové velmoci. Ročně vyprodukují na 5,6 milionu tun komunálního odpadu i přesto, že patří mezi ty, co ho nejlépe třídí. Stále ho však téměř 48 procent končí na skládkách. Nejde o nic jiného než o plýtvání zdroji, které vyspělé státy umějí dávno efektivně zhodnotit. Materiálově a v energetice.

Zejména v době, kdy se hledá pod tlakem hrozeb klimatických změn náhrada za fosilní paliva, se část odpadu nabízí jako náhrada za uhlí. Cíle Evropské unie jsou dlouhodobě jasné. Recyklovat se má 65 procent odpadů, 25 procent se využije v energetice a pouze 10 procent nevyužitelných zbytků bude možné „zakopat“.

Tento problém se musí vyřešit i v Jihočeském kraji, kde se ročně vyprodukuje přes 300 tisíc tun energeticky využitelného odpadu.

I kdyby se zákaz skládkování posunul o šest let na rok 2030, již od roku 2025 se začnou citelně zvyšovat poplatky za uložení ze současných 500 až na 1850 Kč za tunu v roce 2030. Při extrémní délce stavebních řízení je zřejmé, že zodpovědná a ekologicky smýšlející města a obce musí budoucí problém řešit již nyní. A to včetně vhodných zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO). Prověřené technologie fungují ve stovkách těchto zařízení po celém světě, kde pochopili, že komunální odpad představuje také zdroj energie. Jeho spalováním se získává elektřina a teplo a snižuje množství vypouštěných emisí. Maximálně se přitom využívá potenciál už vybudovaného dálkového vytápění ve velkých městech, které provozují místní teplárny.