Elišku Pomořanskou hrajete už několik let hned ve dvou produkcích Noci na Karlštejně. Představíte si občas, že byste byla ve skutečnosti královna?
Kdyby neexistovala taková propast mezi realitou a pohádkami, tak bych o tom třeba chvilku přemýšlela. Zdá se, že mohou leccos, ale žít pod takovým drobnohledem musí být nesmírně svazující a taková představa mě neláká.

S letním představením Noc na Karlštejně pod širým nebem objíždíte české hrady a zámky. Máte k některému z těch míst osobní vztah?
Díky tomuto představení poznávám nová krásná místa Čech i Moravy, která jsem neznala, a moc si to užívám. Většinou se nám poštěstí mít i prohlídku daného hradu nebo zámku, kde hrajeme. Místo, které mě uhranulo a naprosto si mě získalo, je hospitál Kuks. Měla jsem pocit, že jsem tam doma. Je tam velmi zvláštní a pro mě příjemná energie a v zahradě a okolí hospitálu bych uměla trávit hodiny a dny a relaxovat tam. Takže speciálně tam se velmi těším i letos.

Václav Kopta
Herec Václav Kopta závidí Rychlému. A nechce být drzej chlapeček

Noc na Karlštejně je melodrama, řekněme moderně, o vztahu na dálku mezi císařským párem. Měla jste někdy v životě podobnou zkušenost jako ona?
Zažila jsem vztah na vzdálenost dvou tisíc kilometrů, před dvaceti roky, můj partner byl Francouz, z Bretaně. Poznala jsem díky němu ve Francii krásná místa, ale nedokázala jsem si tehdy představit odejít tak daleko od svých blízkých a začít tam nový život úplně od nuly.

Diváci vás kromě tohoto muzikálu můžou vidět přes léto i v kinech, ve filmu F. A. Brabce Gump – pes, který naučil lidi žít. Dojemný příběh psa se opírá o úspěšnou knižní předlohu. Na co se můžou diváci těšit?
Je to krásný projekt, příběh o síle přátelství mezi člověkem a psem. Jsem moc ráda, že jsem se na tomto filmu mohla podílet, byť je má role menší. Scénář jsem přečetla jedním dechem. Zaujalo mě, že je to vyprávěno z pohledu psa tuláka. Tak jsem se při čtení i často zamýšlela nad tím, jak naše soužití vnímá můj pes a co by mi asi tak řekl, kdyby mluvil. Při natáčení mě dojalo setkání s těmi psími hrdiny. Psí hrdinové říkám záměrně, protože to jsou opravdu hrdinové. Nebyli to trénovaní filmoví psi, skutečně zažili na vlastní kůži podobné příběhy jako Gump a psí postavy z toho příběhu.

Jaké máte plány na léto?
Čeká mě ještě nějaký natáčecí den slovenského filmu Hlavne veľa lásky, kde hraju manželku Ondry Sokola. Natáčení je stejně báječné jako můj herecký parťák, takže si to moc užívám a mám z toho radost. V polovině prázdnin nám skončí měsíční pauza a začínáme točit pokračování seriálu Ulice a v srpnu nastupujeme výjimečně dřív do Městského divadla Brno a budeme hrát můj oblíbený Monty Python’s Spamalot, a mí brněnští kolegové i jiná představení, která jsme nestihli odehrát kvůli pandemii.

A co se týče volna?
Tam ještě jasné plány nemám, ale určitě se budu snažit trávit více času v Beskydech na chalupě a uvidíme, co dalšího přijde, nechávám tomu volnější průběh. Léto je mé oblíbené roční období, takže ať budu podnikat cokoli, budu spokojená.

Vím, že ráda chodíte na houby. Už jste letos byla?
Stačí se párkrát zmínit, že ráda houbařím, a už mi to nikdo neodpáře, pomalu to vypadá, že jsem houbař profesionál. Těším se na procházky do lesa, kde je klid, a na houby samozřejmě taky. Žádné speciální houbové recepty v rukávu nemám. Nejraději mám bramboračku s pohankou a houbami nebo houbovou omáčku, která se u nás v Beskydech dělává s vařeným vajíčkem a bramborem.

Na chalupě se psem
Doma jsem na hrubé práce, říká herec Oldřich Navrátil

Vaše postava Veroniky v Ulici prošla zásadní proměnou. Nicméně nemůžu zapomenout na její začátky, kdy se Pražanům chlubila, že jako správná Valaška umí řídit i traktor.
Jsem ráda, že Veronika prošla i osobnostní proměnou, je uvolněnější, méně utrápená, má více nadhledu a humoru, pohody. Co se týká Veroničiných dovedností, scénář z ní někdy dělal superženu, která všechno ví, všechno zná, až mi to občas nebylo sympatické. Ten zmiňovaný traktor jsem v seriálu ani ve skutečnosti nikdy neřídila. Ale auto řídím často a pořád ještě ráda.

Diváci Ulice se často těší na konec prázdnin, až se seriál vrátí na obrazovky. Co nového čeká Veroniku?
Domluvili jsme se v Ulici už před časem na lehce volnějším režimu, abych zvládala i své další aktivity, a hlavně abych měla víc volnějších dnů, ne tak, jak tomu bylo v uplynulých letech, kdy jsem byla v jednom letu. Veronika, ta by teď měla být především oporou své kamarádce Blance (Linda Rybová), která prožívá náročnější období. A já jen pevně doufám, že Veronika nezačne houbařit.

Hana Holišová

Narodila se 6. srpna 1980 v Brně do umělecké rodiny dirigenta a sólistky zpěvohry.

Má sestru, také herečku a zpěvačku Michaelu Horkou. Vystudovala činoherní herectví na JAMU a první role dostala v brněnském Národním divadle. Hostovala na řadě divadelních scén a je držitelkou Ceny Thálie pro rok 2012 za roli papežky Jany v muzikálu Papežka. Od roku 2005 je členkou Městského divadla Brno, kde má za sebou desítky rolí a třikrát se tam stala nejoblíbenější herečkou. Její první seriálová role byla Anna Pešková v seriálu Velmi křehké vztahy a pro televizní diváky je už řadu let Veronikou Maléřovou z Ulice.

V roce 2016 zvítězila v první řadě show Tvoje tvář má známý hlas a účastnila se i té poslední.