Stále častěji se na trhu objevují organická líčidla, vyrobená s respektem k přírodě. Ale co na tom, že je odličovací gel nebo řasenka přírodní, když jsou z Brazílie? Myslí distributor na to, aby se k vám dostala čistou cestou? Jde to vůbec? Vlakem k nám přes oceán asi těžko semínka doveze… Tzv. green beauty se proto vydává směrem jako potraviny na farmářských trzích – lokálním.

Naučit se vyrábět vlastní kosmetiku z toho, co vaší kůži svědčí, můžete na kurzech přírodní kosmetiky, které jsou čím dál populárnější – pokud je tedy nebrzdí koronavirus. Jenže když si za účelem výroby vlastní kosmetiky objednáte z AliExpressu sadu kelímků za dva dolary, které z Číny putují měsíc a z ropy je ve fabrice vyrobily děti, nemůže být o eko smýšlení ani řeč… Právě obaly jsou tím, oč tu běží. Minimalizovat je nebo úplně odstranit je sen každého ekologa.

Recyklace a upcyklace

Bezobalová kosmetika doputovala i do běžné obchodní sítě – samozřejmě v něčem zabalená bývá, nejčastěji v papírovém sáčku, který může být ovšem kompostovatelný. Nejčastěji vám tahle kosmetika připomene obyčejné mýdlo, hlavně svým tvarem. Jenže matoucí tvar může skrývat šampon, kondicionér, sprchové želé či hydratační krém. Taje nejen pod vlivem vody, ale i teploty – při dotyku.

Permakulturní zahrada
Permakulturní zahrada: Přírodo, předveď se!

Inspirativní je v tomhle směru třeba značka Lush, která má „nahatou“ kosmetiku v nabídce ve velkém (a zajímavém) – od koupelových bomb přes tělové kondicionéry až po masážítka s pudrem se třpytkami. Tím vám chceme dokázat, že eko krása přitažlivá pro planetu nemusí znamenat odpudivý vzhled, vůni či konzistenci pro vás neatraktivní.

Někteří výrobci tak daleko (myslíme tím k zero waste nebo minimalizaci odpadu) ještě nedošli, ale zavedli ekoobaly a ekoetikety, třeba slovenská značka Soaphoria. Věděli jste, že právě obal je tím, do čeho výrobce musí investovat – tedy pardon –, co hlavně vy musíte zaplatit? Někdy obal stojí i padesát procent toho, co za zkrášlovadlo nebo třeba saponát dáte! A to u běžně používaných přípravků vážně nechceme.

Právě plastové pevné obaly představují pro planetu největší problém, proto se snažte upřednostňovat obaly papírové, bez povrchové úpravy (vyjma povoskování včelím voskem, který zajistí neprostupnost tekutiny), jež znemožňuje recyklaci.

Co se skleněných obalů týče, ty které nepoužijete na upcyklaci, využijí sklárny na recyklaci. Výhodou skla navíc je, že může být recyklováno donekonečna.

No a když už plastový obal máte, snažte se ho dál využít. Tady se nebavíme o tom, že ho vyhodíte do správného kontejneru, kde se z něj stane při dobré vůli znovu lahvička na šampon, ale o již zmíněné upcyklaci. Jde o proces, při němž se přeměňuje plastový odpad v něco dalšího, užitečnějšího. Místo nového rozprašovače na kytky tak využijete lahvičku od sprcháče, sklo od svíčky poslouží na odkládání zubních kartáčků…

Zelené hoaxy

Ale ještě zpátky k recyklaci. Právě recyklované lahvičky bývají prvním krokem, kterým se řada mainstreamových značek vydává, když se chce naladit na zelenou vlnu. A tím se dostáváme ke greenwashingu! Tady si dovolíme ocitovat informaci ze stránek www.trideniodpadu.cz:

„Greenwashing je forma dezinformace, která je šířena za účelem zvýšení povědomí o environmentálně pozitivním dopadu produktu, služby, řešení nebo přístupu. Používá se především tam, kde bylo vynaloženo více prostředků a úsilí k prezentaci zeleného přístupu než ke skutečnému naplnění skutkové podstaty.“

Tahle strohá „právničina“ neznamená nic jiného než klamání v ekologickém duchu – firmy, které se prezentují jako zelené (nebo tak představují některé své produkty), ale pro skutečnou ochranu přírody toho dělají jen málo, anebo jinou svou aktivitou (než je výroba obalu na odličovací vodu z recyklovatelného plastu) poškozují přírodu daleko více.

Ájurvéda
Ájurvédou proti stresu

Vy zajděte ve svém uvažování ještě dál: Je obsah v recyklovatelné lahvičce také ekologický? Nejela sem lahvička přes půl planety? Není balena v plastovém obalu pro drogerii v balení po třech? Je recyklovatelné i víčko a pumpička? Právě v drogistickém sortimentu je greenwashing velký nešvar.

Přiměřeně, přiměřeně

Možná i proto se rozmáhá stáčená drogerie, refill stanice jsou už i v některých řetězcích, jako je Rossmann či drogerie dm. Obal zkrátka přinesete do prodejny a dokoupíte náhradní náplň. Ale ať už řešíte šampon, nebo pěnu na holení, vždycky platí pravidlo „přiměřeně, přiměřeně“. Nenakupujte zbytečně velké množství, i kosmetika má svou trvanlivost, a obzvlášť ta přírodní. Minimalismem svou ohleduplnost k přírodě posunete na další level.

Než se na cestu neplýtvání a nekřečkování vydáte, začněte tím, že dopotřebujete všechno, co v koupelně máte. Včetně té zásoby vzorečků a načatých výrobků, které vašemu typu pleti nevyhovují… Ani je nemusíte vyhodit, zkuste je darovat na sociálních sítích – třeba v sousedských skupinách, ať nikdo neplýtvá uhlíkovou stopou, že si pro ně pojede padesát kilometrů. Vděčné jsou za ně i maminky-samoživitelky, azylové domy… Ve chvíli, kdy máte sotva na housky, se ušetřené finance za sprchový gel vážně počítají (ale to už je na jiný článek).

Minimalismus, lokálnost, zero waste… A co dál zohledňovat při výběru zelené péče? Třeba vegan výrobky (bez složek živočišného původu, takže to nemůže být třeba ani mastička s propolisem) jsou již takovým standardem, že už to mnohdy ani výrobci nezmiňují. Dál tu máme biologicky rozložitelné složení, bez syntetické parfemace, ručně vyráběné, bez glycerinu, bez lepku, bez éterických olejů – to vše jsou nálepky, které na obalech najdete. Ale některé vůbec nemusejí říkat nic o ekologičnosti nebo pro vás nemusí být klíčové.

Igor Bukovský se správnou životosprávou zabývá už třicet let.
Igor Bukovský: Jídlo a morálka jsou propojené

Proč řešit lepek ve rtěnce, když na něj nemáte alergii? Vyberte si zkrátka to, co je pro vás důležité, co vyznáváte, prozkoumejte příslušné certifikáty a držte se zdravého rozumu. Někdy výrobci dají „nálepku“, co výrobek neobsahuje, i na přípravky, které by to stejně neobsahovaly. Třeba psát na čistý slunečnicový olej, že je vegan, nemá logiku. Ale množství štítků „bez“ může být pro někoho atraktivní.

Populární je i uvádění procentuálního obsahu ingrediencí přírodního původu – což ale ještě vůbec neznamená bio! Když je 95 procent ingrediencí přírodního původu, je to fajn, ale těch zbývajících pět procent může být přehlídkou parabenů, formaldehydů, triclosanů, zkrátka nejrůznějších konzervantů mnohdy s toxickými, karcinogenními a alergenními účinky, takže „zanedbatelných“ pět procent zdaleka převáží efekt 95 procent pozitivna. Ale ani to pozitivno být nemusí, s velkou nadsázkou – chcete mít třeba rozemletou chobotnici a mořský korál v pleťové masce? Vždyť je přírodního původu…

Denní hygiena: tyčinky, kapesníčky, nitě…

Ještě než se přesuneme k denní hygieně, zjistíme, čím se navonět. Existují samozřejmě i parfémy, které jedou na zelené vlně. Pokud chcete zůstat i u lokálnosti, přivoňte k Nobilis Tilia – parfémovaná voda Srdcem obsahuje řadu éterických olejů, například rozmarýn, lípu, bazalku, šalvěj… Našli jsme i vůně na základě dvou ingrediencí; třeba přírodní parfém Láska od české značky Alma obsahuje jen olej jojobový a z damašské růže. Opět je důležitý i obal, lokálnost, přístup značky k ekologii…

Možná znáte zubní kartáčky ze 100% bambusu, ale co třeba zubní nitě? Takže žádné silonové vlákno, ale přírodní zubní nit z hedvábí (z divokého a udržitelného pěstování), s voskem a mátovým olejem, ve skleněné krabičce s etiketou s přírodním inkoustem… (mluvíme třeba o značce Georganics).

Dovolíme si zmínit i ekologické ušní tyčinky. Tedy vlastně tyčinku – na 1000 použití vám bude stačit jedna, dá se totiž oplachovat a používat opakovaně. Kdybyste ji hledali, tak jde o LastSwab. Tahle značka dělá i kapesníčky z bio bavlny pro opakované použití, ale přiznejme si, že to jsme ještě nedávno zažívali vcelku běžně – praní a žehlení kapesníků… Ale je čas se k tomu vrátit! Obzvlášť když se dozvíte, že jen v USA kvůli papírovým kapesníčkům pokácí každý rok 22 tisíc stromů a na jejich výrobu použijí 26 milionů galonů vody.

Kamila Vodochodská
Každý z nás je taková módní cibule, říká návrhářka Kamila Vodochodská

Taky odličovacích tamponů skončí v koši za celý rok pěkná hromada – jestli denně spotřebujete tři, je to více než tisícovka ročně. Balení padesáti kousků za třicet korun, ehm, tuhle násobilku zvládnete sami, stejně jako rovnici, že když jeden pratelný tamponek stojí stovku, kdy se vám to vrátí? Takové slovní úlohy by měli řešit páťáci!

Další eko řešení představují textilní houbičky, žínky, konjakové houby… zkrátka produkty, které budete používat opakovaně, ideálně takové, které rovněž respektují životní prostředí.

Jakmile začnete více vnímat, že není žádná planeta B, začnete i víc řešit detaily svých nákupů a žádná maličkost vám nepřijde nedůležitá.

Předplaťte si Deník.cz a získejte zdarma e-knihu plnou ovocných receptů. Více na: denik.cz/predplatne.