Zdeněk Simota s hvězdným Australanem chtěli titul, po pádu brali jen bronz

Dvojice domácího týmu PK Plzeň – HBC@Vrates byla celkem logicky pasována na největší favority závodu. Doyle je pilot světového formátu. Loni byl čtvrtý v seriálu Grand Prix a o titul mistra světa ho připravilo zřejmě jenom zranění a následná absence v posledních dvou závodech šampionátu. Člen pořádajícího klubu Zdeněk Simota je zase dlouholetou stálicí na našem plochodrážním nebi.

Deset dvojic bylo rozděleno do dvou pětičlenných skupin. A hned ve své první jízdě favorité narazili, když se museli sklonit před pardubickou dvojicí Milík – Suchánek. Současná česká jednička Milík totiž šel do vedení, druhý jezdil Doyle a třetí Simota. Jenže ten měl nepříjemný pád, jízda musela být zastavena a z jejího opakování byl Jihočech jako viník přerušení vyloučen.

„Chytil jsem díru, která na dráze při tréninku vůbec nebyla. Neměl jsem ideální start a snažil jsem se soupeře dohnat. Kolej byla úplně schovaná. Měl jsem roztočený motor, ale najednou to pode mnou zhaslo a vystřelilo mě to. S tím se nedalo vůbec nic dělat," jen bezmocně pokrčí rameny. Pád naštěstí přežil ve zdraví. „Trošku jsem si jen narazil záda, ale jinak to šlo."

Problémem nebyla ani zlomená řidítka. „Mám dvě shodné motorky, takže jsme řidítka rychle přehodili z té druhé. Naštěstí nebyl zohýbaný rám. Takhle se jenom vyměnilo pár věcí a mohl jsem jezdit zase dál."

V dalších třech rozjížďkách ve skupině už Simota s Doylem neztratili ani bod a do semifinále postupovali z druhého místa. „To bylo v pohodě," přikývne.

Jenže semifinále proti dvojici Speedway Pro Štichauer – Zd. Holub přineslo další karambol. Simota s Australanem sice vypálili na prvních dvou místech, ale Jihočech měl hned v první zatáčce další pád a také tato jízda tak musela být zastavena.

„Startoval jsem z vnitřní dráhy a Jason, který jel z trojky, rychle sklopil motocykl ke mně. Kdybych podržel plyn, tak jsem ho sestřelil. Byla to první zatáčka. Tam když dojde k pádu, tak rozhodčí většinou nechávají jízdu opakovat ve čtyřech," kroutí hlavou nad verdiktem sudích. „Jason mi to takhle udělal předtím už několikrát, že to po startu z vnějšku stáhl na vnitřek. Nemohl jsem to udělat jinak, abych se vyhnul naší vzájemné kolizi," jen bezmocně pokrčí rameny.

„Tolikrát jsem v závodě nespadl snad deset let. Přitom jsem si byl v Plzni i zatrénovat a vyzkoušet motory. Asi jsem to přepálil. Příště pojedu rovnou na závody a na nějaké zkoušení se vykašlu," zlobil se.

Z opakované jízdy byl Simota vyloučen a přestože Australan zvítězil, do finále postupovali díky většímu bodovému zisku soupeři.
Komunikace v jejich dvojici prý nefungovala úplně ideálně. „Dvojice umí jezdit už snad jen Pepa Franc, jenž při jízdě kouká i na svého parťáka. Jinak už jezdí i ve dvojicích většinou každý sám na sebe. Na ničem jsme se s Jasonem moc nedomlouvali. Pouze jsme si na startu několikrát prohodili pozice. To pravidla umožňují. Udělali jsme to i v tom semifinále," uvádí.

Alespoň trochu si favorizovaný pár spravil chuť v malém finále o třetí místo, kde dokázal porazit tým Olympu Praha Franc – Smetana. Bylo to ale o chlup, protože Doyle sice vyhrál, ale před Smetanu se na potřebné třetí místo dostal jeho parťák až těsně před cílem.

Zazávodit si v jednom páru s pilotem absolutní světové špičky bylo přesto pro Simotu zážitkem. „Známe se už dlouho z Anglie, kde jsme spolu jezdili. Loni měl Grand Prix rozjetou na titul. Kdyby se nezranil, tak ho udělal. O tom jsem přesvědčen. Bylo fajn si s ním zazávodit a je jenom škoda, že jsme nepostoupili alespoň do finále. Tady v Plzni jsem s plochou dráhou začínal a vyrůstal jsem tady. Na dvojice jsem se fakt poctivě připravoval. Třikrát jsem vezl ladit motor, protože se mi pořád zdálo, že to není. Asi jsem to s přípravou fakt přehnal," hlesne.