A právě Jaroslav Kulhavý přesedlal z horských kol na XTERRA triatlon. V Prachaticích by měl prohánět světovou špičku tohoto sportu. Před čtrnácti dny zde vedl Bike camp a v rámci něho besedoval s místními cyklisty a triatlonisty. Besedu moderoval ředitel XTERRY Czech Michal Piloušek. O čem se hovořilo směrem k blížící se XTERRA Czech?

Co přivedlo Jaroslava Kulhavého na myšlenku postavit se na start závodů v XTERRA triatlonu?
Loni na podzim jsem si pohrával z myšlenkou, že bych zkusil na nějaké hobby úrovni Ironmana. Ale dlouhé roky zpátky jsme se bavili i o tom, že bych zkusil XTERRU. Ve spojení s Michalem Pilouškem mi to dávalo větší smysl, než skočit na Ironmana a trápit se tam dlouhé hodiny. XTERRA mi jako bikerovi byla blíž a také ambice bych mohl mít vyšší než na Ironmanu, který by již v mém věku nešel dělat na profi úrovni. Padla volba na XTERRU, která by mohla do budoucna být i průpravou na Ironmana. Další výzvou pro mě byl Světový pohár v Prachaticích. To mi dávalo smysl a domluvili jsme se, že by to mohla být i z mé stany určitá propagace XTERRY jako moderní a všestranné disciplíny. Vše do sebe zapadlo, mě se to líbilo a s XTERROU jsem začal.

Již jste absolvoval několik závodů, v čem se liší biková část XTERRA triatlonu od klasických tratí na světovém poháru či olympiádě v cross country a maratonu?
Při XTERRA triatlonu je to taková kombinace. Náročností či převýšením je to blíže cross country. Jinak se to jezdí na takových maratonských tratích, ale není tam moc jezdivých úseků jako na klasickém maratonu. Tam je to protkáno rovinatými úseky, ale XTERRA je pořád nahoru dolu. Závody, které jsem absolvoval, se jely na okruzích, na dvou po 16 kilometrech. Až v Prachaticích je to z bodu A do bodu B, což mi přijde skvělé. Člověk nedojíždí agegrupery a další závodníky. Tady se mi to moc líbí. Co se týče technické stránky, tak je to relativně náročné, když to srovnám s cyklistikou. Některé technické úseky jsou jednodušší, ale musíme počítat s tím, že to dělají lidé, kteří se připravují na všechny tři disciplíny a na horských kolech až na výjimky nevyrostli. Náročnost se dá srovnat s maratony.

Projel jste si trať závodu v Prachaticích. Je to trasa, která by Vám mohla vyhovovat? Na Gardě to bylo kopcovité, na Maltě plno kamenů. Co Prachatice?
Profilově je to pro mě ideální trať, nejsou tam žádné super prudké kopce. Mám rád kopce do tahu a to je přesně tady. Další věcí je technika. Není tam zbytečně moc asfaltu, nejsou tam nudné šotolinové cesty, takže je tam hodně kamenů. Každý kámen a kořen je pro mě dobrý. Oproti závodníkům, kteří na bikách nevyrostli, si přeci jenom s technikou rozumím víc a dá se tam získat nějaký čas. Když to srovnám, tak kluci jsou na tom perfektně fyzicky a jakmile nejsou tratě technicky náročné, tak se rozdíly smazávají. Tam již si nedokážu nahnat čas. Pro mě je to hlavně o cyklistice, kde eliminuji ztráty z plavání a dělám si náskok na běh. Tady mi to vychází úplně perfektně. Co se týče běhu, je to podobné. Není to žádný extrém. Celá trať zapadá do zdejšího prostředí, zdejší krajiny a lépe to natáhnout ani nešlo. Výzva to bude i pro všechny závodníky hobby kategorií a všichni si závod užijí.

Jaroslav Kulhavý však jde dopředu i v plavání. V prvním závodě měl ztrátu 4:40, ve druhém 4:00 a v posledním 2:45.
Vždy to ale bylo s depem. První závod byla ztráta na plavání asi tři a půl minuty a k tomu nějaké depo. Plavání se trochu posouvá. Plaval jsem sám v bazénu a najednou taková změna. V neoprenu, v kontaktu na volné vodě a udržet techniku, kterou jsem se učil, bylo hodně náročné. Postupem času a s tréninky na volné vodě se to začíná posouvat kupředu. Ještě bych potřeboval zlepšit běh. Pětadvacet let jsem jako cyklista dělal úplně jiný pohyb a nejde do toho skočit a začít rychle běhat. Nemám ještě ani tak vypilovanou techniku a v běhu je pro mě asi největší prostor na zlepšení. Triatlon je o tom, že musíte umět dvě disciplíny a třetí se doučíte. Já umím jednu perfektně a dvě se učím. Jediná výhoda je v tom, že kolo je asi nejdůležitější disciplínou, kde se dá hodně získat, ale i hodně ztratit. Kdybych byl plavec, tak by mě asi nenapadlo jít do XTERRY a učit se na kole a běhat. Pro přestup do XTERRY z jedné disciplíny je asi nejideálnější právě kolo.

První mistr světa v XTERRA je bývalý biker a i v současné době jsou v první pětce dva skvělí bikeři Ruben Ruzafa a Sebastian Carabin. Sebastian dodnes bojuje se ztrátou z plavání kolem šesti minut. Ruben se naučil plavat po pěti letech a byl mistrem světa díky tomu, že na kole najel na soupeře až devět minut. Jaroslav Kulhavý patří se ztrátou tří minut na nejlepšího plavce stále ke světové špičce.
Výhodou bylo, že jsem se jako kluk naučil plavat kraula. Techniku jsem však musel překopat. Ale samozřejmě je lepší, že jsem uměl tento styl, než se přeučovat z prsou na kraul.

S čím půjdete do závodu v Prachaticích, jaký máte plán? Závod se blíží. Náš plán je, že půjdete z kola na běh na prvním místě. Doufám, že to máme stejné (úsměv).
Na posledním svěťáku se mi to nepovedlo, jel jsem tam již se zraněným svalem. Nemám tedy srovnání, ale samozřejmě by to bylo ideální. Trať a její profil tomu nahrává, takže se budu snažit. Ale XTERRA se těžko plánuje. Člověk nesmí jít do závodu zbytečně unavený a zároveň ani ne z odpočinku. Zpočátku jsem si to neuměl nastavit, ale pochopil jsem, že to musím brát stejně, jako když jedu na závody na kole. Doufám, že zaplavu v nějakém standardu a rád bych přijel do Prachatic na kole první. Moc se na to těším, ale uvědomuji si, že se to všechno vyrovnává. Už minule třeba Ruzafu stíhali mladí kluci. Špička je hodně vyrovnaná. Před lety bikeři opravdu najížděli hodně minut, ale teď se to již srovnalo. Je tam plno skvělých cyklistů.

XTERRA Czech se jede druhý srpnový víkend. V sobotu klasický dlouhý závod, v neděli Short track v okolí Ktišského rybníka. Tím, že je závod zařazen do World cupu, tak uvidí fanoušci v Prachaticích to nejlepší, co v současné době v XTERRA triatlonu závodí.