Kadetky VK Madeta České Budějovice sice v extralize volejbalistek neobhájily zlato z loňska, i tak ale ziskem stříbrné medaile udělaly krásnou tečku za velmi vydařenou sezonou 2011/12. Zkušený trenér Josef Lundák (57) i s odstupem času říká: „Jak můžeme mluvit o spokojenosti, když jsme na konci soutěže byli až na druhé místě."
Společnou fotografii úspěšného týmu přinese Deník v tištěné podobě v sobotním vydání.

Opravdu nejste se stříbrem z extraligy spokojený?

Nakonec  jsem. Ale druhé místo je přece horší než první.

Věřili jste, že se vám letos podaří obhájit titul?
Abych řekl pravdu, tak v úvodu sezony moc ne. Věděli jsme, že Olymp bude velikým favoritem. Když už se ale soutěž takto vyvinula, tak jsme chtěli dopadnou co nejlépe.

Měli jste kvalitu na ještě výraznější úspěch v soutěži?
Tým určitě mohl soupeře potrápit ještě víc. Měli jsme na to. Kdybychom byli kompletní, kdyby se sešlo víc věcí najednou, tak kvalita na zlato v Madetě určitě byla.
Na konci základní části jste bojovali o to, kdo uspořádá finálový turnaj. To se vám nakonec nepodařilo…
…bojovali jsme s Prostějovem až do posledního zápasu. Pořadatelství turnaje nám uteklo jen těsně, poslední zápas jsme nezvládli.

Byl to hodně důležitý faktor při cestě za medailemi?
Nakonec bych ani neřekl. V naší domácí hale byl stejně ve finálovém termínu koncert, museli bychom hrát jinde, takže to vyšlo nastejno. V podstatě to bylo úplně jedno.

Kdo byl tahounem družstva?
Jednoznačně holky, které hrály z loňska.

Které to byly?
Nejedlá, Sebroňová, Konýčková, Boušková, Juračková, Voldřichová. To byla kvalita. Tyto hráčky mají největší podíl na zisku medaile.

Který ze zápasů v sezoně považujete za nejvydařenější?
Těch bylo dost. Nejvydařenější ale asi byl  zápas ve druhém finálovém utkání  s Prostějovem. Soupeř jel jasně po medaili, na svých klubových stránkách prezentoval,  že nás může kdykoli porazit…

…a vy jste mu vypálili rybník?
Vyhráli jsme tři nula. Nebyli jsme kompletní, ale vítězství jsme vybojovali. Podařený z našeho pohledu byl ale celý závěr sezony. Naše hra už vypadala jako volejbal.

Jaká je před týmem kadetek Madety budoucnost?
Odešlo pět hráček. To je dost. Půl týmu. Nicméně šest dalších jsou volejbalistky,  které ani v příštím roce nebudou špatné. Bude třeba trochu doplnit kádr, když se to podaří, věřím v dobrou sezonu.

Skok z kadetek do žen je určitě  ještě hodně náročný, přesto už teď  můžete považovat talentované hráčky za volejbalistky, které si v budoucnu zahrají extraligu dospělých?
Zcela jistě. Voldřichová už má dokonce nějaké kontakty. Minimálně dvě nebo tři mají šanci ženskou extraligu hrát. Ne ještě teď, ale výhledově,  za dva nebo tři roky, ano.

Co medailovému úspěchu říkají trenéři reprezentace?
Nejedlá s Voldřichovou jsou v širším reprezentačním výběru juniorek, obě si nominaci zaslouží.Hráčky mají před sebou volejbalovou budoucnost. Boušková má velkou šanci,  Sebroňová, to jsou všechno perspektivní hráčky.

Na lavičce jste spolupracoval s Lubomírem Klímou. Jak jste si v sezoně rozuměli?
Odvedl spoustu práce. Bohužel,  po této sezoně skončí. Dojížděl ze  Soběslavi, neměl to vůbec jednoduché.  I jemu patří za sezonu poděkování.