„Tradice sportovních tříd na naší škole je již dlouholetá, nějakých čtyřicet let. Ke sportovcům mám velmi dobrý vztah a za léta existence spojení gymnázia a klubů zde byla vychována spousta vynikajících lyžařů. Jsme rádi, že sportovce, a nejenom lyžaře, na škole máme. Dělá nám to dobré jméno nejen po Jihočeském kraji, ale i po celé republice,“ pochvaloval si spolupráci s kluby ředitel Gymnázia ve Vimperku Jan Heřta a pokračoval: „Oceňuji hlavně to, že z tak malého množství lyžařů, je jich na škole necelých dvacet, máme sedm lidí v reprezentačním družstvu či v týmu olympijských nadějí. Je vidět kvalita závodníků i práce s nimi.“

Systém sportovních tříd je trochu specifický a od ostatních studentů se samozřejmě liší. „Jako škola zajišťujeme vzdělávací oblast, trenéři pak tu sportovní část, závodní část zajišťují kluby. Jelikož je lyžování náročný sport na čas, nedá se dělat v hale a nedá se to udělat tak, aby byly tréninky pouze mimo výuku. Proto využíváme zákonných možností, aby žáci se sportovním zaměřením měli upraven vzdělávací program. V sezoně, u lyžařů od listopadu do půlky dubna, je výukový program uzpůsoben tréninkovým potřebám. Jsou uvolňováni na soustředění a v týdnu na tréninky. Snažíme se vyjít vstříc požadavkům trenérů. Podle výkonnosti jsou studenti rozděleni do dvou skupin, reprezentanti jsou vesměs v áčku. V sezoně si s vyučujícími domlouvají klasifikaci. Nejsou v režimu třídy a od prosince nabíhá systém konzultací, kdy v hlavních předmětech mají v týdnu s vyučujícím alespoň jednu hodinu, aby se domluvili na přípravě a zkoušení. Takto se snažíme skloubit vzdělání se sportem. Není to snadné, protože gymnaziální látka není jednoduchá. Ale musejí se naučit k maturitě, a tak nelze nic ošidit. Navíc předpokládám, že většina bude chtít pokračovat na vysokou školu, takže musejí být připraveni. Není to pro studenty jednoduché, každý si musí najít svůj režim,“ uvedl Jan Heřta.

Dříve bývala u těch nejlepších závodníků možnost i rozložení ročníku. Jak je to v současné době? „I toho využíváme, hlavně ve čtvrtém ročníku. Ten má rozložený například Andrea Klementová. Využívá se toho především u reprezentantů. Výjimečně rozložení ročníku využijeme i ve třetím ročníku, v současné době je to biker Honza Vastl. Musíme si ale uvědomit, že to není jednoduché. První pololetí, když je člověk ve třídě se čtvrťáky, tak to jde, druhé pololetí je horší. Má dodělávat druhé pololetí, ale ve třídě se učí to první. Je tedy odkázán hodně sám na sebe. Na první pohled se zdá rozložení ročníku výhodou, ale musí s tím student naložit dobře. Je to hodně na něm. Na druhé straně to pomůže do života, stanou se více samostatní,“ doplnil ředitel vimperského gymnázia.