Podrobnější informace pro zájemce a možnost přihlásit na Sport camp je na stránkách www.cs-mtb.cz.

Neznalým napovíme, že se jedná o týdenní soustředění pro mladé cyklisty a cyklistky ve věku od 10 do 15 let, kteří na Šumavě prožijí týden plný pestrého pohybu a pod vedením zkušených trenérů si osvojují techniku jízdy na horském kole. Tradičním organizátorem této akce je Bike klub Vimperk, z.s.

V dětském věku se ho pravidelně zúčastňovali dnes známí cyklističtí závodníci Jan Škarnitzl, Jitka Čábelická – Škarnitzlová, Tereza Huříková, Ondřej Cink (medailisté z ME a MS na horských kolech, účastníci OH), Petr Vakoč (silničář – medailista z ME, Evropských her v Baku, účastník OH), Jaroslav Snášel (stříbro na ME), Jan Vastl (medailista z ME na horském kole), Martin Stošek (bronz na Akademickém MS v MTB cross country a velmi úspěšný v XCM), Tereza Sásková (stříbro na MS a bronz na ME na horských kolech). Z jiných sportovních oborů to byla například Anežka Paloudová (mistryně světa na divoké vodě).

Mezi instruktory se na campu vystřídali během 18 let i úspěšní bikeři – Ivan Rybařík, Milan Spěšný, Lucie Veselá, Jana Valešová, Viktor Stošek, Antonín Škarnitzl, Jitka Škarnitzlová, Richard Gasperroti, Tomáš Trunschka, Mário Nebesář a další známá jména.

A jak vzpomínají na Sport camp někteří slavní závodníci?

Honza Škarnitzl: „Na kempy hrozně rád vzpomínám a vždy jsem se těšil na další ročník. Už si ani nevzpomínám, kolik kempů jsem absolvoval, ale bylo to super. Pro mě bylo asi nejlepší to, že jsem mohl jezdit s lepšími a staršími kluky a taky, že jsme se na kole dostali do pěkného terénu. Asi nejvíce se mi líbilo okolí Javorníku. Kempy na Zadově byly prostě super a mně, mladému bikerovi, určitě hodně pomohly.“

Petr Vakoč: „Sport Camp pro mě byl vždycky jeden z nejoblíbenějších týdnů v roce. Vždycky jsem se na něj těšil už měsíce dopředu. Byla tam vždy skvělá parta a ohromně jsem si to užil. Právě na sport campu jsem se poprvé seznámil se specifickým tréninkem, pilovánim techniky, naučil se starat se o své kolo a poznal o pár let starší závodníky, kteří se pak stali mými vzory. Cyklistika mě tou dobou naprosto pohltila a dodnes mě to nepustilo.“

Jitka Čábelická - Škarnitzlová: „Na Sport campu jsem byla prvně myslím v roce 2000 (možná už 99) jako malé pískle a jezdila jsem pravidelně až do roku 2008. Pak jsem přidala i jednu účast z trochu jiného pohledu, a to jako trenérka. Těžko říci, co bylo náročnější. Na Sport camp jsem se vždy moc ráda vracela. Doma jsem trénovala většinou sama a tady jsem měla možnost potrénovat i s ostatníma. Navíc se tam vždy sešla skvělá parta lidí, kteří se znali ze závodů, a to byl i jeden z důvodů, proč jsem každý rok jezdila potrénovat na Šumavu.

Ráda na to vzpomínám a třeba se někdy zase vrátím jako trenérka.“

Ondřej Cink: „Sport camp na Zadově mi dal, za prvé velkou disciplínu a naučil jsem se tam chovat jako sportovec! Dal mi nějaký řád a myslím, že do teď stále dělám věci, které jsem se tam naučil! Protože jsem měl možnost vidět profesionální závodníky a dost od nich třeba něco okoukat. Samozřejmě jsem si tam zlepšil také fyzičku! Camp byl velice pestrý na sportovní aktivitu! Naučil jsem se tam komunikovat s ostatními dětmi! Mohl jsem nahlédnout do velké cyklistiky! Jako malý kluk jsem vždy obdivoval Terezu Huříkovou a najednou jsem mohl být tam, kde se třeba občas objevila Terka. Takže mi dal spoustu hezkých zážitků, na které nikdy nezapomenu. Vzpomínám na to moc rád. Je to super Camp!“

Tereza Huříková: „Moje účast na sport campech v mém raném věku byla zlomová. Poznala jsem na nich spoustu kamarádů, se kterými nám kolo bylo společným koníčkem! Líbilo se mi tehdy, že je náplň na tomto soustředění pro mladé cyklisty tak pestrá a zdaleka není jen o kole. Spousta her a soutěží nám z týdne udělaly pestré dobrodružství. Tam jsem našla velká přátelství i první lásky. A hlavně tu největší lásku ke krásnému sportu, kterým cyklistika bezesporu je!“

Martin Stošek: „Na campu jsem byl poprvé už asi v 9 letech a od té doby jsem se ho zúčastňoval každý rok. Od soutěží v opravování defektů, orientačních běhů a výletů do kvildské pekárny jsme se postupem času dopracovali až k cíleným intervalovým tréninkům po Šumavských kopcích. I díky kempu jsem si našel cestu k cyklistice a závodění.“

Tereza Sásková: "Od mala jsem se bike campu zúčastňovala, ani nevím kolikrát to bylo. Každý rok byl camp takové zahájení prázdnin. Sice mám Zadov pět minut od domova, ale vždycky jsem se tam těšila, mám jen a jen hezký vzpomínky. Kamarádi, kolo, cukrárny, orienťáky, bodování pokojů (v tom jsem nebyla moc dobrá), tradiční zastávky v pekárně na Kvildě. Prostě to pokaždé bylo fajn!

Anežka Paloudová: „Bylo mi deset let, když jsem navštívila Sport camp Zadov poprvé. Na horském kole mě učil jezdit taťka, s nímž jsem často vyrážela do lesa, luk, polí v okolí domova. Bavilo mě to, proto jsem také záhy začala objíždět závody Jihočeskobavorského poháru MTB. Na těchto soutěžích jsem se neumisťovala špatně, tak si tatínek řekl, že by můj trénink mohl posunout o kousek dál a přihlásil mě na cyklistické soustředění. Zpočátku jsem neměla strach, ani jsem se však nikterak zvlášť netěšila. Pořádně jsem netušila, kam vlastně jedu. Po příjezdu jsem zjistila, že společně s jednou další holkou jsme zde nejmladší. V tu chvíli jsem se začala trošku obávat. Nikdy jsem nenavštěvovala žádný cyklo klub, neměla jsem potištěný dresík, který mi v tu chvíli připadal šíleně důležitý, jelikož, dle mého tehdejšího názoru, kdo chtěl jezdit dobře na kole, musel nejprve mít dres, u něj to mohlo vše začít. S potěšením jsem zjistila, že nejsem ve skupině nejpomalejší. S ostatními kamarády jsme na tom byli výkonnostně přibližně podobně, což nás podvědomě ještě více stmelilo. Po celou dobu kempu vládla mezi všemi přátelská atmosféra. Dnes především oceňuji svědomitou, avšak přátelskou práci trenérů, kteří mi tím horskou cyklistiku navrtali ještě hlouběji do srdce, odkud si myslím, už nikdy nezmizí.“

Vojtěch Huřík