Přitom kontrakt měl Jihočech podepsaný už od podzimu a přes zimu absolvoval skutečně mimořádně náročnou kondiční přípravu se silničními závodníky bratry Smržovými.

Na začátku března také Simota odjel do Británie. „Měli jsme na úvod společenskou akci. Jakési tmelení týmu, protože klub podepsal několik nových jezdců, tak abychom se dali dohromady. Byli jsme jezdit na motokárách, potom následovala společná večeře. Všechno bylo super. Druhý den se celý den trénovalo a k tomu bylo oficiální fotografování," popisuje až idylický začátek sezony.

O týden později už absolvoval úvodní volný závod sezony Spring Classic. „Byl velice dobře obsazený. Startovali prakticky všichni nejlepší jezdci z Premier League," informuje pilot z Babic u Netolic, jenž si vedl znamenitě. „První dva jezdci postupovali přímo do finále. Měl jsem na dosah přímý postup, ale v poslední jízdě mi ze druhého místa kousek před cílem přestala jet motorka. Kdybych dojel druhý, tak jsem šel rovnou do finále. Ale bohužel. V semifinále se mi pak nepovedl start a do finálové jízdy jsem tak nepostoupil," přibližuje tak trochu smolný úvodní závod sezony.

Druhý den se jel v Rye House první závod ligového poháru. „Nefungovalo jim tam startovací zařízení, takže jsme hodinu čekali na start závodu. Byla hrozná zima a dokonce to vypadalo, že začne padat sníh. V týmu jsem na pozici dvojky, takže jedu první jízdu a musel jsem být pořád připravený. Houknou dvě minuty a člověk musí okamžitě na start," vysvětluje.

V úvodním pohárovém závodě vyjel Simota pět plus dva body. „Nebylo to špatné, ale také nic světoborného," připustí. Po závodě se vrátil z Anglie domů. „To bylo v neděli a v úterý mi najednou volal manažer týmu Lee Trigger, že Plymouth zkrachoval. Brečel mi do telefonu, strašně se omlouval a říkal, že je konec," připomíná Simota nečekanou a hodně drsnou komplikaci.

Pro něj to byl pochopitelně šok. „Žádné náznaky nebyly. Všechno vypadalo, že je v naprostém pořádku. A pak najednou klub zjistí, že nemá peníze," kroutí hlavou. „Nevím, co za tím bylo. Možná ještě nějaké pohledávky z loňska," krčí rameny.
Katastrofální scénář však nakonec naštěstí nenastal. Plochodrážní klub v Plymouthu se totiž přece jen nakonec podařilo zachránit. „Vstoupilo do něj sedm nových lidí, kteří vložili peníze. A fanoušci udělali sbírku. Podařilo se a funguje se dál," konstatuje s úlevou v hlase.

Konec ploché dráhy v Plymouthu by měl pro Simotu fatální důsledky. „Nikdo z našeho týmu by nemohl podepsat smlouvu jinde. Vedení britské ploché dráhy totiž bylo na Plymouth pořádné naštvané, protože už byl hotový kalendář, kde se s námi počítalo. Byl by to pořádný průšvih," byl si dobře vědom.

Resuscitace klubu trvala nějaké tři týdny. „Měl jsem na každý týden zaplacené letenky, takže jsem do Anglie létal, abych si alespoň zatrénoval. To byl ale také docela problém, protože nikde nebyla volná dráha. Třikrát jsem tam letěl úplně zbytečně," popisuje své trable.

Klíčovou pro záchranu ploché dráhy v Plymouthu byla schůze, na které se vybralo dvacet tisíc liber. „K tomu přišlo sedm nových lidí, kteří vložili ještě větší peníze. Sezona by tak měla být zajištěna až do konce," věří.

Jediným problémem je nahuštěná termínová listina, protože v úvodu sezony Ďáblové nejezdili. „Zatím jsme odjeli jenom nějaký ligový pohár. Úvodní mistrák nás čeká až teď v neděli. Vypadly nám asi čtyři závody, které musíme odjet v náhradních termínech. Snad bude všechno zase v pohodě," doufá.

Buď jak buď, sezona začala pro zkušeného závodníka hodně divoce. „Příjemné to rozhodně nebylo, protože jsem neměl nikde podepsaného nic jiného. Když mi Lee zavolal, tak jsem si nejprve říkal, že si ze mě dělá srandu. Že to prostě není možné. Kdyby se to stalo třeba v Polsku nebo u nás, tak bych to chápal. Ale že něco podobného stane v Anglii, kde se nová sezona plánuje minimálně půl roku dopředu, to by mě nenapadlo. Není přece možné, aby pak najednou z ničeho nic zjistili, že nemají peníze na sezonu," stále ještě nemůže uvěřit.

Všechno by ale mělo být v pořádku a Simota se může soustředit zase už jen na samotné závodění. „Loni jsme skončili šestí, což bylo nejlepší umístění v historii klubu. Letos máme na papíře sestavu ještě silnější, takže uvidíme. Trošku problém je v tom, že všichni soupeři už měsíc závodí a my jsme ještě pořádně neseděli na motorce. Prohráli jsme teď doma v ligovém poháru s Rye Housem. Přitom doma jsme bývali na naší krátké dráze prakticky neporazitelní. Dělal jsem pět bodů, naše jednička jen čtyři. Je hodně znát, že nejsme rozježdění," připouští.

Dva roky se Zdeněk Simota nepředstavil na domácích oválech. Letos by se to ale mohlo změnit. Figuruje totiž na extraligové soupisce společného týmu Plzně a Březolup. „Zaplatili by mi cestu a k tomu něco za body, takže jsme se domluvili. Pokud budu mít v Anglii volno a také nějaký čas na přelet, tak bych asi dorazil," říká. Poprvé by se mohl představit v české nejvyšší soutěži v úterý 17. května v Praze na Markétě.

V hledáčku stavitelů české reprezentace už Simota nějaký čas nefiguruje. „Uvidíme. Třeba se mi bude dařit v extralize. Když by to šlo i v Anglii, tak by ta šance mohla přijít. Národní tým se ale staví většinou podle mistrovství republiky jednotlivců, které nepojedu. Moc s tím nepočítám," přiznává.