Podle jeho slov je dnešní situace v trafikách nesrovnatelná. „Pro každé téma dnes existuje několik časopisů. Některé vychází měsíčně, jsou ale i týdeníky, které komentují politickou situaci. Dříve byl hodně oblíbený Mladý svět, to bylo tak jediné, co bylo občas k vidění. To samé bylo i u ostatních tištěných médií,“ pokračoval Svoboda. Jedinými všeobecně uznávanými novinami bylo Rudé Právo, které bylo de facto tiskovým orgánem jediné strany. Přesto vycházely například Lidové noviny.


„Ty se ale v trafice ani na stáncích sehnat nedaly, člověk si je musel předplatit. Myslím ale, že v každém městě bylo jen pár takových lidí, kteří si troufli je číst. A všichni ostatní o těchto lidech samozřejmě věděli a měli je v hledáčku. Každý, kdo se choval jen trochu jinak než ostatní, byl podezřelý a pod drobnohledem,“ popisoval situaci David Svoboda.


Z další nabídky byly k dostání v trafice samozřejmě cigarety. Nebylo to ale rozhodně žádné nepřeberné množství. „Byly třeba Startky, Clea, taky asi Petry, ale ostatní značky úplně chyběly. Západní značky jako Chesterfield nebo Marlboro občas někdo přivezl ze zahraničí a používaly se potom jako dárky,“ uvedl Svoboda.


Dnešní záplava barev, velkých fotografií a zaplněné regály na denním pořádku rozhodně nebyly.
„Dnes na nás v každé trafice kouká spousta časopisů s nahotinkami. Dříve ale byl problém, vidět nahou ženu kdekoli. Bylo to zkrátka tabu. Teď je toho na druhou stranu zase hrozně moc. Bují bulvár a i kvalitní tisk přebírá jeho manýry, protože by ho jinak nikdo nekupoval. Lidé si zvykli plýtvat, a to i s informacemi a vlastní svobodou. Jak jinak je možné, že někdo může říci, že se má dnes hůře, než před dvaceti lety? To jsou lidé, kteří mají určitě hodně špatnou paměť, jinak by tohle nikdy nemohli vypustit z pusy,“ spekuloval David Svoboda závěrem.

Radek Štěpánek