Krajské finále s Tex Colorem České Budějovice mělo v obou zápasech vysokou kvalitu. Souhlasíte?
Určitě byla úroveň hodně dobrá. Bylo vidět, že hráči Texu hrají současně i klasický Futsal FIFA a mají kvalitní zázemí. Pro mě je již delší dobu tento tým nejsilnějším soupeřem. I kdybychom prohráli, tak sílu soupeře uznávám. Loni nás přehráli. Zasloužili si to, my na tom byli špatně. Letos jsme na ně byli o trochu lépe připraveni. Co vím, hlavním jejich cílem je Český pohár. I na finále ale přijeli v osmi kvalitních lidech a hráli fakt dobře.

Hráli jste hodně náročnou sálovku s napadáním po celém hřišti.
Přesně to jsme na ně trénovali. Celou zimní sezonu to trénujeme, přenášíme to do sálovky z futsalu. Je to náročné a hodně o fyzičce. Všichni musí být stoprocentně připraveni. Hráli jsme to v šesti lidech v poli, v tuto chvíli nemám osm lidí v top formě. Chyběli Igor Nitrianský a Marek Rosa. Ale začínáme začleňovat mladé hráče jako třeba Málka.

Šest hráčů do pole je však asi trendem dnešní sálovky. Je třeba, aby byli hráči pořád v tempu.
Je to tak. Jako Rumpál jsme preferovali šest lidí i v době, kdy jsme hráli ligu Futsalu FIFA. Je třeba být pořád v zápřahu. Hodně dbáme na fyzičku a kdo mě zná, ví, že klukům neodpustím nic. Ale v týmu máme kvalitní hráče, kteří vědí, co chtějí a co potřebují. Strhnou i ty ostatní a je to hodně o partě.

Ale vraťme se k semifinále, kde jste horko těžko přešli přes Bizony České Budějovice. Současně se hrálo i semifinále v Prachaticích a dle sestav bylo evidentní, že jste nejúdernější síly rozdělili do obou týmů.
Již před sezonou jsme řešili dilema, zda jednu soutěž, nebo obě. Nechtěli jsme, aby se vymstilo, že se nám v důležitých chvílích obě soutěže sejdou. Nakonec jsem dal na kluky. Nakonec se nám to sešlo právě v semifinále a dva hráče z top šestky, která pak hrála finále kraje, jsem obětoval na prachatickou soutěž. Když celou sezonu děláte vše pro úspěch v kraji i okrese a ztratíte v dlouhodobých soutěžích minimum bodů, tak chcete uspět v play off. Je fakt, že jsme v zápasech s Bizony byli na pokraji vyřazení, ale kluci to otočili a hlavně díky zázračné levačce Jirky Tesárka jsme to zlomili. Ale pochvalu zaslouží hlavně gólman Standa Bauer, tak jako v semifinále a finále jsem ho ještě neviděl zachytat. Pořád ho nějak peskuju, ale teď musím smeknout.

Nakonec kraj vyšel, okres ne, když jste prohráli ve finále na penalty. Club 111 obhajoval titul a podařilo se mu to.
V základní části hrál Club 111 dobře, i když s určitými výkyvy. Jsou také dobrou partou a jako loni, kdy my tady nehráli, se soustředili na play off. Je vidět, že je to tým pro vyřazovací soutěže. I když mají třeba zdravotní problémy, tak si to dokáží udělat, že jsou všichni na zápase. Hostuje u nich náš gólman Jindra Dvořák, který s námi trénuje celou sezonu. Kluci z jejich týmu zase s námi v létě jezdí na turnaj. Je to pohodová parta. uznávám je a přeji jim, aby takto pokračovali dál. Porážka na penalty mrzí, ale penalty jsou loterie. Soupeř to kopal výborně a Standa byl bez šance. Mrzí mne jen výkony rozhodčích, některé jejich výroky rozum nebere.