Před víkendem byla situace jasná. Jelikož Libín prohrál v Praze první utkání 7:9, potřeboval v sobotu zvítězit, aby si vynutil třetí finálový zápas, který by se hrál druhý den též na stolech v Prachaticích. Tyto plány do puntíku vyšly, ač se proti domácím postavili hráči, kteří působí na minimálně poloprofesionální úrovni.

Libín Prachaticce A – El Niňo Praha E 9:8. Pražané neponechali nic náhodě a do Prachatic vyslali prvoligovou sestavu. Urbánek, Veselý a Zatřepálek pravidelně v této sezoně hráli první ligu, Urbánek s Veselým navíc i několikrát nastoupili v extralize, tedy nejvyšší soutěži v České republice.

„V těchto zápasech je velice důležitá čtyřhra, která pak mnohdy rozhoduje v závěrečném účtování. Museli jsme ji změnit a poprvé v soutěžním zápase spolu nastoupili Zaunmüller s Němcem a povedlo se. Kluci vyhráli 3:1 a získali důležitý první bod zápasu,“ vrací se do úvodu sobotního zápasu prachatický trenér Jan Bauer. Domácí v utkání stále vedli a v závěru dokonce 8:5. Pak to bylo čekání na rozhodující devátý bod, ale zkušený soupeř dokázal vyrovnat. Za stavu 8:8 však v dramatickém závěru vyhrál svůj zápas Kaštánek a rozhodl o vítězství Libína 9:8. V zápase tak získal ve dvouhrách Kaštánek tři body, Zaunmüller se Šimoníkem po dvou a Němec jeden bod. Zápas úplně podle představ nevyšel Zaunmüllerovi, ale zastoupil jej Kaštánek.

„Celkově to byl vynikající stolní tenis a celý zápas se hrál přes čtyři hodiny. Pražané přijeli hodně sebevědomí a jejich šéftrenér Plachý tvrdil, že již doma měli vyhrát jednoznačněji než 9:7. Sebevědomí mu neubrala ani sobotní porážka a tvrdil, že druhý den jasně vyhrají, protože prý nejsme schopni takový výkon podat dvakrát za sebou,“ přidává něco ze zákulisí zápasu Jan Bauer.

Libín Prachatice A – El Niňo Praha E 8:9. Třetí finálové utkání muselo definitivně rozhodnout, kdo si vybojuje právo účasti v příštím ročníku první ligy. Tentokrát se domácím v úvodu přilepila smůla na paty. „Opět šli do čtyřhry Zaunmüller s Němcem, ale tentokrát 0:3 prohráli, když to bylo pokaždé v koncovce a vždy prasátkem. Takový je však stolní tenis,“ říká ke smolnému úvodu Jan Bauer. Domácím nevyšla ani první série dvouher. V ní vyhrál pouze Zaunmüller a skóre vyrostlo až na hrozivých 1:6. V tu chvíli byli hosté na koni a pomalu začínali slavit. Najednou se však domácí vzchopili, začali ukrajovat z náskoku soupeře, až vyrovnali na 6:6. El Niňo opět uteklo na 6:8, ale Libín srovnal na 8:8. Za tohoto stavu se opakoval závěrečný duel z předchozího dne, tentokrát však Kaštánek prohrál. „Petr zlomil v prvním setu pálku a musel hrát s náhradní. To na psychice nepřidá. Škoda, měli jsme vítězství blízko,“ dodal Jan Bauer. Tentokrát zahráli výborně Zaunmüller (4 body) a Šimoník (3 body). Naopak se zápas vůbec nevydařil Kaštánkovi, který nezískal ani bod. Jeden přidal Němec.

„Jsem hrdý, že jsme mohl kluky v těchto zápasech koučovat, celou sezonu je měl na starosti Igor Nitrianský, který tentokrát nemohl na zápasech být,“ svěřoval se po utkání Jan Bauer a dodal: „Kluci ukázali vnitřní sílu a dokázali hrát tři vyrovnané zápasy proti poloprofesionálům, kteří mají pro trénink a svůj růst nesrovnatelně lepší podmínky. Rád bych poděkoval všem divákům, kterých se na zápase objevilo kolem osmdesátky, za vytvoření vynikajícího prostředí. Za čtyřicet let, co jsem u stolního tenisu, jsem něco takového neviděl, byla to pingpongová show s výbornými výkony všech aktérů a dramatickým koncem. Shodli jsme se s šéftrenérem soupeře Plachým, jehož syn je současným mistrem republiky, že by si první ligu zasloužily oba týmy. Po utkání samozřejmě muselo přijít i částečné zklamání. „Samozřejmě jsem zklamaný, že se nepostoupilo. Kluci seděli snad dvě hodiny po zápase na lavičce a kroutili hlavami, že se to nepovedlo. Petr Kaštánek byl naprosto zdrcený, když nezískal ani bod. Co mi však vadilo nejvíce a klukům také, že nepřišlo fandit více hráčů z dalších týmů Libína, nebyl tu skoro nikdo. Jen v Prachaticích je kolem padesátky hráčů, ale přítomní by se dali spočítat na prstech jedné ruky. Mrzí to v kontextu toho, že přijeli hráči z mnoha klubů celých jižních Čech a navíc přišli fandit i ti, kteří nemají se stolním tenisem prakticky vůbec nic společného. Těm všem patří dík za výborné fandění a vynikající atmosféru, která kolem zápasu panovala,“ uzavírá hodnocení finálových zápasů trenér Libína Jan Bauer.